Cesta domů

Tak jsem se po 10. hodině vydal k domovu. Počasí jak vymalované a tak s větší zajížďkou přes Jižní čechy. Z kempu na Velehrad a slavné Buchlováky. Motorkáři tam moc ještě nebyli, ale za to tam od mé poslední návštěvy přibylo mnoho věnců, křížů, kytic. Těch památných míst něčí smrti je tam už fakt už moc. Lidi neblbněte.....

Pod Buchlovákama odbočka na Kyjov, kterou jsem ještě nikdy nejel. Na Stupavu, Koryčany, kolem krásné nádrže na Kyjovce. Podle Kyjovky na Jestřabice, Bohuslavice , Boršov, Kyjov. A ještě níže na Milotice, Ratíškovice (jestli pak existuje Baník, který za mého mládí vyklepl Slávii 4:0 v poháru.Hrozně jsme jí to přáli), Hodonín, Mutěnice, Čejč, Terezín, návštěva hrobu předků v Kobylí, Velké Pavlovice, Zaječí, Mikulov, Hrušovany n/J., Hevlín, Suchohrdly, Citonice, Lesná , ve Štítarech výborný oběd - Paprička s knedlíkem a supr limča. Tam se z SMS dozvídám, že v okolí mého cíle na jihu leje jako z konve. Tady není nikde mráček. Tak dále  Dešov, Jemnice , Dačice, (vzpomínka na kámoše Jirku), Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Dráchov - Tam hezky roste nová dálnice s mimoúrovňovým křížením a od mé poslední návštěvy před pár měsíci hodně poskočila, Vlastiboř, Bechyně, Nuzice. To už se nad Týnem opět zle mračí a tak po kratičké domluvě s Babčou ohledně nedělního odvozu, rychle zvedám kotvy. Před Milevskem chytám pár kapek, ale je vidět že jedu jen pod okrajem mraků. Pak už jen Přehrada Orlík , Dobříš, Zbraslav a po chvíli jsem doma. Babča píše, že tam mají velikou bouřku a vítr. Tady svítí sluníčko a je klid....

Zhodnocení. Vydařené 2 dny, po cestě nebyla vidět ani jedna nehoda. Výborní lidé, motorka bez problémů.... Letos už s žádným srazem nepočítám.
3508 + 448 =      3946 km

Sraz Velehrad

Po ubytování a koupeli byla večeře. Kotlíkový guláš s chlebem. S většinou lidí se ani neznám. Bylo nás tu 78 ks. Celkem se však, alespoň na den tak jako já, zůčastnilo 84 lidí.  Se známými se člověk pobaví hned , s neznámými se představí, ale při mé skleroze si stejně nic nepamatuje. Já byl vždy na obličeje vůl. Přijel muzika s klávesami, které umí mnoho věcí, s barevnými světly,  dokonce i s barevnými čmoudíky a tak se zpívalo, tančilo, popíjelo....  Výborná pohoda, jen trochu zkalená nějakým jedincem (jedinci) , který poblil záchod a cestičku před ním. Stane se, ale člověk by si to měl po sobě uklidit a nebo se alespoň omluvit . Personál to sice uklidil, ale ráno bylo opět vše zblité a navíc posraný záchod i prkénko...   Nezlobte se , ale takoví lidé mezi nás nepatří... To bylo ale jediné co zkalilo zážitek z krásného srazu. Spát jsem šel o půlnoci s tím, že musím ráno domů. Moc jsem se nevyspal, protože Ciril Jirboz chrápal takovým stylem, že já a jsem v tom dobrý, se musel stydět. No , spal jsem tak 3x 20 minut za celou noc :-)

Ráno jak vymalované. Na snídani ( rohlíky, máslo, sýr, marmeláda, čaj) jsem se dozvěděl, že naproti vjezdu do kempu je památník dopadu B 17 , sestřelené 7.7.1944 , tedy v den kdy mně byl rok. Tam jsem musel zajít neboť letecká historie je mé hobby. A byla to pravda

