Zduchovice, sezona pomalu končí

Letos se počasí vydařilo. Nikdo neuvázl na zasněžené silnici, tak jako loni největší borec dědků , Kavec. Také účast byla poměrně vysoká, ale na 250 členů a členek Dědků 60+ teda nic moc. 

Pořadatelům jsme působili problémy s místem na parkování.Na jaře prý budeme mít horní parkoviště pro sebe....

 Při čekání na příjezd kamarádů a kamarádek jsme probrali vše možné

Tento stánek nabízel nápoje pro zahřátí v době, kdy bylo přes 20 st a ze všech lilo.

Nabídka v restauraci solidní, ceny mírné.

 Parkoviště se plní

 A je plno

 Velký šéf Iron Dogs , Miloš

 Miko (v klobouku) má podobný plán na příští rok, jako jsem měl já, tedy Petrohrad. Mně už to ale asi nevyjde

 Vpravo Luso, který poslán v Praze pro brambory, je schopen se vrátit s nimi přes Rakousko za 3 dny... Borec v čele, Kavec, zase jezdí i na sněhu (viz loňské Zduchovice)

 Hlavní třída  k občerstvení

 Náš vrchní pořadatel Zduchovic, Jarda alias Mann53

 Tajemník Petr, po smrti předsedy Vaška jediný šéf Motodědků 60+

 Poslední diskuze

 Přiznám, že už jsem nevěděl jak stát (bylo mně mizerně)

 Parkoviště moto s hůry

 Čekáme až si vyzvednou motorky ti ze zadní řady. My je měli zastavěné...

Pohled na parkoviště od silnice. Ti od nás, kteří přijeli později, museli parkovat pod areálem o cca 200 m dál. Poznal jsem některé nové členy, kteří se přihlásili později, pokecal se známými i neznámými, zůstal o hladu a žízni, protože jsem se bál vzít něco do huby kvůli mému současnému stavu zažívání, projel se krásnou podzimní přírodou plnou barev.....  Ráno jsem vyrážel ve 3/4 na 10 a vrátil se ve 3/4 na 3. I když už moc na ty srazy nejsem, tento byl moc příjemný....

138 km + 9073 = 9211 km

Babí léto je tu

Tento týden je opravdu krásné počasí a tak jsem neodolal. Již dlouho jsem nebyl v Sušici a tak jsem to vzal tam. Pohodová cesta po Strakonické, krásné počasí, výborná nálada. Tu mně pokazil na konci dálnice přiblblý krajan (Pražák) se stříbrnou Octávkou. Vyrazil od pumpy před odbočkou na Příbram a hned až do levého pruhu. Mírně jsem gumoval a situaci zvládl. Po pár stech metrech relativně pomalé jízdy cca 80km/hod v levém pruhu se zařadil do pravého a tak jsem začal předjíždět. Pán se cpal bagetou a nic kolem ho nezajímalo. Zakroutil jsem hlavou a to jsem neměl dělat. Bylo vidět, že pán je rapl a tak jsem si raději dával pozor. Byl jsem před ním na konci "dálnice" v místech za mostem, kde se dva pruhy spojují v jeden. V tom zúžení mě podjel po pravé straně s koly za tlustou čárou krajnice a cpal se do mého pruhu . Čekal jsem že nastane vybržďování a proto jsem vyjel raději za dvě plné čáry. Čehoš si pán, který stále řídil jednou rukou, přikusujíc k tomu bagetu, asi nevšiml a zabrzdil. Tím jsem se dostal před něj a mohl mu dát znamení co si o něm myslím - prostředníčkem .

  V označeném místě mě pán předjel po krajnici a vytlačil do protisměru

 Najížděl na mě zezadu skutečně na doraz. Za Haldou konečně někomu došlo, že se tam dá bezpečně předjíždět a namaloval do kopce přerušovanou čáru. Tak jsem toho využil a předjel co se dalo. Pán se snažil, ale po pár autech to vzdal. Od toho prostředníčka už byla pohoda až do cíle. V Milíně jsem odbočil na Březnici. Jezdívám směr Sušice těmi hezky kroucenými okreskami.  

 

Po noční bouřce však byly okresky mokré a v místech polních prací notně hlínou pokryté

Jinak klídek a pohoda

Zastávka u nepoužívaného letiště za Lnáři. 

Potom opět bahenní vložka.

Fotky z podobné cesty už tu jsou, ale Rábí se opět nepovedlo pořádně vyfotit. Cesta k němu tedy vedla přes  Březnici, Lnáře a Horažďovice.

Kam teď?

