neděle 18. září 2016

Poslední pobyt na chatičce...

Bývalo tam krásně. Když jsme tam v roce 2001 začínali, byla  chatička ve stavu po nájezdu mládí a se zanedbanou údržbou. Původním majitelem byl jakýsi podnik z Nejdku a objekty sloužily k podnikové rekreaci a také jako "pionýrské tábory". Po nich tam zůstaly nápisy jako " už je mně 14 a ještě nemám chlapa", "nejvyšší čas na sex", " Lojza by š****", "Onanie nikoho nezabije".... a pod. Vše zapsáno tmavými fixy, které i po několikerém přemalování prosvítaly. V chatě chyběly matrace a leželo se na 2 po délce, místo 3 na šířku... Palandy polorozpadlé, nepřišroubované. Elektrorozvod vypálenými hliníkovými dráty s možností požáru, shnilé vstupní schůdky, boulovaté lino, oloupaná barva vně i uvnitř... Nikdy jsme žádnou smlouvu na nájem nedostali, existovala jen ústní dohoda, že chatičky dáme do pořádku a zabráníme devastaci. Dohodnutá cena 8000 Kč + elektřina. Později zvýšená o 500 Kč , údajně na úklid společných prostor (WC a koupelna). Příplatek se nijak na pořádku neprojevil. Až poslední 3 roky se situace zlepšila. Chata byla vymalována, natřena, chybějící doplněno na naše náklady, opravena elektrika a zřízeny rozvody pro vaření, svícení, chladničku...., u nás vyroben nábytek, u jiných dokoupen, též na naše náklady. Poslední cca 4 roky byla i teplá voda k vykoupání. Automat na 20 Kč. Pitná voda chybí. 
Z počátku byla Lužnice velice rybnatá. Po povodních v r. 2002 se situace na rok ještě zlepšila. Ryby chytám jen pro zábavu a zase je pouštím a tak si "hraju " s bílou rybou a nehoním se za rekordy. Poslední 4 roky je tam bílé ryby minimum a i ostatních ryb podstatně ubylo. Snad to působí nová minielektrárna na jezu.... Ubylo i kachen, vymizeli norci. Je tam pár vyder a dost okousaných zbytků ryb... Musí tam být dost trofejních sumců. Několikrát bylo vidět jak chytili kachnu..., většinou od káčat. Býval jsem tam nejraději na jaře a na podzim, kdy ostatní byli doma. To pak člověk byl tak blízko přírodě a jejím obyvatelům. Zvěř se nebála, srnec a zajíc se chodili pást mezi chaty, kachna žrala z ruky a teď , na rozloučenou, liška. 
Byla to krásná léta... Chatička nejde do cizích rukou, ale budou tam jezdit vnučky s matkou a otčímem... 
Cesta domů byla klidná a tak posledních "chatových" 125 km na motorce. Kam budu jezdit , a zda vůbec, se teprve ukáže.... Záleží to na zdraví....

125 + 594 + 306 =     1025 Km   Takže přece jen najeto přes 1000 km       

sobota 17. září 2016

Šumava 2016

Tak jsem se letos ještě odvážil na nejdelší motocestu. Tak jako dříve každý začátek září zkusil jsem projet západ a jih Čech. Vyrazil jsem ráno v 6 hodin směrem D5. Tou až k hranicím a pak přes Přimdu, což je 168 km po dálnici. Brzy ráno je krásně průjezdná. Potom 128 km podél západních hranic do Železné Rudy. Cestou v Babyloně neslupnu poldům radar. Měří tam denně , jen měří různými směry. Tentokrát tím mým....  Dalších 165 km okolo Lipna a následně Vltavy ( Prášily, Modrava, Volary, Vyšší Brod, Rožmberk) do Větřní. Tam jsem měl v plánu se stočit směr Netolice a Vodňany. Silnice byla uzavřena pro vozidla nad 7,5 t, jenže v době mého průjezdu je na dobu cca 1,5 hod cesta zcela neprůjezdná. "Hlídka" na silnici radí vrátit se po značené objíždce pro vozidla 7,5 t. Stát se mně tam v tom horku nechtělo a tak jsem se vracel podle rady "odborníka".  Ocitl jsem se v Černé v Pošumaví, přes kterou jsem už před několika hodinami jel... Tedy zajížďka a do Vodňan 99 km. Tam jsem chtěl koupit mražená kachní stehna, bohužel jsem si to nezkontroloval a přivezl jsem si stehna kuřecí... Pak už jen kousek k chatičce pouhých 34 km. Takže: 168+128+165+99+34 = 594 km. Cesta trvala skoro 11 hodin. Miluji ty kroucené okresky a proto tuto trasu jezdím každý rok. Ale jak stárnu, přináší mně každým rokem menší potěšení. Letos mě bolelo celé tělo tak, že jsem nespal celou noc a ani se nezúčastnil oslavy narozenin 2 milých pravnoučat a ani plánovaného srazu s kamarádem Milošem. Prostě tělo odmítalo fungovat...


