Přestávka

Od Moravy mám delší přestávku v ježdění. Věnuji se hlídání domu ( potloukají se tu různá individua), ošetřování domácích mazlíčků, zahradě a podobným činnostem. Yama spinká v garáži a čeká. Tento stav bude trvat ještě do 1.7. , kdy se vrátí naši mladí turisté a já nastupuji k dědkování. Nejbližší cesta by měla být až cca 17.7. za Majkem na Velehrad....

Místo Šumavy Morava

V pondělí jsem byl pevně rozhodnut projet svou milovanou trasu od západu na jih. Jindy ji mívám už projetou v dubnu či květnu, dle počasí. Letos mi to snad není dáno.

Vstávám v 1/2 5. Včera byl krásný den, ale dnes je zataženo, ale neprší. Déšť mi nikdy nevadil, ale od doby kdy se mi srazil nepromok ( nebo že by to bylo něčím jiným, že se do něj nevejdu?), si na 500 km v dešti netroufnu. Něco málo pojím, obléknu textil, sejdu dolů do garáže a .... ceďák jak hrom. Z čeho prší nevím, mraky jsou hodně vysoko. Čekám asi půl hodiny. Prší už jen drobně, ale vytrvale. Upouštím od Šumavy a Lipna a vyrážím přímo na chatičku, která měla být stejně původně cílem. Těch skoro 130 km se dá v textilu bez nepromoku vydržet. V Bechyni už ani nemrholí, u chatičky je sluníčko... Kdybych byl asi doma ještě na 2 hodiny hodil kopyta, mohl jsem vše stíhat.
U chatičky mne čeká šok. Je celá dokola oblepena posekanou travou.



Ta na terásce je už suchá, ale na stěnách..... Ta travní drť je všude. Lepí se na nohy a přes veškeré čištění se natahá i dovnitř. Tak mne čeká nejprve ometání zdí, pak, až po uschnutí, zametení chodníčku a ještě později vyhrabání drtě ze všech cest a cestiček, kudy chodíme.... Pan majitel seká rád a seká s chutí. Má sice koš na trávu v příslušenství traktůrku, ale přece ho tam nebude dávat, když by musel zastavovat a vysypávat ho a také to tak efektně za traktorem nelétá. Také třeba sekání podél chat, a ne kolmo na ně... Člověk by si mohl říci, že to dělá schválně, ale ne. Svůj dům si zasr... úplně stejně.... Tráva do večera uschla a tak bylo večer čisto.
V úterý mělo ještě sprchnout a tak jsme se věnovali s mladými rekreaci a plánování vyjížděk. Oni se rozhodli na čtvrtek pro Cheb, kde mají levné čoprácké věci. Tytéž mají v renomovaných obchodech o 2-3 tisíce dražší. Já se rozhodl pro Jižní Moravu, kterou jezdím každý rok jako druhou.
Ráno v půl páté jak vymalované. Vyrážím před pátou a hned první kilometry jsou zkaleny ztrátou kamaráda.



Tento náš kámoš, o kterém jsem se rozepisoval na jiném blogu a který se chodil pást až mezi chaty, zemřel když vyháněl ze svého revíru vetřelce. Vetřelec přeběhl silnici, ale vítěz naběhl na bok návěsu. Když jsem k němu dojel, ještě pracovaly nervy.... Abych pravdu řekl, bylo mi ho líto jako zvířete, ale také jsem měl pokušení zpracovat to co z něj zbylo... Nebylo ale v mé moci ho dopravit do kempu a tak ho asi sebral někdo jiný. No, alespoň udělal i po smrti někomu radost. Mně ne. Celou cestu mně lezlo na mysl, že jsem měl vzbudit zeťáka aby pro, teď už jen , maso, dojel autem. Jemu ale nejde T- mobile u řeky v údolí.
Ta cesta jihem na Moravu je nádherná. Hlavně po ránu. Nízké sluníčko, mlhy na polích, kdo nedokáže brzo vstát nemá šanci něco takového zažít. Před 6. projíždím Jindřichův Hradec a dávám se na Kunžak, Dačice, Jemnice, Šumná, Hodonice, Hevlín, Mikulov. Ta cesta bývalým hraničním pásmem je super. Silnice sice už nic moc, ale lidi se tam nenaučili jezdit a tak člověk jede dlouhé kilometry sám krajinou rovnou a přehlednou , aby bylo vidět případné narušitele.... V Mikulově se rozmýšlím kudy kam. Obvykle jezdím na Valtice a Břeclav, ale tam už to moc znám. Tak volím druhou trasu: Pavlov, Milovice, Nové Mlýny, Zaječí. Ta byla v poslední době uzavřená a tak je lákavější.



Ze všech stran je vidět zřícenina Nový Hrad



Krásné bílé skály





Pracující lidé



A náhle na obzoru voda



a Pavlov

Hezká cesta kolem Novomlýnské nádrže do Nových Mlýnů, a potom k Zaječí a do kraje mého milovaného, téměř rodného. Kobylí na Moravě, nedaleko Velkých Pavlovic



tentokrát fotka zvonice z druhé strany (aby to nebylo stále stejné)




Krásně upravené hřbitovy jsou na Moravě normou



a za těmi sem každý rok jezdím. Strýc a teta byli moc hodní a oblíbení lidé. Jezdil jsem k nim s otcem velice rád když ještě byli na živu a jezdím za nimi i teď. Přivezu kamínek z cest, položím na hrob. Pokaždé je ale pečlivě vyhozen. On se totiž liší od toho umělecky drceného vápence na hrobě.... Jezdím vždy na jaře. Na Dušičky bývá už krátký den a počasí nic moc.




Toto je pomník padlým v obou světových válkách. Přes tuto krásnou ves šla přímo fronta a pamatuji ještě, jako dítě, zasažené a vyhořelé tanky v polích, které tam byly ještě několik let po válce. Pamětní deska byla původně pouze na kostele, ale farníci na své padlé nezapomínají... Leštěná černá žula (či co to je) to dokazuje



Toto nejsou nádrže, ale pole a na nich ještě stojící voda po deštích



Vymletá škarpa ve Vývozku

Již několik let usiluji o zakoupení pravého "Kobylského" vína. K příbuzným nejezdím a tak scháním u cizích. Letos jsem narazil na soukromé vinařství s žádaným. Paní mi nabízela od shora. Začala od tisícových položek za 0,7 litrovou "pistoli" s pozdními sběry, ledovým vínem a podobnými specialitami přes mé ujištění, že chci něco obyčejného co se tady pilo a pije běžně. Paní se zamračila a upozornila mě , že víno v petkách nevede. Ubezpečil jsem jí, že petku nehledám a že by mi stačila výše jmenovaná pistole , ale s normálně zde užívaným vínem. Mezi tím jsem se rozhlížel a našel zcela dole "sedmičku" Müllera za 87 Kč ročník 2008. To jsem pak dal mladým po návratu a ani ho neochutnal. Ne že bych ho nepil, ale byl jsem otrávený řečmi paní prodavačky při nákupu. To vůbec nebyl přístup vinařky , které jsem tu znával a pro které nebylo víno pouze kšeftem, ale zálibou. K té dámě už určitě nikdy nepůjdu. Ne kvůli nabídce na kterou nemám, ale kvůli ksichtu když jsem vybral, co jsem vybral. Letos mě mé Kobylí prostřednictvím té dámy zklamalo a celkový dojem vylepšil pouze pan hospodský Kaňa, který opět nezklamal svým menu za 57,- Kč. Polévka i Cikánská byly bez chybičky.... Točená Kofola také. Opustil jsem Kobylí směrem na Hustopeče, odkud jsem chtěl odbočit zpět na Mikulov, ale jinou cestou , středem nádrží



Za Hustopeči se objeví známé panorama , ale z druhé strany





Takže Strachotín, po hrázi



Dolní Věstonice (Venuše nebyla doma), ( Mikulov jsem tedy minul) Dolní Dunajovice, Březí, Drnholec, Hrušovany nad Jevišovkou a po své zase do Nuzic.
Byl to super výlet. Nikde jediná nehoda ( mimo toho ranního srnce), nikde poldové. V kempu jsem byl přesně v 15 hod a tak jsem stihl " poradu" u Křížků, kde se probírá vše co na jazyk padne....

S cestou z domova, domů a s nákupy na jihu to dalo tento týden 744 km.

2358 + 744 = 3102 km celkem letos

Na motorce na oslavu

Dostalo se mně pozvání na zeťákovy narozeniny. Už 50. Jak ti mladí rychle stárnou !!!!! , zatím co my staří jsme stále mladí

Zdenda je moc hodnej kluk a motorkář (EN 500)

Oslava už byla v plném proudu















Zdenda se sám ujal kuchyně a na roštu on opravdu umí.....












Tak co pak jsi nám připravil ?

Já se, bohužel, nemohl obžerství účastnit, protože mne už více jak rok zlobí zažívání a v poslední době to nabývá na intenzitě. Takže jen Korunní minerálka s ledem. Ledové mi dělá dobře.

Jeden z darů : tričko vpředu EN 500

Vzadu Zdenda a EN500


Vnoučata a jejich partneři

Zdendo, že by????

A nakonec: Kdo že je ten starý shrbený dědek? Tak přiznám: já... Člověk se sám nevidí a tak když dostane takovou fotku, trochu ho to vrátí na zem a pozná, že to mládí opravdu prchlo vdál






























Člověk se jeví jako posraný, ale tu deformaci způsobují chrániče v gatích i bundě...






Když se to zapne je vše v pořádku a člověk už tak nevypadá

Motorka mi nedělá problémy. Jen chůze a vnitřnosti..... a tak rychle na chatičku. Cesta byla krásným doplněním nálady, vzniklé na oslavě. Jel jsem si a přemýšlel o prožitém. Prostě se kochal. Až ke Kovářovu. Tam mi z ničeho nic vyběhla z levé strany liška. Stačil jsem to trochu zakormidlovat a tak jsem jí jen trochu načechral bohatý ocas. Ještě že běžela stále stejně rychle a nekličkovala. Jinak jsem byl na hubě. V kempu jsem se dozvěděl od nimroda, že když je liška v pohybu takto za světla, má někde mladé.

2102 + 256= 2358 km letos , jestli umím počítat