středa 14. června 2017

Letos teprve potřetí

Vydal jsem se po cestě svého mládí. Jezdívali jsme tak v mém dětství cca 1x měsíčně k příbuzným. Z domova do Jesenice (PZ), Čerčan, Vranova, Mezihoří, Soběhrd, Benešova a přes Jílové (PZ) domů. Tato cesta, kterou jezdím každý rok obsahuje také zastavení za blízkými, kteří už mezi námi nejsou...







Tak jsem se včera na hřbitově dozvěděl, že nás opustila má sestřenice. Návštěvy příbuzenstva totiž už nepraktikujeme, protože jak rodiny rostou, rozptylují se po republice. Přiznám, že třeba dcery  mé zemřelé sestřenice jsem neviděl více jak 30 let. Jedna tam již dokonce leží déle než její matka.
Měl jsem v plánu na červen jet pod stan  viz předchozí příspěvky, ale zdravíčko je proti.  I motorka už nepřináší tu slast jako dříve...

Najeto 106 km + 604 = 710 km celkem

čtvrtek 18. května 2017

Druhé svezení 2017


Stále si chci zajistit nové kempování a tak jsem vyjel k rybníku, který už mám dlouho vyhlídnutý. Vzal jsem to tentokrát mou nejstarší trasou na jih. Jel jsem místy, která mně připomínají časy mého mládí. Vzal jsem to přes D. Břežany, kde měl majitel firmy, pro kterou jsem dělal, vrakoviště. Kolem Březové, kam už léta jezdím na STK s auty i motorkami. Nemohl jsem vynechat Zahořany, kam jsme s mou Babčou jezdili před 50 léty do hospody k paní Libichové. Měla výborné pivo a dělala výborné chuťovky. Potrpěla si na mladší "synovce" a byla k nim štědrá.   V Jílovém akorát tankovala vodu do studny cisterna Vodohospodářů. Praha -západ i s Jílovým byl můj "rajon" v době kdy jsem jezdil s cisternou u téže firmy, která má už asi 10. název. Potom jsem jel přes Kamenný Přívoz, kam jsme za mladých let jezdili do hospody U Vemenáče . Byl tam hospodský hrubšího zrna a každý byl u něj Vemenáč. Proto ten název. V Kameňáku měl hostinu po svatbě hostinu náš mladej, když si bral svou 1. manželku. Dále už těch pamětihodností nebylo tolik. Přes Sázavu na druhý břeh a směr Neveklov. Hned na kopci má na stromě křížek Monika, která na tom místě zahynula při nehodě autem. Cesta , značená jako 105, vede dále přes Neveklov a Vesničku mou ,střediskovou, tedy Křečovice. Součástí nich jsou Krchleby, kde se narodila má babička i prababička. Rád vzpomínám na Sedlčany, kam jsme jezdili do Sedlčanské Rokle na motokros. Byla to doba těch slavných reprezentantů, jako byli Čížek, Souček, Krajčovič st. , Hřebeček a další. Byla to éra těch slavných Jaw, Es a Číz a Dukly s jejím šéfem Františkem Mošnou. V novější době mě zaujala v Sedlčanech výrobna rybích lahůdek. Dělali a ještě dnes, kdy mně sešli s očí, určitě odvádějí slušnou práci. Cestou dále nelze minout Vysoký Chlumec se svým pivovarem Lobkovitz, jejichž výrobek Démon ( polotmavá 11) je vynikající. V Petrovicích bydlel spolumajitel kempu, kam jsme 30 let jezdili. Docela jsme byli kámoši. S jeho ženou jsme se docela pohádali, ale pak jsme byli také kámoši. Musel jsem jí vysvětlit, jak se chovat k zákazníkům. Byla takový generál... :-)  Do Milevska jsme jezdili na nákupy z Orlíka (kempu). Po létech jsme tam prodali mou Barču, SUZUKU GS 500, na které sestřelil starší pán našeho syna se slečnou, když odbočil vlevo a přehlédl ho. Odnesl to předek, ale motor šel bez problémů. Byl to ročník 2000 a na její papíry a s jejími díly šla do oběhu motorka jiná... Bechyně zanechala dlouhou stopu v mém životě. Není divu, jezdili jsme tam 17 let a vlastně do ní jezdím stále. "Můj" rybník leží 15 km za Bechyní směrem na Soběslav.    