Místní tvrdili, že v letadle zahynula celá posádka, 4 lidé, ale my víme, že B-17 nemá 4 člennou posádku. Na památníku je uveden pouze jeden člen, s/sgt William J. Mack , který podle dostupných pramenů , byl mrtev už při souboji se stíhačem. Ostatní vyskákali. Co k tomu říká web Letecká válka nad Československem?
Letadlo - bombardét  B-17   42-102889   463./774.       Velehrad   1kia/9pow   6862
Pilot   2./Lt. Edward M. Lindbloom              -Pow 
Copilot   2./Lt. John M. Sant       -Pow
Nav   2./Lt. John S. Beatty       -Pow 
Bomb   2./Lt. Raymond O.Edger       -Pow
Ut   T/Sg.T Harold L. Cruca       -Pow
Rg   T/Sgt. Lawrence W. Shinnick    -Pow
Bt   S/Sgt. Colonel L. Duncan       -Pow
Lw   S/Sgt. William J. Allen       -Pow
Rw   S/Sgt. William E. Roberts       -Pow
Tg   S/Sgt. William J. Mack       -Kia
 Pow (Prisson of war) = zajat, Kia (Killed in action) = zabit
Tedy desetičlená posádka z níž zemřel skutečně "pouze" W.J. Mack. Ostatní byli zajati. Blíže to popisuje popisuje článek

V 10 odjezd na vyjížďku do Leteckého muzea v Kunovicích a já směr domov. Tak rychle několik fotek a odjezd.

Bylo nás moc

 "Naše" končiny, chata 17 a 18

Yama spala bez krytí. Večer byla ještě moc teplá a o půlnoci už mokrá od rosy

Ranní diskuze

Kamoš Jirboz přijel na kole

Chata u Motodědka Tondy a Mahulenky

 

Ti bez informací ani ránu

Hodnotit se musí vše

Také dokumentace musí být

Organizátor a tajemník. Majk se v papírech vyžívá a je hrozně nervozní když to nejde jak si naplánoval

Snídaně

Čajovna a půl majitele krásného žlutého Triumpha, vyfoceného dále

Aleš a Majk v klobouku ala Méďa Béďa

Povinný nástup na focení

Honem na louku a slunce

Seřadit , ale takový širokoúhlák nikdo nemá...

Onen krásný Triumph našeho spolubydlícího.. Miluji klasiku. A bylo tam víc krásných motorek.

Než jsem se zapakoval, návštěvníci muzea odjeli. Tak kam pospíchat. Počasí krásné a jasné, zaskočím do JČ a po své trase. Ať se trochu svezu. Kdoví kdy se mně to zase povede.....

