čtvrtek 14. července 2016

Morava 2016

Zbylo mně trochu času a tak jsem chtěl vyrazit na motorce na Moravu do vesnice svých předků. Byl jsem upozorněn, že když už tam jedu v době meruněk, měl bych jet autem a nějaké dovézt. V neděli odpoledne jsem vyrazil na chatičku a v pondělí ráno svou milovanou "jižní" cestou , přes Jindřichův Hradec, Dačice, Jemnice, Znojmo, Mikulov a Velké Pavlovice. Mezi JH a Dačicemi jsou překrásné zatáčky pro moto a tak mně bylo líto, že nejedu na ní. První meruňku jsem uviděl až v Pavlovicích. Měl jsem strach, že všechny v té oblasti pomrzly. Byly toho plné sdělovací prostředky. V obci, téměř rodné, měli zmíněné ovoce jen 2 objekty. Pan Křivka, který je vykupuje po pár kilech a o prodej nemá zájem a nejmenovaná a.s. Tam jsem je také nakoupil.

Měl jsem na ně 2 přepravky a netušil kolik se jich kam vejde. Nakonec jich šlo do velké 30 a malé 10kg... Babča původně mluvila něco o 10-15 kg. Ale i tak jsem byl pochválen :-)
Ještě jsem se stavil na hřbitově. Tam není co nového fotit (díky Bohu). Tak pouze krásný pomník obětí první i druhé světové války. Přes obec procházela fronta a padlo tam i mnoho cizinců...


   Pak ještě na oběd do restaurace "U Kaně" 


a domů, aby meruňky moc netrpěly. Cesta byla hrozná. D2 i D1 plné uzávěr a omezení rychlostí. Ucpané však nebyly nikde.... Na omezeních se prý měřilo.... Jestli ano, pak je to v řiti .... Byl jsem poměrně rychlý

pondělí 4. července 2016

Konečně na motorce

Ještě nedávno jsem jezdil na motorce celou zimu. Letos jsem vyjel poprvé až v červnu a to ještě koncem. Důvodů je víc... Ale k věci. Už jsem byl skutečně "nadrženej" i když absťák nebyl nijak moc silný. V noci pršelo a i dopoledne pršelo a tak byl odjezd odložen na odpoledne. Dopolední návštěva pí doktorky nedopadla nejlíp. Každá návštěva u doktora něco objeví... Chtěla odběr krve a to hned druhý den, ale to nešlo, protože to byl  den kdy jsem byl uvolněn z hlídání domu a následující den se musel vrátit.  Proč? Babča se vracela z daleké ciziny, tak na uvítání.... Vyrazil jsem odpoledne v pondělí a krev odložil na pátek (to už tam bude míň lidí, jsou prázdniny). Na to, jak jsem dlouho na Yamě neseděl, šla jízda docela dobře, až na Cukrák. Tam mně došlo, že jak jsem se těšil a pospíchal, zůstala doma peněženka i  s doklady. Ještě nikdy mě na té trase nikdo nestavěl a tak kdybych nemusel tankovat, na papíry bych kašlal, ale tankovat jsem musel.  Tak návrat k domovu na první možné otočce. Z důvodu rekonstrukce D4 to na Jílovišti nešlo a tak bylo nutné navštívit exit Řitka. Tentokrát byla tedy cesta k vodě o něco delší, cca 170 km, což je o cca 50 víc než jindy. I opakovaná cesta byla pohodová a užíval jsem si jí. Až za Mníšek. Tam mně vjel do cesty pán s mobilem na uchu takovým stylem, že jsem gumoval silnici. Tak kilometr jel v levém pruhu dosti pomalu a když konečně uhnul, začal závodit. Nerad jezdím za nebezpečnými řidiči a tak jsem vyhrál....  Za přehradou byla mokrá silnice a tak, kdybych se nevracel, zmokl bych poměrně dost. Po příjezdu k chatě jsem stačil pouze odemknout a schovat se. Hned potom začalo lejt...


Ten volný den byl super. Houby, které nebyly i když rostly i tady před barákem, tam ne. Ryby ani ťuk. Zato hejno (5) pravnoučat. Mám z nich radost... 



