Nedáme si pokoj

Co to vidím, něco jede...




Kdo pak to je? Ejhle Honza Krvavé Koleno už zase sedí na motorce. 6 dní po bouračce...



Ani strupy nemá ještě vyloupané



Tak jsme jí dnes přivezli. Jmenuje se Yama



Jinak YAMAHA XJ 600 Diversion v černé barvě (alespoň nebudu na těch dědkosrazech tak nápadný jako se žlutou Zuzankou.... Oni jezdí většinou na černých)



narodila se v roce 2002 v dalekém Japonsku



a v Čechách jí přimontovali kufřík. Je sice menší než na Zuzance , ale co se dá dělat.



Ještě nemáme SPZ a tak jsme se svezli jen v ulici



Potřebuje sem tam něco vyměnit, něco vylepšit, ale vypadá na svůj věk dobře.



Nevím ale jestli se svezu. Beníkovi ta černá motka sluší..

Poslední fotka zdravé Zuzanky

Fotka z Ranče v Hořovicích je poslední kde je Zuzanka v celku. V neděli skonala v Nýřanech po střetu s neurvalýn Focusem, který jí nedal přednost.



Dnes jsme jí chudinku přivezli



Kolo se nám polámalo...

Výfuky dostaly také své

Kluci z odtahovky si dělali legraci , že byl mladej vzrušenej a tu prohlubeň udělal .....

Ale není to pravda. Vypadá to spíše na Lucčino koleno...



Takhle vypadá vidlice po nárazu v cca 40 km/hod

Blatník je fuč

I kufr je jaksi otevřenější




A to jsou ti postižení

6 dní po nehodě. Moc dobře se jim nechodí, ale pan policajt říkal, že takové štěstí má málokdo. Žádné zlomeniny, vnitřní krvácení.... Stačilo aby neopatrný pán vystrčil čumák auta o asi 20 cm dále do jejich pruhu a bylo zle....

Hořovice Ranč 13.6.2009

Dnes se konal třetí sraz Dědků nad 60 let. Tentokrát na Ranči v Hořovicích. Se Zuzanou jsme přijeli první. Trochu jsme se předešli, protože mapy.cz tvrdily, že cesta bude trvat hodinu a dvacet minut, ale ona trvala i přes hustý provoz pouze 50 minut.

Nikdo v dohledu



jen pár koní se páslo v ohradě





Jako druhý přijel Karel



vyrovnat motorku do řady mu trvalo trochu dýl



a pak už to šlo ráz na rár





z jednoho návštěvníka se vyklubal Miloš, šéf Iron Dogs, se kterými jezdím do Rakovic



pak už další členové





Pak dorazil i tajemník se svou suitou. Mají to kluci nejdál




začalo různé povídání, okukování , představování těch co přijeli poprvé



Skupinovou fotku nemám a tak jsem jí musel uloupit tajemníkovi Petrovi



pak posezení na terase restaurace Na Ranči



probrali jsme všechno pořádně



diskuze se nesla v přátelském duchu



Nikdo se nepopral ani nepos....



Když už jsme byli na Ranči



využili někteří možnosti projet se na koni



byl klidný a trpělivý



Poslední se na něj odvážil Pavel



Já si ho podržel jen za uzdu. Ne proto, že bych se bál, ale vlastně jsem se bál (abych ho nerozsednul.....)

Pobavili jsme se senzačně, poznali nové kamarády, prožili krásnou sobotu a ve zdraví se vrátili domů. Jen houšť a větší kapky. Začíná se rodit jádro zájezdu do Orlové. Už záleží jen na počasí..

Morava 2009

Již delší dobu jsme byli se starším synem domluvení, že se někdy zajedeme podívat na rodiště jednoho z rodičů. On tam ještě nikdy nebyl a tak ho zajímalo odkud jsme se v Praze vzali. Jelikož nechci jezdit za velkého hicu delší cesty, vypadalo toto pondělí ideálně. Předpověď byla dobrá: beze srážek, maximální teploty 22 stupňů. A tak jsme dohodli odjezd na ráno na 8 hodinu. Já vyrážel z chatičky a syn z Prahy. Chtěli jsme jet jižní cestou, která vede úplným jihem Moravy a místy bývalým hraničním pásmem. Bývá tam na silnicích klid a kamiony žádné. Silnice jsou většinou dobré, hlavně mimo vesnice.