Konečně pořádná vyjížďka

Konečně jsem se dostal na pořádný výlet. Po zdravotních a jiných problémech přišel čas zlepšení. Právě včas. Od pátku se konal Majkův Velehrad a tam jsem nechtěl chybět. Počasí na cestu nevypadalo příliš růžově, zvláště když jsem nepromok zapomněl posledně na chatičce (suší se tam dodnes). Trpím cestovní horečkou a tak jsem koukal na situaci v noci každé 2 hodiny. Ve 12 krásně čistá obloha a s velikým měsícem, ve 2 sucho a polojasno, ve 4 sucho a tak jsem se oblékl, že vyrazím před hlavním náporem kamionů. Otevřu garáž a začalo mírně pršet, po 5 minutách docela slušně cedit a tak honem zpátky, svléknout a ještě si zdřímnout. V 6 lilo jak o závod, v 8 se to na západě začalo protrhávat. V duchu jsem odepsal "vršek" Moravy, který byl v plánu na vyjížďku a pohlédl na meteoradar . Deště šly od JZ a na mapě vznikalo nadějné přerušení mezi Prahou a Brnem. Takový "suchý" koridor o šířce, odhadem, tak hodinu, který postupoval k SV. To by bylo super svézt se v něm. Po půl 9. skutečně přestalo pršet a mraky byly hodně vysoko. Tak honem do textilu, teoreticky mírně voděodolného, ale 5 let starého. Odjezd v 9 směr D1 s cílem přímé cesty na Velehrad. Před Benešovskou odbočkou začalo drobně pršet, když před tím od vjezdu na D1jen tak poprchalo. Na Vysočině už "chcalo" docela dost a vydrželo to až skoro k odbočce na UH. Tam pršet přestalo a slunce svítilo jako kdyby za to mělo zaplaceno. Přes předchozí déšť jsem byl u odbočky mírně před 11. Průměr na počasí velice pěkný.Oděv prosákl až u Velkého Meziříčí a tady začal prosychat.A tak jsem se vydal na plánovaný výlet na sever na "vršek" Moravy s mými milovanými Beskydami. Vzal jsem to k Přerovu , pak na ValMez a Rožnov . Pokračuji vždy na Bečvy a Bumbálku,pak kousek zpět a z Prostřední přes Solanec do údolí  Vsetínké Bečvy. Napsané je to jednoduché, jenže já jel podle navigace, která se zbláznila...U Přerova mně vlétla vosa za volnější sponu u přilby a bylo z toho žihadlo do krku. Měl jsem po posledním bodnutí vosou do břicha a následném otoku jazyka docela strach. Ale nebylo to tak zlé i když mám hubu trochu oteklou ještě dnes...  Mezi Přerovem a ValMezem jsme jezdili po takových méně než okreskách a objevovali krásy tohoto koutu přírody a to jsem měl nastaveno, že chci nejkratší cestou. Navigace se asi chtěla projet, nebo to tam vůbec neznala.... Trasa Přerov - ValMez je normálně dlouhá 49 km, ale já najel přes 90km.Oděv už byl úplně suchý. Hezká poznávačka, jen být ty okresky v lepším stavu. Pak už jsem se chytil a po těch známých cestách už jel a vychutnával tu krásnou krajinu kolem. Jízda kochačka se tomu říká. Krásné stoupáky i sjezdy, výhledy.... Prostě super. Pak cesta údolím Vsetínské Bečvy, Velké Karlovice, Karolinka, Nový Hrozenkov. Tam jsem si zajel na pozdnější oběd na Kohútku na hranice se SR. Ne nebyly borůvkové knedlíky. Ty si dával každý. Já si dal turistický guláš (výborný) . Jen otráveně se tvářící personál mně k tomu neseděl.... Měli tam na terase autobus Němců a já v motooděvu k nim nepasoval i když jsem se uchýlil do lokálu té nejnižší kategorie. Dokonce mě 2x přesadili i když byl lokál prázdný. Už tam nepojedu, neumím chodit na jídlo do lokálu v obleku a kravatě...  Tam odtud jsem se ohlásil, že přijedu a poslal Majkovi fotku. První co jsem na celé trase udělal.

Loni se mně tu moc líbilo, letos mě zklamali. Příroda ale nezklame nikdy. Chata se nalézá na hřebeni Javorníku... Pak opět krásný sjezd do údolí, kde se motorka mizerně vyhýbá s dodávkou, krásné výhledy, které  nepokazí ani zamračený personál. Pak vesnice s krásnými jmény Halenkov, Huslenky, Hovězí a potom už věhlasné Vizovice. To už je  kousek do Zlína, Otrokovic, Napajedel, Starého Města, Velehradu a Kempu Salaš. 

Dole na krabici je poutač na sraz :-)

Cesta ke kempu

1. závora

Recepce a 2. závora

 Krytá restaurace

Tam jsem dorazil před 5. hodinou, akorát čas na ubytování,sprchu a večeři. S těmi různými horskými cestičkami, které jsem v popisu trasy neuvedl to dalo 526 km. Byl jsem šťastný z více důvodů: Překonal jsem takovou trasu s minimem přerušení, užil si hor a jejich cest, bylo mně líp a zdraví drželo i když jsem ho večer trénoval a trápil.

2982 + 526 = 3508 Km

Na houby

Tak prý rostou. Přes užívání silných ATB jsem vyrazil. Asi jsem neměl, ale co naděláš. Cesta tam krásná, jasno, sluníčko. Zásoby nakoupit v Bechyni v Tescu a do kempu. Mladí byli na Lipně a navštívili novou vyhlídkovou trasu korunami stromů . Bylo hodně povídání a nadšení. Musím tam také zajet. 

Druhý den ráno drobně prší a je chladněji. To je přesně počasí pro mě. V lese nikdo, jenom houby a stromy (zvířátka byla schovaná). Prošel jsem jen krátký okruh, který navštěvuji když nerostou ( je tam pár míst kde rostou i v krizových obdobích), nebo je mizerně. Bylo vidět, že rekreanti na les kašlali, protože jsem našel 30 křemenáčů různých velikostí , pár hřibů, klouzků , suchohřibů, babek, kozáků, lišek. Vzal jsem si, blb, jen malou větrací taštičku a ta byla za 30 minut plná. I za tu dobu jsem byl skrz. 

 

Dokonce tam byly i syrovinky. Málem jsem na ně zapomněl. V plánu byla i návštěva velkého okruhu příští den , ale při nastalém horku okruh 6-8 km a užívaných ATB se nedá jít. Škoda, muselo jich tam být..., ale snad ještě za 14 dní porostou, dřív se tam asi nedostanu

256 km + 2626 km =    2982 km

U vody

Po delší době, kdy jsem se staral o domácí mazlíčky, opět zavolala chatička. Počasí na červenec nic moc, cesta tam zpět bez problémů a bez deště, což byl zázrak. Před odjezdem lilo, pak na cestu přestalo a ihned , dvacet minut po příjezdu tam i domů, začalo pršet.. Také při pobytu dost často pršelo. Ve středu jsme měli dokonce 3 bouřky za den a docela silné. To nepamatuji. Ryby moc nešly a tak to odnesly knížky. 2 s mým oblíbeným tématem Letectví a jedna od Pepy Fouska. V  pár závěrech s  ním nesouhlasím, ale v jeho textech je tolik moudra, že jsem si přímo do knížky dělal značky. Podrobně se vrátím k té knížce na "Hobby" stránkách. Když jsem zjistil ochotu ryb páchat sebevraždu (byla u větších nulová) , seděl jsem u vody a chytal drobotinu. Ta docela spolupracovala. Asi jí bylo jasné, že jí stejně vrátím do vody a chtěla mně udělat radost. Největší úspěch za jedno asi 3 hodinové sezení byl okolo 50 ouklejí a 5 plotiček, to vše na jeden prut. Ostatní neviděli šupinu. Potkala mě i smůla. Na druhém prutu jsem měl nahozeno "těsto" z převařených kolínek. Naviják na prvním nesnesl intenzivní rybolov těch prcků a odešel do věčných lovišť. Musel jsem vlasec ručně namotávat na cívku a tak stáhnout nahozenou nástrahu. Vedlejší prut ležel bez hnutí už dlouhou dobu, ale jen se člověk začne zabývat něčím jiným, přijde záběr. Takový jsem letos ještě neměl. Bez výstrahy od policajta se prut ohnul až k vodě, vytvořil váhy, projel vidlčkou, kterou ohnul a snažil se zmizet ve vodě. To už jsem ale reagoval a zachytil ho. Následný zásek už šel do prázdna. Odhadem to byl slušný bolen, podle razance záběru. Kdysi jich tam bývalo hodně, ale poslední léta je to slabší. Pokračoval jsem se smotáváním vlasce a dostal takovou sprchu deště, že bylo nutno následně sušit celé oblečení. Za celou dobu pobytu nebyl žádný jiný rybářský úspěch, který by stál za zmínku. Za zmínku stojí jen rozlézající se rudý flek po klíštěti.... V pondělí musím, po dřívějších zkušenostech, navštívit pí dr. a nafasovat nějaká ATB...
Na červenec bylo málo návštěvníků a krásný klid. Houby  nerostly. Na mém oblíbeném flíčku bylo však mnoho starších lišek, a to půl tašky. Po jedné houbové polívce, dušených liškách ke kotletám a podušení zbytku, mně zůstala jedna litrovka naložených do slaného nálevu. Při druhé návštěvě lesa už bylo jen 10 lišek, 3 holubinky fialové a jeden "sameťák", což stačilo opět na moc dobrou polívčičku...    
2370 + 256 =   2626 km