Podobné obrázky jsem už ukazoval. Napřed oběd v Bechyni, posezení v prázdném kempu u rybníka (takže jsem zase nic nevyřídil a nic nového se nedozvěděl). Byl jsem zvyklý jezdit do přírody od března až dubna. Bylo tak krásně, že jsem projel i další známá místa a vracel se cestou přes Týn s Temelínem v pozadí,






 Vodňany a po 4 přes Písek domů. Poslední obrázek se mně povedl u rybníka , který se nahání, tedy v Tálíně, kam jsem na chvíli odbočil. Od té doby foťák stávkuje...
 



Krásná vyjížďka. Vzpomněl jsem si na diskuzi na vlákně Dědků 60+ na Motorkářích. Tam jeden "slavný " pořadatel monstrsrazů  povídal o tom , že motorkářství je o svobodě. Jestli stometrové útvary motorkářů jsou o svobodě, tak to raději nic. Pro mě je svoboda to co jsem projel včera...

Najeto 306 km + 298 minule =  604 letos 






pondělí 10. dubna 2017

Tak přece ještě rok,,,,

Dnes jsem přece jenom vyrazil na motorce i když už jsem s tím pro letošek nepočítal. Stáří se hlásí a je znát. Jel jsem svou starou trasou : směr tam po D4 k Dobříši, pak Obořiště a Solenice, přes přehradu Orlík


Kovářov , Milevsko, Bechyni, do nového kempu pro letošní rok a možná i další. Nachází se poblíž Soběslavi.


Nemusím mít žádný komfort a dávat 240 Kč na den za 4čtvereční metry se mně nezdá potřebné. Podle ceníku by v tomto kempu, spíše tábořišti, přišel den na rovnou stovku.

V areálu je kryté posezení k občerstvení


Krásný rybník


Nádherná příroda


suchý záchod a hlavně stromy, kryjící rekreanty před sluncem a to já potřebuji. Rozlohou je to malý kemp a jak si myslím, nebývá přeplněn. Znám ho z jízd kolem, směr Jindřichův Hradec a Kobylí. No uvidíme....
Projel jsem krásnou krajinu kolem Sudoměřic u B. , Týna nad Vltavou, kde jsem nakoupil na zabíjačkový gulášek a vyrazil směr Bernartice, Milevsko. Dále po mé milované 105 přes Sedlčany , Neveklov na Slapy ,

  
Štěchovice, Zbraslav, a domů... Počasí krásné, lidé rozumní, nikde ani nehodička. Na první letošní cestu, super.
Najeto prvních letošních 298 km.  














neděle 20. listopadu 2016

Asi konec Motocest

Nějak jsem zapomněl na zprávu ze Zduchovic 29.10.2016.


Jel jsem tam v mém miniautě (Atos Prime) a tak se k motorkářům moc nehodím. Jsem rád, že mě mezi sebou ještě tolerují, když už toho na motorce moc nenajedu. Letos to bylo něco málo přes 1000 km. Zduchovice mě zklamaly. Ceny v restauraci šly nahoru šíleným tempem. Dát 130 Kč za zabíječkový guláš s rohlíkem nehodlám. Ne že bych tak šetřil, ale zloděje nepodporuji.... Ve vedlejším stánku byly ceny normální.
 Nezvládnu už chození na ryby, takže s nimi po 44 sezonách končím, houby mě také ničí a nejsem schopen  dlouhého chození lesem a zdolávání nepořádku tam ponechaného. Nikdy jsem nezažil tolik povalujícího se klestí. Při odkrytí se sice sem-tam nějaká ta houba objeví, ale to by člověk musel přehrabat celý les....
Když tak uvažuji, není  už o čem  psát, o co se podělit. Teď mě čeká jakýsi zákrok na Homolce a na jaře se uvidí, zda se něco zlepší..... a bude o čem psát.
Zatím tedy Radostné Vánoce a šťastný nový rok....

pondělí 31. října 2016

Poslední rozloučení s chatičkou a okolními lesy

Ve středu 26.10.2016 jsme se rozloučili s dlouhodobě pronajatou chatou a tím i s okolní krajinou. Bylo to 15 krásných sezon v jihočeské přírodě, u řeky Lužnice, v blízkosti Židovy strouhy a mezi městy Bechyně a Týn nad Vltavou. Pan majitel byl výborný a nám, nájemníkům, se choval velice slušně a jeho ceny nájmu byly levné : 8500 Kč + elektřina na elektroměru. Ta 16. sezona už nebyla to pravé ořechové. Projevil se jev vlády dámského přirození a tím totální zblbnutí dříve výborného chlapa. 


