pátek 30. května 2014

1. větší ježdění 2014


Chata
Na chatu jsem vyrazil v pondělí minulý týden, s velkými plány , jak se svezu. Zůstávám tam letos delší období než jiná léta, nemám už hady a myši, nemusím jezdit krmit a tak už mám letos odrekreováno víc než 1 měsíc. Chci si to ještě užít, dokud mohu jezdit. Bez dopravy to tam není na nic a pokud zdravíčko ukončí mou řidičskou spolehlivost, skončím i s chatičkou. A ta doba se blíží.
 Předpověď počasí slibovala klídek a pohodu. Plán byl jasný: úterý na Moravu, středa až čtvrtek nějaké pocourání přírodou, pátek nebo sobota návštěva společného srazu Iroňáků a Motodědků 60+, dále podle počasí nákup levné drůbeže ve Vodňanech a ve středu další týden domů (musím na krev a podle výsledků vyfasovat prášky).  Plán se podařilo splnit beze zbytku. Mimo plán byly i nějaké houby....


Morava
 Od chatičky vyrážím nejméně jednou ročně na hroby předků na Jižní Moravu. Spodem jezdím proto, že mezi J.Hradcem a Dačicemi jsou krásné zatáčkovité úseky, které miluji. Také cesta bývalým střeženým pásmem okolo hranic v blízkosti Znojma je super.  Původně byla v plánu ještě návštěva Velehradu a tam setkání s kamarádem. Ten je ale nemocen a dočasně (doufám) se nemůže setkání zúčastnit. Tak z toho byla pouze obyčejná vyjížďka do rodiště mých předků


Morava mě přivítala pozůstatky předchozích bouřek. Moc jsem se těšil na setkání s panem farářem. Jak je vidět, je také "motorkář". Loni mně to nevyšlo ani jednou, vždy byl mimo obec...


Pan farář je velice milý a chytrý člověk. Známe se od vidění již léta a pokud má čas, vždy si se mnou popovídá, nabídne občerstvení.... Po letošním povídání, které bylo velice poučné a trvalo přes 2 hodiny, jsem navštívil příbuzné na hřbitově, tak jako každý rok touto dobou. Opět oběd u Kaně a  otáčka k domovu. Letos se U Kaně ale pohoršili s jídlem a tak příště, budu-li moci ještě vyrazit, zkusím tu horní hospodu. Dole je  nějaký nový personál, který neznám a změna je  znát. Dal jsem si kuřecí špíz s šťouchanými brambory a hlávkovým salátem. Polévka gulášová. Ta docela šla, ale špíz byl vysušený a nedobrý. S velkou Kofolou za rovnou 100.- Kč.


Tato L200 Morava stojí v Bořeticích už dlouhá léta. Škoda že její údržbě nevěnuji potřebnou péči


V dáli Pálava , v blízku moravská černozem



Dálnice D2

Odpočinek v dříve slavné obci Práče s dříve věhlasným JZD
Ještě loni jsem moravskou trasu projel bez zastavení. Letos jsem musel 2x odpočívat. Stáří se nezapře.....


Sraz Iron Dogs



Organizátor srazu ,Miloš, se usmívá nad podařeným dílem. Důkazem spokojenosti je doutníček  


Tady v Miroticích končila vyjížďka dobrou zmrzlinou . Do kempu odjížděl každý účastník sám a já se vracel také do svého kempu. Na srazy jsem přestal jezdit v době kdy se přidalo několik nováčků a začala se probírat politika a jak se máme všichni špatně. Nejhůř ovšem ti s nejdražšími motorkami. Ti nadávají nejvíc. A tak se občas na nějaký sraz vypravím, známé účastníky odchytím někde na trati, pokecáme jako tentokrát a zase se rozejdeme po svých.


Cesta tam i zpět vedla přes dva mosty (Vltava a Otava)


Tyto pohledy přinášejí vzpomínky na dřívější pobyty na Orlické přehradě


Na druhé straně mostu skákali do údolí na laně. Focení důrazně odmítli. 


Do chatičky se mně ještě nechtělo a tak jsem si zajel oklikou přes Milevsko a Bernartice do Bechyně, kde jsem koupil nějaké dorty pro sousedku, která mně posekala trávu před chatou. Na motorku se sekačka nevejde......

Vodňany
Do Vodňan jezdím pro levnější drůbež. Máme to tam něco málo přes 30 km. Ne že by se to vyplatilo, ale při delším pobytu se člověk rád sveze, zvláště když nejdou ryby, nerostou houby a pod. Ráno pršelo, pak vylezlo sluníčko, ale odhad projížďky mezi dvěma dešti nevyšel. Hned za Týnem jsem poprvé zmoknul, ale nic moc. Pak zase chvíli slunce a zpáteční cesta skoro celá v jemném deštíku. Koupil jsem 2 kachny , pro sebe a kamaráda a pro sebe ještě balíček stehen za stejnou cenu 56 Kč/kg a jedny kuřecí prdelky (Polévková směs), které miluji pečené. Doma byla pochvala. 


