Celou dobu jsem neměl o čem psát, protože se mi do ježdění nechtělo. Počasí je horší než v lednu. K tomu mizernému počasí přišla ještě mizernější zpráva.
Zemřel jeden z mých nejlepších kamarádů , Pan Pepík Fiala z Příbrami.
Znal jsem ho už od vojny. Pak jsme se dvacet let neviděli, až jsme se náhodou potkali u našeho krásného koníčku, na rybách. Na dlouhá léta se nám staly rybářským domovem Popelíky na Orlické přehradě. Pepíkovi až do jeho konce. Já se před 7 léty přestěhoval na Lužnici, ale za klukama jsem jezdil stále. Takovou výdrž na rybách , jako měl Pepík, nemám. Vydržel u nich bez ohledu na počasí či roční dobu. Také jsme spolu něco vypili , pobavili se a společně s kamarádem Fandou z Kralup nám tam bylo fajn. Pepa měl nade vše rád svou rodinu, vnoučata. Těšil jsem se jak na jaře hodíme řeč o tom , jak jsme přezimovali....Dnes mně jeho manželka Eva oznámila smutnou skutečnost, Pepa už není. Je velice těžké to pochopit.Pepíku budeš nám moc chybět......
