pondělí 10. března 2014

Podruhé letos na jihu

Po zdravotních problémech jsem se dostal opět na projížďku. Cesta byla prakticky shodná s tou první. Bude tomu tak letos dosti často. Nemám v plánu, kvůli zdraví, mnoho jiných  cest a budu letos raději spíše u vody než na silnici. Už pomalu nemám z Nuzic o čem psát, co fotit. Je to stejné jako 12 sezon před tím. Krajina je stále stejná a mění se pouze likvidovaný les. 
V pátek jsem byl ještě na převazu po menším zákroku a jelikož už se to nedalo bez svezení vydržet, sbalil jsem teplé noční oblečení , něco na zub, a vyrazil. Silnice krásně suché, posyp pryč, sluníčko usměvavé... Asfalt ještě studený a tak gumy ještě naplno nedržely. Ale na ostřejší svezení to stačilo. Kemp byl prázdný a až k večeru přijeli nějací noví hosté. U vody je pokaždé větší zima než nahoře ve vsi, chatička vymrzlá a tak jsem i na chvíli zatopil. Topení v noci nesnáším, protože mě budí svým ventilátorem. Bez topení je v chatičce nepředstavitelné ticho. Tedy nepředstavitelné pro Pražáky, kde je hluk ve dne v noci. Zima mně většinou nevadí. Ještě  se asi projevují pozůstatky tréningu z čundrání za mlada a zvyk mytí celého těla  studenou vodou každé ráno. Tentokrát byly ale vymrzlé matrace a topení se jich ani nedotklo, takže po zalehnutí a přikrytí se spacákem, fungovaly jako chlazení.....  Také tvrdé lože, stoleté slehlé matrace na prknech, udělaly své stejně jako každý rok na začátku.  Člověk je zvyklý v zimě na určitou polohu těla při spaní a tady je mu vnucena násilím poloha úplně jiná.... Páteř i svaly se musí přeorientovat. To ale po pár dnech ustoupí. 
Ráno přijeli Budějičáci a bylo velké povídání na téma jak kdo přezimoval a tak nedošlo k žádným, původně plánovaným, procházkám. 
Druhá noc už byla výborná. Matrace prohřáté na snesitelnou míru a tak nebylo nutné ani večerní přitápění. Přečetl jsem za ty 2 dny 3 e-knihy. Krásně jsem se vyspal, bez štěkání sousedovic psa, bez pražského všudy přítomného hluku....  V neděli jsem musel, kvůli pondělnímu převazu, domů. Mohl bych sice jet v pondělí ráno, ale vyhlídka na cestování při teplotě kolem nuly, nebyla moc lákavá. 
Tak ještě pár obvyklých pohledů na jarní kemp


Zmrzlé kapky uvnitř chatičky v neděli ráno 



Jarní šedivák


Budějičáci

  
Březnový kemp


256 + 262 =    518 km 

Žádné komentáře: