Asi poslední letošní motosrazík

Krásné počasí nenechá člověka v klidu zimovat. Ti, kteří zazimovali , nevědí o co přicházejí. A tak se ti otužilejší rozhodli setkat ve Zduchovicích na zabíjačce. Ta je součástí ukončení sezony místního jezdeckého klubu. Mně ani tak nešlo o zabíjačku, ale spíše o pokecání se stejně zatíženými lidmi, jako jsem sám.  Takže jsem vyrazil v 10 směr Kamýk nad Vltavou. Nikdy nedokážu odhadnout čas odjezdu. Celý život jsem všude první. Bývalo to tak i v době mé pracovní činnosti. Na pracovišti vždy o půl hodiny dříve. A tak jsem byl na místě srazu zase 1.  Toho jsem využil k prohlídce místních koníků. Jezdkyně jsem nechal bez pozornosti. Jejich věk byl totiž těsně okolo zákonné hranice. 

Teprve když už všichni účinkující nasedli a řadili se k Hubertově jízdě, objevili se, přesně na čas, první naši.

Docela slušná sestavička

Motoleštiči museli zkontrolovat zda jejich miláčci nedoznali cestou úhony (třeba je neposr. vrabec )

Luso dal, stejně jako já, motku kus dál, abychom nerušili dojem z těch naleštěných krasavic.

Miloš vše dokumentoval

Takže toto byl základ

Vyrazili jsme okouknout místní nabídku . Byla sice bohatá, ale zarazily mne ceny. Nejsem skrblík, ale dát 30Kč za max. 3deci řídké prdelačky, nebo 70Kč za "zabíjačkový " guláš, obahující 3 kousíčky masa a malou naběračku hnědé omáčky. Brzo jsem odjel a tak nevím jestli se to později nezlepšilo.

Mám smůlu, nevydržím dlouho na jednom místě a tak si vždy kombinuji podobné akce s potřebnou činností. Tak jsem v 13 hodin odjel směr chatička. Těsně před odjezdem přijela Marťanka s doprovodem  a když už jsem se rozjížděl, přijela Domi.



Takže poslední fotka ze Zduchovic ( Marťanka musela zase courat a tak chybí...)

Nerad zastavuji k focení a tak nelze doložit třeba krásné barvy podzimu na Orlické přehradě, Lužnici. Tam jsem našel stopy mého otáčení motorky, o kterém jsem psal minule.



Jinovatka byla zlá a otočit motku dalo sakra práci

I v této pozdní době se skalní rekreanti ( rybáři) v kempu vyskytují..

Prohlédl jsem chatičku, protože tam balit pojede se mnou má Babča a poslouchat ty řeči o mém nepořádnictví je síla. Že jsem bordelář vím, a tak velkou sklerozu zase nemám abych si to nepamatoval, tak proč to stále připomínat, že?  Po pokecu s kolegy a jejich choticemi jsem vyrazil do Týna k Číňanovi na mé oblíbené Křupavé a voňavé kuřátko.



Tak jsem tu porci a cenu porovnával se Zduchovicemi. Tato byla o korunu levnější a 5x větší.

Dále jsem vyrazil k Temelínu a  Hluboké. Tam už jsem dostal strach, že se nevrátím za světla a tak jsem otočil...

Vyjížďka byla super. Krásné počasí, milí lidé, žádný silniční pirát.  Celé to kazí jen zjištění, že skleroza pokračuje. Čím že se to projevuje?  Zimou na motorce. Že je to blbost? Ne není. Celou cestu ráno jsem si říkal, že už nějak stárnu když cítím takový chlad. Až odpoledne na chatičce jsem zjistil, že mám stále ještě od léta otevřené větrání na zádech a tak se nemohu divit, že mně táhlo na záda. 

Ujeto 284 km + 6311 = 6595 km celkem

Už jsem to nevydržel

Nudle nenudle, ve čtvrtek jsem nevydržel a vyrazil

U vody bylo nádherně, jen řeka plná spadaného listí, které tahalo za rybářské vlasce. Záběr ani jeden, i když jsem jim nabízel ty nejlepší mňamky. Dny se krátí už podstatně a tak je nutné vymýšlet i zábavu na dlouhé zimní večery. A po pravdě studené večery. Kde jsou ta období, kdy si člověk sedne venku a kouká do toho nádherného vesmíru celé hodiny. Není tu daleko široko žádné osvětlení a tedy ani jeho rušivé vlivy. Pouhým okem jsou vidět i nádherné tvary mléčné dráhy...  , ale dlouhé pozorování  teď nehrozí .
V půl sedmé člověk zaleze do chatičky a jelikož nemiluju telku ani doma, nemám jí tady. Vždy sebou ale beru hezké knížky. Jak jinak vyplnit ten čas do 23. hodiny, kdy zalehnu? Jít spát dříve, tak čaruju brzo ráno.

