neděle 12. června 2016

Opět v přírodě


Tentokrát se nade mnou počasí slitovalo a nezlobilo (alespoň moc). Hned v pondělí po příjezdu přišla bouřka s menšími kroupami. Stačil jsem ještě nakoupit , ale vyložit nákup už ne. Stačil jsem zajet k nepřítomné sousedce  pod altán a prosedět tam v autě hodinu. Kroupy bušily do plachty, ale ne do Mrňouse. Až do pátku jsme byli v kempu jen 3. Přestali mně růst podtrnky, ale začaly babky a suchohříbky. Na mé hlavní naleziště suchohříbků už ale nedojdu a tak byla většina babek. Opouštějí mě síly a funkce některých údů (myslím tím ruce a nohy ). Teď je nejkrásnější doba pro pozorování brouků. Kdysi také můj minikoníček. Už si toho moc nepamatuju, ale správně jsem zařadil Kněžici páskovanou mezi ploštice 

kněžice páskovaná

a tuto "vosu" jako tesaříka. Jen jsem nevěděl jaký to je a on je dubový. Jak tam tak pobíhal po poražených kmenech skutečně připomínal vosu.


tesařík dubový
Při hledání žížal jsem narazil na různé druhy střevlíků. Také kováříků a podobné žoužele bylo dost. Bohužel i klíšťat.... Letos se jich opravdu urodilo. Od pondělí do soboty jsem jich "chytil" 17 !!!!! Jsem zvědav jestli nějaké nebylo nemocné... 
Minule jsem si stěžoval na majitele kempu a jeho sekání trávy. Tentokrát vyjel a než jsem stačil něco udělat, měl jsem auto na zeleno.... No, když mu to dělá radost....


Na víkend už přijelo poněkud víc lidí, ale ještě to šlo. Teď Babča odjíždí na rekreaci a já budu sloužit jako hlídač doma. Pak už budou prázdniny a lidí mraky. V září začnou kratší dny a za chvíli bude rok zase v tahu. A to jsem se ještě nesvezl na motorce....

Za chatou kvetou krásné voňavé pivoňky, které kdysi Babča našla na skládce smetí vyhozené u letiště


 A teď jsem tam zasázel feferony, které jí zbyly ze skleníku. Snad přežijí naši nepřítomnost.



V lese jsem objevil tuto stopu. Až jsem se lekl, když jsem jí uviděl. Ten můj houbařský nůž měří 20 cm . V lese se se mnou kamarádil zajíc. Jak jsem seděl a odpočíval u cesty, obcházel stále dokola , blíž a blíž. Na těch malých fotkách to není moc vidět a má Nokie moc kvalitní foťák nemá. Vzpomínám na starý Sony Ericsson 790i, který měl blesk i ZOOM. A to byl telefon té nejnižší kategorie.... 
Takže zajíc, pokud bude vidět:







neděle 5. června 2016

Jak letos vytáhnu paty....

Letos nemám na počasí štěstí. Je celkem slušně, to mám doktory a podobné zbytečnosti, pak vyjedu a počasí se okamžitě změní k horšímu...  Totéž se stalo posledně. Přijel jsem na chatičku a bylo skoro 30 stupňů, druhý den 10 stupňů a lilo. Déšť je potřeba, ale ta zima by být nemusela. Střídavě deštivé počasí vydrželo celých 14 dní. Minulý víkend byl sraz Iroňáckejch psů a moc jsem se na něj těšil. Chtěl jsem jet s nimi a Motodědky 60+ v pátek na Mannův hrob v Písku, ale zdraví opět zradilo. Nakonec jsem se dozvěděl, že  do Písku vyrazilo jen 5 kamarádů. Ostatní dali přednost občerstvení v kempu.... 
V Nuzicích bylo , mimo počasí, krásně. Ptáci pořádají ranní i večerní koncerty. Podtrnky ještě rostly a letos jsem si jich opravdu užil. Pan majitel opět vynikal při údržbě trávníku a asi jsem mu něco provedl, protože jsem obdržel příděl posekané trávy na chatu a hlavně na auto. Sekačka má sice sběrný koš, ale ten by zdržoval. Tak za ní létá proud zelené řezanky cca do 3 metrů. Není-li pan majitel nasr****, tak dokáže tento proud usměrňovat mimo objekty a obyvatele. Kdo zlobil je tvrdě ztrestán a jeho vozidlo a chata je zelená...





 Chtěl jsem se podobného nebezpečí uchránit a tak jsem před chatou trávník posekal. Nebylo mně to nic platné- soused neměl posekáno a 3 metry sekačka "dostřelí". Když šéf dosekal okolo chat, nastavil sekačku na pomalý chod a jeho dcerka 2 hodiny jezdila po "návsi". Ó jak se krásně rekreovalo... :-) Pak jí to na štěstí přestalo bavit.
Na rybách jsem seděl jen jednou a chytil, mimo různé drobotě, krásnou podoustev, takovou jaké tam bývaly kdysi běžné. Holubi hřivnáči naproti na dubu vyvedli mladé a kousek dále na smrku má hnízdo jestřábice. Je zajímavé, že i na ní si troufají straky. Jít do lesa mně zatím síly nedovolily. Arytmie stále zlobí... Docela jsem měl strach z cesty domů, ale vyšlo to v pořádku.