Domů
Podtrnky jsem nacházel a jedl už od dubna a tentokrát už jsem našel i klouzky zrnité a pýchavky  dlabané

Možná Oranžovka vřetenovýtrusá, spíše Vlčí mléko červené


Toto si určit netroufnu, snad Outkovka hrbatá
Moc hub jsem v lese neviděl a tak alespoň něco pro spestření. Našel jsem i holubinku mandlovou. Nebyla už ale ve formě na focení. Houby jsem pouze porovnával s atlasem. Znám jich hodně , ale takové jako zde ukazuji, ne.
Cesta domů mezi Milevskem a Višňovou byla v dešti, u domova svítilo slunce. Krásných 10 dnů i když už to není co bývalo....
Tentokrát jsem se konečně dostal k většímu povožení. 935 km už stojí za to. Ještě loni jsem ujel non-stop vzdálenost z Kotoru do Nuzic, dlouhou 1300 a něco km. Letos mě těch necelých 600 km na Moravu docela vysálo. A to nebylo žádné velké vedro (okolo 25 st. maximálně). Holt začínám stárnout :-) 

126 (Chata) + 524(Morava) +18(nákupy) + 72(sraz Iron Dogs) + 68 (Vodňany) + 127 (Domů) =  935 km

2006 + 935 = 2941 km celkem

pátek 16. května 2014

Zima, zima tu je....

Jsem zbabělec. V pondělí se počasí tvářilo jako na jaře a tak jsem po doktorce opět vyrazil do přírody. Večer se už začalo počasí kazit a přišla malá sprška. Opět vylezlo sluníčko a udělalo se krásně. I když bylo chladněji, seděl jsem venku a koukal do vesmíru. U Lužnice není to světelné cosi, co nám ve městech kazí výhled na hvězdičky a mléčnou dráhu. Už se sice blížil úplněk a byla dost jasná noc, ale proti Praze stále nádherný zážitek. Kdysi jsem poznal hodně souhvězdí, ale teď už poznám jen ty základní. Jednak je to tím, že se pozorování oblohy už moc nevěnuju a také mou sklerozou a zapomínáním. V létě se pokusím své bývalé znalosti oživit. Nechtělo se mně spát, jednak prožitou krásou pozorování, "druhak" nemožností se po prochladnutí zahřát. Tak jsem zalezl do postele a četl do 2 v noci. Co jsem četl? Další knížky , pro mne dříve neznámého spisovatele, O. Dvořáka. Tentokrát příběhy z Brd a okolí, celé 2 knížky. Jen jsem usnul, měl jsem pocit že mám v chatě myš.  Ráno jsem zjistil, že soused si mezi chaty pověsil igelitový pytel na odpadky a noční déšť a stékající voda se střechy vykonaly své. Moc jsem se nevyspal. Po poledni jsem vyrazil na ryby a braly jako posledně, tedy nebraly. Opět se ochladilo a chvílemi i značně pršelo. Dal jsem se do vaření na další dny, protože jsem chtěl na chatičce zůstat do soboty a tak to chtělo jídlo ještě na 4 dny. Počasí se ale horšilo ze dne na den. Na dnešek (čtvrtek) mě, otužilce , probudilo zábnutí mé holé lebky. Po paměti jsem sáhl po rybářském kloboučku, dal ho na pleš a usnul. V 6 už mne zábla i kolena a zjistil jsem , že je na place  mezi chatami šedivák jako v prosinci. V chatě bylo 5 stupňů. S počasím mně došla trpělivost a rozhodl jsem se jet  domů. Vždyť říkám: Jsem zbabělec....Před polednem bylo 8 stupňů venku a drobně pršelo. V momentě když vysvitlo sluníčko jsem byl připraven a vyrazil k domovu. Za Bechyní už zase úspěšně drobně pršelo a vydrželo to až do Solenic. Pak už cesta pomalu začala osychat a dokonce se trochu oteplilo. Vítr ale zlobil stále a na R4 šel přímo proti jízdě. Předjet kamion nebo autobus bylo o hubu. Člověk bojoval se silným protivětrem a pak dostal facku od tlačeného vzduchu ještě z boku.... 
Příští týden má být krásně a tak bude možná ta Morava. Už se těším na popovídání s Kobylským panem farářem. Je to velice milý Polák, žádný fanatik a když se objevím u hřbitova, většinou přijde na kus řeči. Stále mně to připadá, že mě také hlídá abych něco neukradl :-). Vždy zdůrazňuje, že se jim tam dost ztrácí, ba i kostelíček jim několikrát vykradli. Vždy ale nabídne, jako správný pastýř, občerstvení. Nikdy jsem ho nepřijal. Je mně to "nepříjemné", zvláště když vzpomenu na příbuzné, když jsem se u nich stavoval poptat na zdraví. Ti občerstvení nenabídli nikdy od té doby co zemřeli staří. Tak jsem se u nich raději nestavoval od r. 2002. O žádné dary nestojím a nic bych si stejně nevzal. Tak navštěvuji jen ty na hřbitově. S těmi je mně dobře....     