Vypadá to, že to byla poslední cesta Šumavou. Pokud bych jel, musel bych vzít spací potřeby, protože s chatičkou po 16 sezonách  končím a dojet až do Prahy by bylo o dalších 120 km delší... 
Chatička a tamní příroda se se mnou rozloučila krásně. Navštívilo nás 4. zvíře a kamarádilo se s námi. Po kachně březňačce, srnci a zajíci se s námi kamarádila liška. Spíše lišče. V noci si do kempu chodilo hrát a chovalo se jako psí mimino. Kousalo míče, boty, plavací rukávky a kola. 






Měl jsem vybitou baterii ve foťáku a tak to trvalo než se zmátořil blesk. Lišče asi dlouho nepřežije, protože už ho někteří  "milovníci zvířat" nahlásili  lidovejm pytlákům k odstřelu....  Shodou okolnosti jsou to ti, kvůli kterým končím s pobytem v tomto kempu.... Lišče je naprosto zdravé, se všemi reflexy, od stojících lidí drží odstup cca 3m, od sedících 2 m. Má čisté oči a kožíšek uhlazený. Tedy žádná vzteklina.... 

čtvrtek 14. července 2016

Morava 2016

Zbylo mně trochu času a tak jsem chtěl vyrazit na motorce na Moravu do vesnice svých předků. Byl jsem upozorněn, že když už tam jedu v době meruněk, měl bych jet autem a nějaké dovézt. V neděli odpoledne jsem vyrazil na chatičku a v pondělí ráno svou milovanou "jižní" cestou , přes Jindřichův Hradec, Dačice, Jemnice, Znojmo, Mikulov a Velké Pavlovice. Mezi JH a Dačicemi jsou překrásné zatáčky pro moto a tak mně bylo líto, že nejedu na ní. První meruňku jsem uviděl až v Pavlovicích. Měl jsem strach, že všechny v té oblasti pomrzly. Byly toho plné sdělovací prostředky. V obci, téměř rodné, měli zmíněné ovoce jen 2 objekty. Pan Křivka, který je vykupuje po pár kilech a o prodej nemá zájem a nejmenovaná a.s. Tam jsem je také nakoupil.

Měl jsem na ně 2 přepravky a netušil kolik se jich kam vejde. Nakonec jich šlo do velké 30 a malé 10kg... Babča původně mluvila něco o 10-15 kg. Ale i tak jsem byl pochválen :-)
Ještě jsem se stavil na hřbitově. Tam není co nového fotit (díky Bohu). Tak pouze krásný pomník obětí první i druhé světové války. Přes obec procházela fronta a padlo tam i mnoho cizinců...


   Pak ještě na oběd do restaurace "U Kaně" 


a domů, aby meruňky moc netrpěly. Cesta byla hrozná. D2 i D1 plné uzávěr a omezení rychlostí. Ucpané však nebyly nikde.... Na omezeních se prý měřilo.... Jestli ano, pak je to v řiti .... Byl jsem poměrně rychlý