Když k tomu přičtu své nemoci, nevidím důvod tam zůstávat. Nemám zapotřebí bát se mluvit, abych nebyl zbaven oprávnění pobytu, tak jak se to stalo dvěma nájemníkům. Obojí bylo kvůli psovi páně majitele ( a já kritizoval nejen jeho chování,ale i jeho milenku). Jednoho psa pokousal a jeho majitel se přišel zeptat jak to bude s náhradou za ošetření. Byl sprostě poslán do řiti a oznámeno mu, že celou dobu je v kempu zákaz pobytu psů (!). Celých 16 let to nikdo neslyšel. V druhém případě se jednalo o to, že týž majitelův pes si značil teritorium i uvnitř chaty (!) . Stačil dotaz zda by s tím nešlo něco udělat... Šlo, přišli o nájemní smlouvu ( i když nikdy žádnou písemnou neměli, stejně jako já a ostatní.... 
Takže udělám malou rekapitulaci a skončím:

Krajina se nám ihned zpočátku zalíbila. Toto je příjezd k vodě. První roky jsme se tudy hodně nachodili do restaurace, než neschopností provozovatelů loni zanikla. Já tam ale nechodil už léta, od doby kdy mně dal pan výčepní kapané pivo... ( na odkapky pod pípou udělal pěnu) . Asi se tak choval k více lidem, protože v poslední době sedával ve výčepu sám a místní lidé chodí do sousedních vesnic...


Jak je vidět ve starších příspěvcích, bývalo tam hojně hub a ryb. S rybami je to na dolním toku Lužnice rok od roku horší. Nejlepší rybačka byla po povodních, kdy jsme se 2 zeti chytili za odpoledne 78 kaprů (všechny jsme pustili - chytáme stylem Chyť a pusť stále). Povodeň jsme tam zažili 2x. Ta v r. 2002 se nám zastavila u schůdků do chatičky. Druhý konec kempu měl vody k horním palandám... Dalo by se vzpomínat na vše krásné, to nehezké v životě hned vylučuji, ale zjistil jsem, že při poslední havárii PC jsem přišel o všechny rané fotky, tedy i o povodeň, fotky ryb, přátel (někteří mezi námi už nejsou). Celkový dojem zůstává kladný.
Ve středu jsme zahájili rozlučku v lese u letiště 



Tam bývalo dost hub a rostly tam václavky. Tentokrát nic. Tak jsme se přesunuli k hájovně. Tam jsme , místo hub, potkali vnučku s 3 pravnoučaty. To jedno je také pozůstatek naší "účasti " v tomto kraji. Nakonec jsme ale našli hub poměrně dost a byly mezi nimi i mé milované václavky.....
Rozloučení s kempem proběhlo celkem v poklidu i když se na nás přijel pan majitel na sekačce a dáma přišla pěšky. Jen jsme se pozdravili a nikdo se na nic neptat. Hlásit jsem nic nemusel, protože chatičku přebírá bývalý zeť s bývalou snachou. Naložili jsme Mrňouse až pod střechu a svůj majetek odvezli. Jižní Čechy, mějte se dobře....   

   

neděle 18. září 2016

Poslední pobyt na chatičce...

Bývalo tam krásně. Když jsme tam v roce 2001 začínali, byla  chatička ve stavu po nájezdu mládí a se zanedbanou údržbou. Původním majitelem byl jakýsi podnik z Nejdku a objekty sloužily k podnikové rekreaci a také jako "pionýrské tábory". Po nich tam zůstaly nápisy jako " už je mně 14 a ještě nemám chlapa", "nejvyšší čas na sex", " Lojza by š****", "Onanie nikoho nezabije".... a pod. Vše zapsáno tmavými fixy, které i po několikerém přemalování prosvítaly. V chatě chyběly matrace a leželo se na 2 po délce, místo 3 na šířku... Palandy polorozpadlé, nepřišroubované. Elektrorozvod vypálenými hliníkovými dráty s možností požáru, shnilé vstupní schůdky, boulovaté lino, oloupaná barva vně i uvnitř... Nikdy jsme žádnou smlouvu na nájem nedostali, existovala jen ústní dohoda, že chatičky dáme do pořádku a zabráníme devastaci. Dohodnutá cena 8000 Kč + elektřina. Později zvýšená o 500 Kč , údajně na úklid společných prostor (WC a koupelna). Příplatek se nijak na pořádku neprojevil. Až poslední 3 roky se situace zlepšila. Chata byla vymalována, natřena, chybějící doplněno na naše náklady, opravena elektrika a zřízeny rozvody pro vaření, svícení, chladničku...., u nás vyroben nábytek, u jiných dokoupen, též na naše náklady. Poslední cca 4 roky byla i teplá voda k vykoupání. Automat na 20 Kč. Pitná voda chybí. 
Z počátku byla Lužnice velice rybnatá. Po povodních v r. 2002 se situace na rok ještě zlepšila. Ryby chytám jen pro zábavu a zase je pouštím a tak si "hraju " s bílou rybou a nehoním se za rekordy. Poslední 4 roky je tam bílé ryby minimum a i ostatních ryb podstatně ubylo. Snad to působí nová minielektrárna na jezu.... Ubylo i kachen, vymizeli norci. Je tam pár vyder a dost okousaných zbytků ryb... Musí tam být dost trofejních sumců. Několikrát bylo vidět jak chytili kachnu..., většinou od káčat. Býval jsem tam nejraději na jaře a na podzim, kdy ostatní byli doma. To pak člověk byl tak blízko přírodě a jejím obyvatelům. Zvěř se nebála, srnec a zajíc se chodili pást mezi chaty, kachna žrala z ruky a teď , na rozloučenou, liška. 
Byla to krásná léta... Chatička nejde do cizích rukou, ale budou tam jezdit vnučky s matkou a otčímem... 
Cesta domů byla klidná a tak posledních "chatových" 125 km na motorce. Kam budu jezdit , a zda vůbec, se teprve ukáže.... Záleží to na zdraví....