256+1750=  2006 km letos

neděle 11. května 2014

Ryby letos nejdou

Tento týden byl krásný i když párkrát zapršelo. V pondělí i úterý jsem si sedl k vodě a chytil 1 kapříka , dlouhého 50 cm  a 2 plotice. Některé ryby jsou ve tření, cejni mají vyrážku, k tomu se začíná líhnout vodní hmyz.  Další dny jsem už neměl s rybami trpělivost a raději plně využíval čtečku. V sobotu chytilo 12 rybářů , sídlících v kempu, dohromady 1 cejna za 24 hodin. Měl jsem nové hezké knížky a přečetl jsem hned 3. Z toho  2 díly od O. Dvořáka s názvem Utajená historie Čech. Je to velice zajímavé čtení. 
Klid v kempu už byl ten tam. Letos ti zmrzlíci začínají jezdit nějak brzo. Proto asi začnu jezdit na víkendy domů, tak jako předchozí léta. Takže zítra navštívím upíry, odevzdám krev k rozboru a vyrazím na chatu. Stále mně něco říká, že tato sezona bude na chatičce poslední. Rád bych si jí pořádně užil. Proč má být asi poslední? 


Toto je ranní dávka prášků pro udržení života. Stejná je i večer a v poledne je poloviční. Stáří se nedá oblafnout....
Druhým důvodem je, že mě pan majitel poslední léta nějak nesedí. Tentokrát sekal 2x za týden. Ne že by tráva dorostla, ale posekal asi polovinu plochy za hodinu v úterý a dosekal to v pátek, kdy po place jezdil hodiny 2.

 Po skončení sekání traktůrkem nastoupí pracant s křovinořezem a seká mezi chatami... Člověk na rekreaci by měl mít asi klid. Proto utíká z města. Ve slušných firmách se seká v týdnu, kdy je rekreantů nejmíň. Pak ještě nastoupí puntíčkáři, kterým nesedí výška strojového sestřihu a chtějí pažit do 2 cm.... Asi už stárnu a nervozním....
Dokonce jsem přivezl misku hub, podtrnek. Byla z nich super bramboračka....

1476 + 274 =  1750 km

neděle 4. května 2014

Krásný týden v přírodě

S posledními zprávami o zdravotním stavu jsem měl dojem, že  pampelišky na chatičce letos neuvidím. Mýlil jsem se a zažil jsem krásný pampeliškový týden i když ke konci trochu studený. V poslední době jsem o sobě neslyšel žádnou novinu , kde by se zračilo zlepšení zdraví. Neměl jsem k doktorům vůbec chodit a určitě by mně potom nenašli tolik nemocí. Prášků už mám 9 druhů a zlepšení nikde. Dokonce mě jedněmi (zvýšením dávky) pí doktorka způsobila podkožní krvácení a druhá se o ní vyjádřila nelichotivě... Ale jaro na chatičce vše zlepší..... 



Yamě se v zeleni také líbí 



Při příjezdu mě u vjezdu do kempu uvítal špalek po krásném smrku, který byl před léty zasažen bleskem




Naštěstí spadl za vichřice na druhou stranu něž stojí chatky. Vzal sebou vedení k horním chatám a dráty visí těsně nad zemí


Při tom pádu zachytil smrk také betonový sloup. Ten prasknul jako sirka 


U vody už je jaro v plném proudu


První dny bylo velice krásně, ale ryby nešly



Moc dlouho sedět  u vody nevydržím , když ryby nejdou


 U vody jsem potkal starou známou, ale v tomto formátu obrázku není moc k poznání. Je to užovka čtyřpruhá. Přiznám, že jsem před 3 léty několik kousků, které nikdo nechtěl, vypustil do volné přírody. Vůbec mě nenapadlo, že by mohla některá přežít tak dlouho. Nejen že přežila, ale ona dospěla a měří odhadem 1,2 m.  Jak je vidět, těší se výbornému zdraví a je ve formě. 
Moc jsem nechodil, protože mé modré nohy chtěly raději klid, aby zase nepraskla nějaká céva. Zítra skočím na odběr krve a jestli bude trochu počasí , vrátím se do přírody. Dělá mně opravdu dobře. 
V květnu bych se chtěl podívat na Moravu. Na Svaté Hoře jsem tetičce koupil dárek a chci jí ho pověsit na hrob. Ona to místo nad Příbramí moc milovala. Nakonec mně zůstala sama z rodiny ve vsi předků. Teď už tam nemám  ani jí, ale něco mě tam táhne stále..... 

1194 + 282=  1476 km