Tento týden je opravdu krásné počasí a tak jsem neodolal. Již dlouho jsem nebyl v Sušici a tak jsem to vzal tam. Pohodová cesta po Strakonické, krásné počasí, výborná nálada. Tu mně pokazil na konci dálnice přiblblý krajan (Pražák) se stříbrnou Octávkou. Vyrazil od pumpy před odbočkou na Příbram a hned až do levého pruhu. Mírně jsem gumoval a situaci zvládl. Po pár stech metrech relativně pomalé jízdy cca 80km/hod v levém pruhu se zařadil do pravého a tak jsem začal předjíždět. Pán se cpal bagetou a nic kolem ho nezajímalo. Zakroutil jsem hlavou a to jsem neměl dělat. Bylo vidět, že pán je rapl a tak jsem si raději dával pozor. Byl jsem před ním na konci "dálnice" v místech za mostem, kde se dva pruhy spojují v jeden. V tom zúžení mě podjel po pravé straně s koly za tlustou čárou krajnice a cpal se do mého pruhu . Čekal jsem že nastane vybržďování a proto jsem vyjel raději za dvě plné čáry. Čehoš si pán, který stále řídil jednou rukou, přikusujíc k tomu bagetu, asi nevšiml a zabrzdil. Tím jsem se dostal před něj a mohl mu dát znamení co si o něm myslím - prostředníčkem .
Najížděl na mě zezadu skutečně na doraz. Za Haldou konečně někomu došlo,
že se tam dá bezpečně předjíždět a namaloval do kopce přerušovanou
čáru. Tak jsem toho využil a předjel co se dalo. Pán se snažil, ale po
pár autech to vzdal. Od toho prostředníčka už byla pohoda až do cíle. V
Milíně jsem odbočil na Březnici. Jezdívám směr Sušice těmi hezky
kroucenými okreskami.
V označeném místě mě pán předjel po krajnici a vytlačil do protisměru
Po noční bouřce však byly okresky mokré a v místech polních prací notně hlínou pokryté
Jinak klídek a pohoda
Zastávka u nepoužívaného letiště za Lnáři.
Potom opět bahenní vložka.
Fotky z podobné cesty už tu jsou, ale Rábí se opět nepovedlo pořádně vyfotit. Cesta k němu tedy vedla přes Březnici, Lnáře a Horažďovice.
Kam teď?
Nádraží Sušice
Dále Františkova Ves, kde jsem se potřeboval podívat na jeden dům
Dále pak Šumavou a JČ: Hartmanice, Annín,
Proti toku Otavy na Rejštejn, Horskou Kvildu, Vimperk, Volyni, Bavorov, Vodňany, Týn, na chatičku. Tam jsem přenocoval. Nyní už je tam pobyt klidný, nikde nikdo, jen občas nějaká zvěř tam zabloudí. Nevýhodou tohoto času je krátký den. V 6 pm aby člověk zalezl, protože na čtení venku je tma a chladno. Uvnitř to člověku nedá a natáhne se při čtení na postel. To je signál pro mé tělo , že má usnout, což vždy spolehlivě učiní. A tak jsem usnul asi v 7, vzbubil se v 10 , četl do půl 1. Vzbudilo mě světlo venku a přesvědčilo, že mám vstávat. Opět chyba. Bylo čtvrt na 5 , měsíc těsně po úplňku svítil naplno a nádherná stříbrná rosa světlo odrážela. Ještě jsem zalehl, ale už neusnul. Na druhém břehu v oboře se ozvala říje.... Docela rachot, když si ti bojovníci vybrali loučku hned za řekou u ohrady. Troubeního bylo moc, ale nějaký úder byl slyšet jen jeden. Škoda, že se nedá ta loučka nyní sledovat. Duby mají ještě listí a když ho nemají, není zase říje.
Letos na nás srnčí zvěř kašle a mimo pár zjevení v lese či v úvoze, nebyla celý rok vidět. Tím větší bylo mé překvapení když se ve 2 hodiny odpoledne, při mém odjerzdu domů, pásl 1 srnec a 3 srny na louce nad chatami. 
Cesta domů za plného slunce, suché a čisté silnice, mimo Višňové, tam bylo ještě mokro. Na Zduchovice bude snad také krásně.....
255 km + 126 domů +8692 = 9073 km
Žádné komentáře:
Okomentovat