Ve středu ráno opět déšť, ale mám andělíčka strážníčka a tak než jsem uklidil, pršet přestalo... Po cestě domů ani kapka. Jen jsem zajel do garáže, slejvák.... Svého andělíčka jsem cítil už na Balkáně před léty a chrání mě dodnes. Takže mám najetých  prvních 306 km
    

neděle 12. června 2016

Opět v přírodě


Tentokrát se nade mnou počasí slitovalo a nezlobilo (alespoň moc). Hned v pondělí po příjezdu přišla bouřka s menšími kroupami. Stačil jsem ještě nakoupit , ale vyložit nákup už ne. Stačil jsem zajet k nepřítomné sousedce  pod altán a prosedět tam v autě hodinu. Kroupy bušily do plachty, ale ne do Mrňouse. Až do pátku jsme byli v kempu jen 3. Přestali mně růst podtrnky, ale začaly babky a suchohříbky. Na mé hlavní naleziště suchohříbků už ale nedojdu a tak byla většina babek. Opouštějí mě síly a funkce některých údů (myslím tím ruce a nohy ). Teď je nejkrásnější doba pro pozorování brouků. Kdysi také můj minikoníček. Už si toho moc nepamatuju, ale správně jsem zařadil Kněžici páskovanou mezi ploštice 

kněžice páskovaná

a tuto "vosu" jako tesaříka. Jen jsem nevěděl jaký to je a on je dubový. Jak tam tak pobíhal po poražených kmenech skutečně připomínal vosu.


tesařík dubový
Při hledání žížal jsem narazil na různé druhy střevlíků. Také kováříků a podobné žoužele bylo dost. Bohužel i klíšťat.... Letos se jich opravdu urodilo. Od pondělí do soboty jsem jich "chytil" 17 !!!!! Jsem zvědav jestli nějaké nebylo nemocné... 
Minule jsem si stěžoval na majitele kempu a jeho sekání trávy. Tentokrát vyjel a než jsem stačil něco udělat, měl jsem auto na zeleno.... No, když mu to dělá radost....


Na víkend už přijelo poněkud víc lidí, ale ještě to šlo. Teď Babča odjíždí na rekreaci a já budu sloužit jako hlídač doma. Pak už budou prázdniny a lidí mraky. V září začnou kratší dny a za chvíli bude rok zase v tahu. A to jsem se ještě nesvezl na motorce....

Za chatou kvetou krásné voňavé pivoňky, které kdysi Babča našla na skládce smetí vyhozené u letiště


 A teď jsem tam zasázel feferony, které jí zbyly ze skleníku. Snad přežijí naši nepřítomnost.



V lese jsem objevil tuto stopu. Až jsem se lekl, když jsem jí uviděl. Ten můj houbařský nůž měří 20 cm . V lese se se mnou kamarádil zajíc. Jak jsem seděl a odpočíval u cesty, obcházel stále dokola , blíž a blíž. Na těch malých fotkách to není moc vidět a má Nokie moc kvalitní foťák nemá. Vzpomínám na starý Sony Ericsson 790i, který měl blesk i ZOOM. A to byl telefon té nejnižší kategorie.... 
Takže zajíc, pokud bude vidět:







neděle 5. června 2016

Jak letos vytáhnu paty....

Letos nemám na počasí štěstí. Je celkem slušně, to mám doktory a podobné zbytečnosti, pak vyjedu a počasí se okamžitě změní k horšímu...  Totéž se stalo posledně. Přijel jsem na chatičku a bylo skoro 30 stupňů, druhý den 10 stupňů a lilo. Déšť je potřeba, ale ta zima by být nemusela. Střídavě deštivé počasí vydrželo celých 14 dní. Minulý víkend byl sraz Iroňáckejch psů a moc jsem se na něj těšil. Chtěl jsem jet s nimi a Motodědky 60+ v pátek na Mannův hrob v Písku, ale zdraví opět zradilo. Nakonec jsem se dozvěděl, že  do Písku vyrazilo jen 5 kamarádů. Ostatní dali přednost občerstvení v kempu.... 
V Nuzicích bylo , mimo počasí, krásně. Ptáci pořádají ranní i večerní koncerty. Podtrnky ještě rostly a letos jsem si jich opravdu užil. Pan majitel opět vynikal při údržbě trávníku a asi jsem mu něco provedl, protože jsem obdržel příděl posekané trávy na chatu a hlavně na auto. Sekačka má sice sběrný koš, ale ten by zdržoval. Tak za ní létá proud zelené řezanky cca do 3 metrů. Není-li pan majitel nasr****, tak dokáže tento proud usměrňovat mimo objekty a obyvatele. Kdo zlobil je tvrdě ztrestán a jeho vozidlo a chata je zelená...