pondělí 4. července 2016

Konečně na motorce

Ještě nedávno jsem jezdil na motorce celou zimu. Letos jsem vyjel poprvé až v červnu a to ještě koncem. Důvodů je víc... Ale k věci. Už jsem byl skutečně "nadrženej" i když absťák nebyl nijak moc silný. V noci pršelo a i dopoledne pršelo a tak byl odjezd odložen na odpoledne. Dopolední návštěva pí doktorky nedopadla nejlíp. Každá návštěva u doktora něco objeví... Chtěla odběr krve a to hned druhý den, ale to nešlo, protože to byl  den kdy jsem byl uvolněn z hlídání domu a následující den se musel vrátit.  Proč? Babča se vracela z daleké ciziny, tak na uvítání.... Vyrazil jsem odpoledne v pondělí a krev odložil na pátek (to už tam bude míň lidí, jsou prázdniny). Na to, jak jsem dlouho na Yamě neseděl, šla jízda docela dobře, až na Cukrák. Tam mně došlo, že jak jsem se těšil a pospíchal, zůstala doma peněženka i  s doklady. Ještě nikdy mě na té trase nikdo nestavěl a tak kdybych nemusel tankovat, na papíry bych kašlal, ale tankovat jsem musel.  Tak návrat k domovu na první možné otočce. Z důvodu rekonstrukce D4 to na Jílovišti nešlo a tak bylo nutné navštívit exit Řitka. Tentokrát byla tedy cesta k vodě o něco delší, cca 170 km, což je o cca 50 víc než jindy. I opakovaná cesta byla pohodová a užíval jsem si jí. Až za Mníšek. Tam mně vjel do cesty pán s mobilem na uchu takovým stylem, že jsem gumoval silnici. Tak kilometr jel v levém pruhu dosti pomalu a když konečně uhnul, začal závodit. Nerad jezdím za nebezpečnými řidiči a tak jsem vyhrál....  Za přehradou byla mokrá silnice a tak, kdybych se nevracel, zmokl bych poměrně dost. Po příjezdu k chatě jsem stačil pouze odemknout a schovat se. Hned potom začalo lejt...


Ten volný den byl super. Houby, které nebyly i když rostly i tady před barákem, tam ne. Ryby ani ťuk. Zato hejno (5) pravnoučat. Mám z nich radost... 



Ve středu ráno opět déšť, ale mám andělíčka strážníčka a tak než jsem uklidil, pršet přestalo... Po cestě domů ani kapka. Jen jsem zajel do garáže, slejvák.... Svého andělíčka jsem cítil už na Balkáně před léty a chrání mě dodnes. Takže mám najetých  prvních 306 km
    

neděle 12. června 2016

Opět v přírodě


Tentokrát se nade mnou počasí slitovalo a nezlobilo (alespoň moc). Hned v pondělí po příjezdu přišla bouřka s menšími kroupami. Stačil jsem ještě nakoupit , ale vyložit nákup už ne. Stačil jsem zajet k nepřítomné sousedce  pod altán a prosedět tam v autě hodinu. Kroupy bušily do plachty, ale ne do Mrňouse. Až do pátku jsme byli v kempu jen 3. Přestali mně růst podtrnky, ale začaly babky a suchohříbky. Na mé hlavní naleziště suchohříbků už ale nedojdu a tak byla většina babek. Opouštějí mě síly a funkce některých údů (myslím tím ruce a nohy ). Teď je nejkrásnější doba pro pozorování brouků. Kdysi také můj minikoníček. Už si toho moc nepamatuju, ale správně jsem zařadil Kněžici páskovanou mezi ploštice 

kněžice páskovaná

a tuto "vosu" jako tesaříka. Jen jsem nevěděl jaký to je a on je dubový. Jak tam tak pobíhal po poražených kmenech skutečně připomínal vosu.


tesařík dubový
Při hledání žížal jsem narazil na různé druhy střevlíků. Také kováříků a podobné žoužele bylo dost. Bohužel i klíšťat.... Letos se jich opravdu urodilo. Od pondělí do soboty jsem jich "chytil" 17 !!!!! Jsem zvědav jestli nějaké nebylo nemocné... 
Minule jsem si stěžoval na majitele kempu a jeho sekání trávy. Tentokrát vyjel a než jsem stačil něco udělat, měl jsem auto na zeleno.... No, když mu to dělá radost....


Na víkend už přijelo poněkud víc lidí, ale ještě to šlo. Teď Babča odjíždí na rekreaci a já budu sloužit jako hlídač doma. Pak už budou prázdniny a lidí mraky. V září začnou kratší dny a za chvíli bude rok zase v tahu. A to jsem se ještě nesvezl na motorce....

Za chatou kvetou krásné voňavé pivoňky, které kdysi Babča našla na skládce smetí vyhozené u letiště


 A teď jsem tam zasázel feferony, které jí zbyly ze skleníku. Snad přežijí naši nepřítomnost.



V lese jsem objevil tuto stopu. Až jsem se lekl, když jsem jí uviděl. Ten můj houbařský nůž měří 20 cm . V lese se se mnou kamarádil zajíc. Jak jsem seděl a odpočíval u cesty, obcházel stále dokola , blíž a blíž. Na těch malých fotkách to není moc vidět a má Nokie moc kvalitní foťák nemá. Vzpomínám na starý Sony Ericsson 790i, který měl blesk i ZOOM. A to byl telefon té nejnižší kategorie.... 
Takže zajíc, pokud bude vidět:







neděle 5. června 2016

Jak letos vytáhnu paty....

