Vánoce

Stáří se hlásí

Jezdíval jsem na motorce od +3 stupňů. Někdy se po cestě  teplota dostala i pod 0. Nějak mně to nevadilo. Letos se do mě dává zima i při vyšších teplotách. Motorky se vzdát nechci a také se jí nevzdám. Jen se v době chladna vracím na 4 kola. K tomu účelu jsem si pořídil miniauto Hyundai Atos. Je už starší , ročník 2007 a naše prodejce nových aut jistě neuspokojím jako zákazník, ale je to auto jimi prodané v této republice a jsem 2. majitel. Takže když se na motocestách objeví nějaké povídání s ním, prosím o odpuštění. Přejmenovat blog snad není nutné :-)

Autíčko je na svůj věk poměrně zachovalé. První cesta nemohla vést nikam jinam než na jih. Mělo být poměrně teplo, ale čím víc mají rosničkáři techniky, tím míň se jim předpověď vede. V noci bylo okolo 0, ve dne do 10 stupňů. Prošel jsem mé houbařské trasy, ale na Václavky už bylo pozdě a jiné podzimní houby moc nerostly. Z těch co berou normální houbaři jsem našel jen 3 suchohřiby střední velikosti a z těch ostatních hub půl tašky čirůvek dvoubarvých a líhy nahloučené. Nebyly penízovky, lakovky, prostě nic do pusy. Ukončil jsem také rybolov pro letošní rok. Co s ním bude příští rok uvidím. Letos jsem chytal 10x, čili cca 200 Kč za posezení u vody. Ryby neberu žádné, takže pouze za posezení...

Chatička je zazimovná, motorka v garáži čeká na zimní údržbu. Moc jsem toho na ní letos nenajel. Asi třetinu toho co obyčejně najíždím. Projel jsem své obvyklé okruhy na západě i jihovýchodě. Do ciziny se mně nechtělo  a ani nebyl čas. Po cestě domů už mě štvali motorkáři.... :-)

Přece ještě Morava

Už jsem ani nedoufal, že to počasí vyjde. Vyrazil jsem na chatičku s tím, že pokud bude slušné počasí, pokusím se o návštěvu milované a téměř rodné Jižní Moravy. Na to každoroční kolo z Prahy přes Beskydy , Valašsko, Slovácko, a na jih Čech už byl moc krátký den a tak pouze jih Čech i Moravy. Vyrazil jsem v 1/2 7. směr Jindřichův Hradec a pak podle hranic na Mikulov a Břeclav. Po návštěvě hrobu mých předků u Velkých Pavlovic a vynikajícím obědu v restauraci U Kaně, jsem se podobnou cestou vracel zpět. Ke Kaňovi chodím jíst při každé návštěvě. Tentokrát  byla hovězí polévka a vynikající smetanová okurková omáčka s knedlema + kofola . Ještě jsem tam nikdy nebyl nespokojený s jídlem. Nyní koumám jak podobnou omáčku uvařit. Knedle byly nadýchané , ale ne takové ty dosti často servírované hospodsko-české, které vypijí veškerou omáčku a pak se rozpadají , majíce chuť polystyrenu. Každopádně byly drožďové. 

Cesta zpět byla osvěžena zajížďkou k Novým Mlýnům, Pavlovu a přejezdem Pálavy. Na chatičku jsem se vrátil k večeru. Cesta byla bez problémů. Jen mé tělo dělá problémy... Asi se zase probouzí borelka a bolesti svalů bez pohybu jsou značné. Tentokrát protestovaly i krční proti přilbě. Zdála se jim těžká. Koukal jsem i po lékárně s nějakým tím gelem proti bolesti, ale kolem cesty nic nebylo a do centra měst jsem nechtěl zajíždět. Ježdění na delší tratě (denní rekord na motce mám přes 1300 km), které jsem tak miloval, už mně nepřináší tu slast, ale je kažené protesty mého těla... Že by to bylo stářím? :-) Počasí ke mně bylo relativně milé, když pominu ranní mokrou mlhu na Vysočině , kdy bylo nutné každou chvilku otírat plexi. Necelou hodinu po příjezdu začalo pršet a pršelo téměř nepřetržitě 2 dny. V 1/2 7. večer jsem se natáhl do postele, v níž obrátit se bylo pro bolest problematické. Prostě byl cítit každý sval tak, že bych mohl na zkoušku z anatomie :-). Lidé ve stáří nemohou spát. Mně to problémy nedělá a tak jsem se vzbudil v 1/2 10. ráno. Tedy 15 hodin spaní v kuse.  Jak je vidět, prostata v pořádku :-)

Tady v Praze je  vidění špačka záležitostí nevšední. Ba i u Lužnice a okolí (je jich trochu víc než v Praze). Letos byl vidět jeden pár , jak shání potravu mezi chatami. Na Moravě to byla hrůza. Snažil jsem se hejna vyfotit, ale foťák s mém současném mobilu stojí za .... Přes to se budu snažit se něco dát. Ve vinicích jsou instalována "děla", která každou chvilku vystřelí, hejno se zvedne, udělá okruh a usedne jinam. To se opakuje stále dokola. Divím se , že špačci ještě tu neškodnou podstatu neprokoukli. Měl bych návrh: Což takhle špačky vyvážet , jako polotovar, do zemí kde je stejně chytají a pojídají. :-) 

          

 

Na chatičce jsem pobýval tentokrát skoro 14 dnů. Zažil tam první letošní mrazík, nenašel žádné houby. Ty začínaly růst až když jsem musel domů. 