Ráno bylo zatažené, po nočním dešti vše mokré. Noční vítr mi shodil plachtu a tak i Zuzana byla celá mokrá



Tak jsme si dali sraz pod Soběslaví na křižovatce, kde se stýkají silnice od Bechyně a Prahy.



a kde je jakási country restaurace



všude kolem stylové vozy



mladej se objevil asi 5 minut po 8. Nechápu tu přesnost, nikdy tak přesný nebyl



Zaparkoval u Zuzany a byla porada

Jelikož bylo po dešti a silnice v lesích mokrá, dohoda byla : opatrně, ale to je relativní pojem a pro každého znamená něco jiného. Při první zastávce, ale ta byla až na Moravě a po dešti, jsem se dozvěděl, že nejede víc jak 120. To, že když někde nestačím předjet zároveň a ztrácím a pak musím jet podstatně rychleji, mu sice došlo, ale divil se , že stíhám a kdybych prý nestíhal, počkal by.... Jen pro ilustraci, on má KLV 1000 a GS 500 , tedy víceméně poloviční výkon k dispozici. Tento styl jízdy trval i přes Vysočinu v dešti. Po příjezdu do roviny dostal díky bohu hlad a zastavil na snídani

Odstavili jsme se k popelnici a popovídali si komu to kde ustřelilo. Já se trochu vyvalil, když se mi při nasazení na předjíždění na 3 protočilo zadní kolo na bílé čáře... Asi to tam klouzalo.

Kecali jsme na této Shellce, ani nevím jak se tam jmenovalo



Cestou tam ještě moc slunce nesvítilo a tak fotka nic moc.




Do naší "rodné" obce jsme dojeli před polednem. Přijala nás rozkopanými ulicemi, protože dělají konečně kanalizaci a vodovod.



Podobné rozkopané ulice jsem tam zažil i loni. Po centrální ulici by měl být průjezd označen "jen na vlastní nebezpečí", ale tam není kudy objíždět...

Před hřbitovem jsme svlékli motooděvy a mladej se předvedl v zánovním páteřáku




Není také žádný drobek, ale v jeho věku jsem vážil míň. Teď už to není pravda, ale já už nemusím i když můžu....




Hřbitov byl, jako vždy, upravený a krásný. Je vidět bohatou zemi, když mohou lidé dávat takové peníze za náhrobky







Pohled zre hřbitova je kouzelný




Pak nastal čas oběda. Chodím střídavě do horní hospody a dolní, Ke Kaňovi. Letos to vyšlo dolů.



Chody nebývají bohaté ani nahoře ani dole, ale jídlo je vždy dobré a je ho dost. Cena o 10 Kč nižší než ve stejné hospodě v Čechách...

Po obědě jsme zamířili domů. Každý jinou cestou. Mlaďas na Prahu, já do Nuzic. Společně jsme jeli k Mikulovu , tentokrát středem Novomlýnských nádrží. U Mikulova jsme se rozdělili a vyrazili každý svou cestou.
Milulov byl v plném slunci

Zuzana trpělivě čekala až si ho vyfotím a vypustím tekutiny. Pak už jsme vyrazili na chatičku

Cesta byla tak krásná a pohodová, že jsem se rozhodl chatičku zavřít a jet až domů. Nejkrásnější kus cesty, kde je krásný asfalt a zatáčky, mezi Jemnicemi, Dačicemi a Kunžakem jsem si fakt užil. Po 17. jsem byl na chatě, zabalil, pokecal s kamarádem Fandou a vyrazil k domovu. Jako vždy tankování v Bechyni , kde je nejlevnější benzin v republice. Včera, kdy se všude pohybovala cena okolo 28,- a na cestě na Vídeň dokonce i více jak 29,-, jsem platil v Bechyni 24,20 Kč !!!! Škoda, že Zuzana nemá větší nádrž. Doma jsem byl v 1/2 8. plný krásných zážitků.

Tam jsem jel:
Nuzice
Bechyně
Sudoměřice u B.
Zaluží
Dráchov na křižovatce za ním jsme se sešli s mladým,
Kardašova Řečice
Jindřichuv Hradec
Kunžak
Dačice
Jemnice
Šumná
Přímětice
Hodonice
Hevlín
Hrušovany n Jev.
Drnholec
Březí
Mikulov
Zaječí bylo uzavřeno tak jsme museli asi 15 km objíždět
Pavlovice,Bořetice, Kobylí

Celá legrace až domů mi dala 605 km a docela mě bolely ruce, jak jsem byl namakaný.
No nic, v sobotu se jede s dědky do Hořovic na sváču