 Chtěl jsem se podobného nebezpečí uchránit a tak jsem před chatou trávník posekal. Nebylo mně to nic platné- soused neměl posekáno a 3 metry sekačka "dostřelí". Když šéf dosekal okolo chat, nastavil sekačku na pomalý chod a jeho dcerka 2 hodiny jezdila po "návsi". Ó jak se krásně rekreovalo... :-) Pak jí to na štěstí přestalo bavit.
Na rybách jsem seděl jen jednou a chytil, mimo různé drobotě, krásnou podoustev, takovou jaké tam bývaly kdysi běžné. Holubi hřivnáči naproti na dubu vyvedli mladé a kousek dále na smrku má hnízdo jestřábice. Je zajímavé, že i na ní si troufají straky. Jít do lesa mně zatím síly nedovolily. Arytmie stále zlobí... Docela jsem měl strach z cesty domů, ale vyšlo to v pořádku. 

středa 18. května 2016

Do třetice autem

I 3. cesta na jih proběhla miniautem. A dobře že tak. Nastala zima veliká, ba dokonce tam padal sníh s deštěm. Co bychom chtěli na květnu při tom globálním oteplování. Jindy touto dobou procházím les a louky a nějakou tu houbičku najdu. Díky mé arytmii a klidovému tepu 110-140 / min. nedokážu vylézt kopec nad chatičkou. Chybí mně kyslík. Jen podtrnky v kempu pilně rostly a tak jsem měl 3 druhy jídla z nich: polévku, houbovou omáčku a maso na houbách.

  
Rostou tam pod několika meruňkami na celkové ploše cca 3 čtverečních metrů. Mají tedy vysokou užitkovost. 



Jsou chutné i když méně aromatické než houby letní. Sbírám je více let a okolí se diví, že ještě žiju. Nevědí chudáci co je dobré :-) 
Na rybách jsem ani nebyl. Byla zima, občas déšť... Opět jsem tam nevydržel celou předpokládanou dobu, ale ujel jsem o 3 dny dříve. Stejně ale přečetl 2 knížky : od Thürka Hodinu mrtvých očí a od Švandrlíka Povídky , a jednu rozečetl : od Gulbransena Věčně zpívají lesy. Mimo Švandrlíka to byla opakovaná četba. V pátek jdu na Quicka, což je krevní test a v pondělí ke kardiologovi. Marodit v nemocnici  nechci, ale nevím jaký bude mít názor on...  Jestli bude mít stejný, rád bych jel hned odpoledne k vodě, ale už na motorce. Už je připravená, ale letos nejetá. 
Na chatičce byla také vnoučata a pravnoučata. Fanoušek slavil narozeniny a tak byl sváteční dort:




Málo kdy se tam taková sestava sejde. 
   

čtvrtek 21. dubna 2016

Druhá cesta na jih.