Za Jabloneckými hasiči

Ne, nevydal jsem se do Jablonce, ale zase na jih.Známe se s klukama cca 10 let. Každý rok tam máme sraz na zahájení lovné sezony rybích dravců. Když kluci přijedou, automaticky přestanou brát ryby. Všichni už z toho máme legraci, ale pokud 15.6. vidíme ryb jako máku, 16. už zmizí a nezabere ani jedna.

Kluci si na to vzali dodávku, já věděl, že mně bude stačit motorka a nakonec jsem ani na zahájení nenahazoval...

 

Ale vešlo by se tam těch ryb dost. Vešlo se tam ale dost bas Gambáče. Denně kluci zlikvidovali, když to nebralo, 2 na smutek 

 

Na zahájení přijelo i dost ostatních

Řeka byla pruty obložena, ale pokud vím, nevezl domů dravce nikdo.

 

Mimo ryby se ubytovala i vnučka s dětmi a kamarády.

 

Pravnoučata jsou pěkní lumpíci

 

Tady jsem musel zvěčnit ukopnutý malíček

 

Matýsek se zajímal o broučky. Při návštěvě Hluboké viděli a vyfotili samičku roháče, pěkný kousek to byl. Pak jsme museli prohlížet knížku edice OKO : Naši brouci. Nezávisle na tom jsem fotil různé broučky na šípkovém keři. Teď v červnu je jich tam moc

 

Do takového kopce musím jít když se vydám na procházku či na houby

 

Cesta k letišti je už zahražena betonovými bloky

 

Prošel jsem místo ryb můj oblíbený les a našel několik hub. Rostly lišky, holubinky a jeden klouzek.Tento týden už to bude asi s houbami lepší. Je dost napršeno a teplo také slušné... Ten maxipařez je na protější stráni. Má v průměru skoro metr...

 

Tady jsou ti broučci na šípku

Brouky mám rád a těch fotek jsem na jednom šípku udělal asi 15. Co fotka, to jiný brouček. Jen "Svatojánky" jsem letos ještě neviděl a asi je už neuvidím, protože musím sedět doma.... 

2114 + 256 =     2370

Jižní Morava 2012

 Další motocestou od řeky byla cesta na Moravu. Původně jsem chtěl zajet až do Beskyd a Javorníku, ale předpověď počasí nic moc (k večeru od západu přeháňky až bouřky). Nevěřte předpovědím, vše bylo jinak. Vzbudil jsem se před čtvrtou hodinou, jako vždy když mám cestovní horečku. Bylo dost mraků, ale sluníčko se snažilo prorazit, což se mu před 5. podařilo. Přes to došlo k rozhodnutí zkrátit trasu o cca 400 km a jet jen na hroby do otcovy rodné vesnice, kde jsou pochováni všichni prapředkové z jeho strany. Po cestě většinou nikdy  nefotím.  Slunce bylo ještě dost nízko když jsem dorazil k Mikulovu.