 

V 21 hod. už je Yama ojíněná a je docela slušný šedivák. Teplota -1 st.

Okamžitě začíná namrzat dveřní okénko. Na topení máme v chatičce Etaviru, klasický český výrobek. Pokud jsem vzhůru, trochu si přitápím, ale v noci to nejde. Ventilátor vydává hrozný rámus. Izolaci tepelnou chatička nemá a tak po vypnutí topení se teplota vně i uvnitř brzy vyrovná. Při mé tloušťce se do spacáku nevejdu a tak mi pod deku , z něj vyrobenou, při neopatrném pohybu a otočení, táhne. Nejhorší je když na člověka přijde v noci potřeba. Za cestou, cca 30metrů, je sice les ( na záchod je to skoro 100 metrů) a tak je v noci les hojně využíván, ale v mraze to příjemné není. Přiznám se bez mučení, že k podobným nocováním v mrazu používám teplé oblečení a ne noční obleček. Za těch 30m tam a 30 zpět člověk opravdu vychladne. Nemusím říkat více když prohlásím, že za večer byla 2 piva ,2 čaje s rumem a kapučíno s rumem (doporučuji-super). Takže jsem musel vylézt dokonce 2x. Ve dvě v noci a v 6 ráno....

Ve dvě už byly dveře omrzlé i zevnitř  Přes to jsem postál venku a koukal na krásný měsíc téměř v úplňku a na opačné straně nebe plné hvězd. To miluju..

V 6 ráno byl šedivák jak hrom. Tráva byla zmrzlá na tvrdo, že v ní zůstávaly stopy po šlápnutí...

Není možné se divit když bylo -6 a možná i kousek přes. U vody bývá vždy o něco chladněji. 

 Uvařil jsem si polévku z pytlíku, udělal groček , posnídal a po 8. vyrazil na ryby. Nejde ani tak o ně, ale posezení v krásně barevné podzimní přírodě, v místech kde je člověk sám, nemá chybičku. A když se člověk trochu oblékne a není zmrzlina, je to super.

Napřed šedivák a opar nad vodou

 Pak začne slunce prorážet a nakonec sluncem ozářené stráně za řekou plné barevných stromů. Také padání listí vrb nade mnou. Jak taje jinovatka na vrbách, opadává listí velice hojně a také silně kape. Nechytil jsem vůbec nic, ale ten pobyt na čerstvém vzduchu a daleko od lidí se nedá zaplatit ničím. V poledne přijeli další obyvatelé kempu a tak jsem sbalil kufry a vyrazil k domovu. Tedy chtěl jsem.

Na naší stranu se nedostane celé dopoledne slunce a tak kola v zajetí zmrzlé a ztvrdlé trávy, odmítala pracovat. Zadní kolo se protáčelo na místě i když jsem mu nohama pomáhal. Ty mé gumy asi nebudou určeny na led. Budu muset koupit zimní pneu...  tráva klouzala a tak se ani tlačit nedalo. Tak chvíli sem a tam, dopředu a dozadu, až se vytvořila širší kolej bez ledu. Na tu jsem stoupl a otočil motku přes nohu do protisměru. Dva spolurekreanti na mě koukali , bedlivě pozorovali. Že by třeba zatlačili je ani nenapadlo...

Cesta ve čt. tam i v pá domů byla krásná, slunečná a bez problémů. Na "mých" okreskách žádný provoz.. Škoda že na promrzlé silnici musí člověk, kvůli studeným gumám , pomaleji.  Jen ať je příští sobotu také tak krásně. Vyrazil bych na zabíječku ke Kamýku. Bývají tam takové neoficiální srázky na konci sezony...

Najeto 266 km + 6045 = 6311 km celkem

Chřipka je svinstvo...

Krásný minulý týden jsem promarnil. Více jak 14 dní mne pronásledují pozůstatky blbé chřipky. Měl jsem problémy s dutinami a tak se jízdy bojím. Přes to každý paprsek sluníška mne táhne ven....  Stačilo by trošku tepla. To globální nějak nefunguje.....  Tak snad příští týden