I druhá cesta na jih proběhla s Mrňousem. Málem jsem tam nedojel. Bylo to o fous. Předěláním R4 na D4 a za provozu probíhajícími úpravami, se staly nájezdy na tuto komunikaci o něco "bezpečnějšími". Pryč jsou připojovací pruhy, pravý pruh rozdělen na pruhy 2. Jezdí se tedy i připojovacím pruhem, teoreticky  80 km/hod. Najet do takového pruhu , kde je výhled do 50 metrů, je dosti složité. Proto tam jsou všude "Stopky" (stůj-dej přednost) . I Zastavil jsem, pustil pár viditelných aut a znovu se rozjížděj. Řadím dvojku a dostal jsem zezadu ránu, až mně vletěly věci s poličky pod sedadlo. Už jsem myslel, že jsem přehlédl nějaké vozidlo jedoucí po "dálnici", ale byla to dáma, najíždějící za mnou na hlavní.... Nejen že nestopla vůbec, ale vjížděla na hlavní značnou rychlostí, jako se původně jezdívalo při použití přípojného pruhu a koukala jestli něco nejede. Když do mě narazila, měl jsem už minimální rychlost 25km/hod. Co by se asi stalo, kdybych jel na motorce, nebo kdyby jel zrovna někdo po hlavní... Naštěstí je Mrňous pevný a tak to odnesla jen trochu prohnutá výztuha nárazníku. Když to člověk nehledá, nevšimne si. 
Hned po příjezdu na chatičku se začalo ochlazovat a celou dobu pobytu bylo maximálně 12 stupňů a častý drobný déšť. Jen z úterý na středu byla bouřka a opravdu silný vítr. Ten den jsem byl rád, že ty uvnitř vyhnilé stromy pokáceli. Měj jsem plánovaný pobyt na 14-16 dnů, ale nevydržel jsem a přijel už za 9. Zažil jsem tam co jsem chtěl, i když jsem si to moc neužil. Co že to je? Pampelišky na svěží zelené trávě a v slunečním jasu. Mám to tam moc rád.  U vody jsem seděl dvakrát. Jeden den byly uloveny 4 "ryby", spíše čudly ( 2 hrouzci a 2 oukleje). Když nic nejde, chytám alespoň ty prcky. Při druhém sezení už nešly ani ti. Přečetl jsem tam 3 knihy , vypil 3 grogy a 5 čajů s , 3 kafe bez, shlédl asi 5 filmů... Usoudil, že doma bude líp a vyrazil k domovu. Tady je v průměru o 5 stupňů víc, takže příjemné teploučko. 

čtvrtek 7. dubna 2016

Sezona 2016

Letošní sezona začíná poněkud později. Důvodů je víc. Mladí přistavují a motorky jsou zastavěné materiálem. Také stárnu a ježdění už mně nepřináší ten plný pocit štěstí, jako dřív. Na chatičce , která není tepelně izolovaná , člověk prochládá. Nejsem z těch, kteří jezdí od kafe ke kafi, od jídla k jídlu a na delší projížďku to fakt nebylo.
Čtyřkolový Mrňous je volný k použití. Tak jsem konečně vyrazil alespoň s ním. Pobyl jsem týden na chatičce, opatřil si poslední povolenku na ryby, chodil jsem na ně 43 let. Proč letos končím?  Už to není ono. Mé drahé nemoci nemají rády dlouhé chození a v kempu je přes léto tak 50 cm vody a ryby žádné. Dříve tam byla alespoň "bílá ryba", ale v posledních létech není ani ta. Za rybami je nutné jít cca 1,5 km loukou a to s výstrojí už nezvládnu. Takže další koníček odpadá...
Co že je na Jihu nové? Opět nám vykáceli kus lesa u kempu a teď budeme mít plné slunce celý den. Jako každý rok na začátku sezony, muselo několik dnů mrznout, tedy 2. Z toho jeden den byly -3 stupně a zamrzlé okénko zevnitř chatičky...


Ještě v 10 hodin byl Mrňous ojíněný. To není nic nového. Nová je holá stráň za chatičkami.



Tam rostly krásné rovné a dlouhé smrky. Loni se jeden vyvrátil, naštěstí ne na chaty a zjistilo se, že je ve spodní části nemocný. Byl uvnitř vyhnilý. Větve ostatních začaly rezatět, tak jak je tomu u mnoha jehličňanů u nás a tak byl celý svah vykácen. U mnoha byly nalezeny vyhnilé středy kmenů.... Ty stromy vlevo přijdou ještě vykácet. 
U vody byl klid a pohoda. Byli jsme tam pouze 3 chlapi a jedna žena. Kéž by tato sestava zůstala až do podzimu :-) Připravil jsem chatičku na sezonu, zásobil jí trvanlivými potravinami, pitnou vodou. Plná sezona může začít....