125 + 594 + 306 =     1025 Km   Takže přece jen najeto přes 1000 km       

sobota 17. září 2016

Šumava 2016

Tak jsem se letos ještě odvážil na nejdelší motocestu. Tak jako dříve každý začátek září zkusil jsem projet západ a jih Čech. Vyrazil jsem ráno v 6 hodin směrem D5. Tou až k hranicím a pak přes Přimdu, což je 168 km po dálnici. Brzy ráno je krásně průjezdná. Potom 128 km podél západních hranic do Železné Rudy. Cestou v Babyloně neslupnu poldům radar. Měří tam denně , jen měří různými směry. Tentokrát tím mým....  Dalších 165 km okolo Lipna a následně Vltavy ( Prášily, Modrava, Volary, Vyšší Brod, Rožmberk) do Větřní. Tam jsem měl v plánu se stočit směr Netolice a Vodňany. Silnice byla uzavřena pro vozidla nad 7,5 t, jenže v době mého průjezdu je na dobu cca 1,5 hod cesta zcela neprůjezdná. "Hlídka" na silnici radí vrátit se po značené objíždce pro vozidla 7,5 t. Stát se mně tam v tom horku nechtělo a tak jsem se vracel podle rady "odborníka".  Ocitl jsem se v Černé v Pošumaví, přes kterou jsem už před několika hodinami jel... Tedy zajížďka a do Vodňan 99 km. Tam jsem chtěl koupit mražená kachní stehna, bohužel jsem si to nezkontroloval a přivezl jsem si stehna kuřecí... Pak už jen kousek k chatičce pouhých 34 km. Takže: 168+128+165+99+34 = 594 km. Cesta trvala skoro 11 hodin. Miluji ty kroucené okresky a proto tuto trasu jezdím každý rok. Ale jak stárnu, přináší mně každým rokem menší potěšení. Letos mě bolelo celé tělo tak, že jsem nespal celou noc a ani se nezúčastnil oslavy narozenin 2 milých pravnoučat a ani plánovaného srazu s kamarádem Milošem. Prostě tělo odmítalo fungovat...


Vypadá to, že to byla poslední cesta Šumavou. Pokud bych jel, musel bych vzít spací potřeby, protože s chatičkou po 16 sezonách  končím a dojet až do Prahy by bylo o dalších 120 km delší... 
Chatička a tamní příroda se se mnou rozloučila krásně. Navštívilo nás 4. zvíře a kamarádilo se s námi. Po kachně březňačce, srnci a zajíci se s námi kamarádila liška. Spíše lišče. V noci si do kempu chodilo hrát a chovalo se jako psí mimino. Kousalo míče, boty, plavací rukávky a kola. 






Měl jsem vybitou baterii ve foťáku a tak to trvalo než se zmátořil blesk. Lišče asi dlouho nepřežije, protože už ho někteří  "milovníci zvířat" nahlásili  lidovejm pytlákům k odstřelu....  Shodou okolnosti jsou to ti, kvůli kterým končím s pobytem v tomto kempu.... Lišče je naprosto zdravé, se všemi reflexy, od stojících lidí drží odstup cca 3m, od sedících 2 m. Má čisté oči a kožíšek uhlazený. Tedy žádná vzteklina....