 Pšenice už vymetala a já byl zvědav na škody na vinicích

 

Některé byly olistěné, ale některé černé až moc a nevím zda obrazí

 

Od Mikulova je nutné překročit Pálavu, a z její výšky prohlédnout krásná jezera Novomlýnských nádrží. Pak cesta vede dolů do Nových mlýnů a dále přes Zaječí do Velkých Pavlovic. Odtud to mám už kousek, ale chyba lávky. Pavlovice i následující Bořetice cosi dělají a tak je nutné objíždět dalších 15 km přes Němčičky, projet Bořeticemi kolmo na původní trasu do Vrbice a odtud na původní trasu.

 Na hřbitově jsou vždy upravené hroby tak, že je to u nás v Čechách málo kdy vidět

 

Tam se musí ale odpočívat po celoživotní námaze....

 

Také na padlé v obou velkých válkách občané nezapomínají . Ten pomník musel stát ranec

Opět jsem se potkal s milým panem farářem o němž jsem tu psal loni a který mně tenkrát nabízel občerstvení. Asi takových dědků moc nejezdí a tak si mě pamatoval. Hezky jsme si popovídali, zeptal jsem se ho i církevní restituce . Je to mladý Polák , ale hezky už mluví česky a tak mně vysvětloval své postoje k nim. Jedním z nich je, že církev chce něco na co se měla možnost léty odkladu připravit, ale neučinila tak a tedy nemá ekonomy a odborníky na správu takového majetku...   Na jediném jsme se neshodli: On tvrdí, že není schopen posoudit oprávněnost výše restitucí a já tvrdím , že jsou několikrát nadhodnocené. Stát se přece staral ( i když mizerně) o církevní památky a platy kléru, ale o tom odpočtu se nikde nemluví....

Tentokrát jsem kvůli dietě nemohl využít služeb výborné restaurace "U Kaně" , kde suprově a levně vaří. Místo toho zakoupil občerstvení v místním Konzumu , dnes Coop. posvačil na parkovišti a vyrazil směrem zpět. Nebylo ještě ani poledne když jsem se vydal zpět do chatičky. Vzal jsem to kolem Dolní Novomlýnské nádrže do Pavlova (tady její hráz)

Po projetí Pavlovem se objeví Dívčí hrady, myslím že to jsou bo se mně to nějak plete a je toho tam zbořeného více

 

Také pod nimi jsou vinice hodně poškozeny

Nad Klenticemi je vidět Sirotčí Hrad a pak už jen sjezd do Mikulova

 

Stál jsem při focení blízko přechodu a ještě na autobusové zastávce, což nenechalo chladnými místní poldy a bylo mně zahrozeno a vyslán zamračený pohled. Tak raději rychle pryč... Tady bylo ještě sluníčko, ale to se blíže k Vysočině začalo ztrácet.

 

Takto se na mě obloha mračila a to bylo do večera, kdy to mělo podle předpovědi vypuknout, ještě alespoň 5 hodin. Je zajímavé, že z těchto mraků spadla jen menší přeprška a moc jsem neutrpěl. Pak jsem sjel z Vysočiny do "nížiny" před Jindřichovým Hradcem a z minimální oblačnosti spadla taková průtrž, že mně tekla voda z rukávů proudem než jsem ujel cca 400 m k zastávce autobusů a zmizel v její čekárně.

 

Chudák Yama zůstala na dešti nechráněná

Celé to trvalo tak 2 minuty, ale bylo to s malými kroupami a hodně intenzivní. Pak se vyjasnilo a já vyrazil dále k "domovu". Než jsem projel těch posledních cca 60 km, byl jsem opět suchý. Byl to krásný výlet, že jsem neodolal a od chaty po další "přeháňce" vyrazil na nákup. 

Že nepíšu ujeté kilometry u posledních příspěvků? Ale tady jsou, ještě jsem přece musel na nákupy a domů....

Předchozí:  1198

k vodě         118 

Lučkovice    134 

Morava        509

nákupy           36

domů            119

---------------------

celkem:        2114 km