Letos nemám na počasí štěstí. Je celkem slušně, to mám doktory a podobné zbytečnosti, pak vyjedu a počasí se okamžitě změní k horšímu...  Totéž se stalo posledně. Přijel jsem na chatičku a bylo skoro 30 stupňů, druhý den 10 stupňů a lilo. Déšť je potřeba, ale ta zima by být nemusela. Střídavě deštivé počasí vydrželo celých 14 dní. Minulý víkend byl sraz Iroňáckejch psů a moc jsem se na něj těšil. Chtěl jsem jet s nimi a Motodědky 60+ v pátek na Mannův hrob v Písku, ale zdraví opět zradilo. Nakonec jsem se dozvěděl, že  do Písku vyrazilo jen 5 kamarádů. Ostatní dali přednost občerstvení v kempu.... 
V Nuzicích bylo , mimo počasí, krásně. Ptáci pořádají ranní i večerní koncerty. Podtrnky ještě rostly a letos jsem si jich opravdu užil. Pan majitel opět vynikal při údržbě trávníku a asi jsem mu něco provedl, protože jsem obdržel příděl posekané trávy na chatu a hlavně na auto. Sekačka má sice sběrný koš, ale ten by zdržoval. Tak za ní létá proud zelené řezanky cca do 3 metrů. Není-li pan majitel nasr****, tak dokáže tento proud usměrňovat mimo objekty a obyvatele. Kdo zlobil je tvrdě ztrestán a jeho vozidlo a chata je zelená...





 Chtěl jsem se podobného nebezpečí uchránit a tak jsem před chatou trávník posekal. Nebylo mně to nic platné- soused neměl posekáno a 3 metry sekačka "dostřelí". Když šéf dosekal okolo chat, nastavil sekačku na pomalý chod a jeho dcerka 2 hodiny jezdila po "návsi". Ó jak se krásně rekreovalo... :-) Pak jí to na štěstí přestalo bavit.
Na rybách jsem seděl jen jednou a chytil, mimo různé drobotě, krásnou podoustev, takovou jaké tam bývaly kdysi běžné. Holubi hřivnáči naproti na dubu vyvedli mladé a kousek dále na smrku má hnízdo jestřábice. Je zajímavé, že i na ní si troufají straky. Jít do lesa mně zatím síly nedovolily. Arytmie stále zlobí... Docela jsem měl strach z cesty domů, ale vyšlo to v pořádku. 

středa 18. května 2016

Do třetice autem

I 3. cesta na jih proběhla miniautem. A dobře že tak. Nastala zima veliká, ba dokonce tam padal sníh s deštěm. Co bychom chtěli na květnu při tom globálním oteplování. Jindy touto dobou procházím les a louky a nějakou tu houbičku najdu. Díky mé arytmii a klidovému tepu 110-140 / min. nedokážu vylézt kopec nad chatičkou. Chybí mně kyslík. Jen podtrnky v kempu pilně rostly a tak jsem měl 3 druhy jídla z nich: polévku, houbovou omáčku a maso na houbách.

  
Rostou tam pod několika meruňkami na celkové ploše cca 3 čtverečních metrů. Mají tedy vysokou užitkovost. 



Jsou chutné i když méně aromatické než houby letní. Sbírám je více let a okolí se diví, že ještě žiju. Nevědí chudáci co je dobré :-) 
Na rybách jsem ani nebyl. Byla zima, občas déšť... Opět jsem tam nevydržel celou předpokládanou dobu, ale ujel jsem o 3 dny dříve. Stejně ale přečetl 2 knížky : od Thürka Hodinu mrtvých očí a od Švandrlíka Povídky , a jednu rozečetl : od Gulbransena Věčně zpívají lesy. Mimo Švandrlíka to byla opakovaná četba. V pátek jdu na Quicka, což je krevní test a v pondělí ke kardiologovi. Marodit v nemocnici  nechci, ale nevím jaký bude mít názor on...  Jestli bude mít stejný, rád bych jel hned odpoledne k vodě, ale už na motorce. Už je připravená, ale letos nejetá. 
Na chatičce byla také vnoučata a pravnoučata. Fanoušek slavil narozeniny a tak byl sváteční dort:




Málo kdy se tam taková sestava sejde.