Nádraží Sušice

Dále Františkova Ves, kde jsem se potřeboval podívat na jeden dům

Dále pak Šumavou a JČ: Hartmanice, Annín,

Proti toku Otavy na Rejštejn, Horskou Kvildu, Vimperk, Volyni, Bavorov, Vodňany, Týn,  na chatičku. Tam jsem přenocoval. Nyní už je tam pobyt klidný, nikde nikdo, jen občas nějaká zvěř tam zabloudí. Nevýhodou tohoto času je krátký den. V 6 pm aby člověk zalezl, protože na čtení venku je tma a chladno. Uvnitř to člověku nedá a natáhne se při čtení na postel. To je signál pro mé tělo , že má usnout, což vždy spolehlivě učiní. A tak jsem usnul asi v 7, vzbubil se v 10 , četl do půl 1. Vzbudilo mě světlo venku a přesvědčilo, že mám vstávat. Opět chyba. Bylo čtvrt na 5 , měsíc těsně po úplňku svítil naplno a nádherná stříbrná rosa světlo odrážela. Ještě jsem zalehl, ale už neusnul. Na druhém břehu v oboře se ozvala říje.... Docela rachot, když si ti bojovníci vybrali loučku hned za řekou u ohrady. Troubeního bylo moc, ale nějaký úder byl slyšet jen jeden. Škoda, že se nedá ta loučka nyní sledovat. Duby mají ještě listí a když ho nemají, není zase říje.

Letos na nás srnčí zvěř kašle a mimo pár zjevení v lese či v úvoze, nebyla celý rok vidět. Tím větší bylo mé překvapení když se ve 2 hodiny odpoledne, při mém odjerzdu domů, pásl 1 srnec a 3 srny na louce nad chatami.

Cesta domů za plného slunce, suché a čisté silnice, mimo Višňové, tam bylo ještě mokro. Na Zduchovice bude snad také krásně.....

255 km + 126 domů +8692 =   9073 km

Začíná doba chladu

Po delší době bylo slunečno a tak jsem vyrazil. Kam? No přece do lesa na jih. Houby už rostou míň, ale taková procházka lesem je nádherná. Přijel jsem k lesu okolo 14. hodiny a vydal se na 4 km okruh. V lese je ještě mnoho vývratů a polámaných stromů po poslední vichřici

 Stromy jsou ponechané jak padly. Má to výhodu, že si může člověk chvíli posedět, podumat, vyhřát své staré kosti... :-)

 

Jen musí dávat pozor na ostré zbytky po větvích, aby jeho příslušenství nepřišlo k úhoně.

 

Dále v lese se objeví sem-tam nějaká houba. Pár jsem jich našel. Byla jich plná taška. Hlavně Modráci, suchohřiby, lakovky, pýchavky,

Původně jsem chtěl pouze Václavky, které miluji a kterých mně Babča přivezla ze Šumavy tašku. Z toho jsem usoudil, že budou i u Bechyně. Tam ale místo nich rostou jiné pařezovky...

Noci už jsou dlouhé a také studené. Chatička stojí v mrazové kotlině u řeky a tak jsme měli v noci  podle jednoho teplměru -3 a podle 2. -4 st. V chatičce bývá tak o 3-4 víc, takže výsledná teplota uvnitř byla okolo  nuly. Ne že bych si nemohl zatopit, ale dá se to pouze etavirou a ta spíná každou chvilku a to se člověk nevyspí. 

 Ráno svítilo sluníčko, ale netýkavky kolem vody už měly svěšené a namrzlé listy. Letos si držely svěží zeleň dost dlouho, ale je konec. Přes to jsem se vydal do dalšího lesa, spíše na procházku.
 

Kolem mého opuštěného rybářského plácku, kde jsem byl letos celkem úspěšný. Teď se tam chytat nedá, protože nahoře vypouštějí rybníky pro výlovy a je hodně silný proud.

 Takže přes Židovku, kolem krásných balvanů do lesa.  Vypadá to velice nádherně, ale v té době byly +3 st.

 

Prošel jsem les dalším 4 km okruhem, sebral na co narazil, ale výsledek byl stejný jako den před tím. Palouček s ryzci mně někdo vybral a nechal pouze 2 zapomenuté. Škoda, loni jsem si na nich moc pochutnal.  Cestou jsem přemýšlel o druzích, které nebyly letos moc v tomto lese hojné. Zklamaly "kačenky", ale ne ty české. Říkáme tak Strakošům. Také jsem tam zařadil bedly všech variet , lišky byly pouze časně z jara, čirůvky fialové vůbec nebyly. Klouzků bylo jen pár a vůbec ne na obvyklých místech. Václavky vůbec ne, až na těch cca 10 ks zcela podivně nalezených v květnu... .Cestou do chaty jsem došel k názoru, že bych si neměl stěžovat na bedly. Na kopci nad chatami jsem totiž našel 20 ks mlaďounkých, prvních letošních v tomto rajonu. Jinak ostatních hub byla také plná taška a jelikož se mně nechtělo je tam zpracovávat a ještě v noci se bát otočit, aby mně nezačalo táhnout pod deku, vyrazil jsem k domovu a doma houby zavařil. 

262+  8430 =    8692 km