 Ojíněný kufr a tráva

Milované Václavky přece nějaké mám. Rostou v lese před domem. Rád bych se ještě co nejdříve k vodě vrátil. Ony totiž jdou ty malé ryby, které chytám a kterých se dá za dem chytit (a pustit) i 100. Fakt jsem si zachytal...

2716+256 + 536 =  3508 km

Ještě září

Podzim začíná. V lese  se už objevují podzimní plody a houby. Letní byly letos v "našich" lesích vynechány...

                                     Parkuji u hájovny. Z toho že pouze já je jasné, že nerostou

                                             Kotrčů však bylo dost a kotrčovky hojnost

 

Začínaly pařezovky 

 

Po deštích se tráva zazelenala, nebe jak vymalované...

Musím rychle zpět dokud je ještě snesitelně. Potřebuji dokoupit nějaká krmítka, krmení a i na ryby si sednu. Houby jsou už ale také vidět. Ve čtvrtek jsem našel půl tašky babek. Mám je rád, raději než hříbky. Jsou aromatičtější.....

2460+256 =  2716km

V září, jako každý rok

Tentokrát vyšla pravidelná zářijová cesta na 1. září. Obvykle jezdím 2. nebo 3. , ale počasí si přálo něco jiného. Ani jsem nedělal fotodokumentaci, protože ta už je několikrát zde a po cestě už snad není co fotit...

Vyrazil jsem, jako každoročně, směr Přimda po D5. Ta první část cesty je sice nudná, ale má i své kouzlo. Člověk vidí dost řidičské , policajtsky řečeno, nekázně, ale já bych řekl : lidské blbosti. Kamiony se předjíždějí a táhnou "štrůdl" 5 i více km. Takové situace jsem zažil na D5 2. Krizovek při běžném provozu bylo několikanásobně víc...

                                                     U pumpy na Přimdě, tak jako každý rok
Od Přimdy začíná to krásné a poklidné svezení po okreskách, krásnými lesy a kopci. To je ten správný dědkomoto ráj. Provoz v září téměř žádný i na Šumavě. Mám rád Chodsko, což je způsobeno slavnými Psohlavci. Procourám z knihy známé vesnice. Dále přes Nýrsko do Železné Rudy. Cizinci už jsou doma a tak i tady provoz skoro nulový, trpaslíků však stále dost. Prášily, Srní, Modrava... Přes Kvildu k Lipenskému jezeru. Okolo jezera do Vyššího Brodu, Rožmberka, podle Vltavy do Českého Krumlova. Od Krumlova trochu nelogicky na Kájov, Lhenice, Netolice, Bavorov, Vodňany. Tam nakupuji kachní díly v prodejně Vodňanské drůbeže. Potom už klasika směr Týn nad Vltavou a Nuzice...

Celá trasa se mně velice líbí, Dá přes 500 km a říkám si, že by to chtělo stan a jet to na více dní, ale stále se to nevede. Má to několik důvodů. Nechce se mně dát 400 Kč za noc v kempu ve vlastním stanu a ještě po sezoně. Tolik nechtějí ani v Chorvatsku... Tam jsem platil mimo sezonu 6€ i s teplou sprchou a krásným WC, o čemž se v září může na Šumavě jenom zdát. Dále: jen málo hotelů, jídelen, občerstvení  je ještě 1. září v provozu. Prostě už to nestojí za to se nějakými mimosezoními cvoky zabývat. Tak si dávám v Srní teplou sekanou v sámošce a jím na lavičce před ní. Rád jezdím tu klikatinu kolem Vltavy k ČK. Letos bylo minimum vody, ale nějací vodáci byli ještě vidět. Vždy se podívám s radostí jak prokoukla řeka pod Větřním. Pryč jsou ty odporné pěny pod papírnami... 

Letos toho už asi moc nenajedu. Byly povinnosti doma. Také motorka by potřebovala větší údržbu, stejně jako já. Převodovka byla hlučná od začátku, ale teď už začíná chrastit. Motor olej nebere. Nevím zda jsem jel tuto trasu naposled. Je moc hezká, ale už mně nepřináší ten požitek jako dřív....  

1925+545km =  2460

Odpočinek

Po cca měsíci se mně podařilo uniknout z galejí přístavby k vodě jedině díky tomu, že mladej musel do práce. Nelze tvrdit, že na houby nebo ryby. Houby nerostou, ryby neberou. Čekala mě tam ale pravnoučata a "dobrodružství" či spíše zážitky s nimi. Na chatě byl 5 letý Šíša a 2 letý Fanda. Občas zaskočili místní : Matýsek , Renátka a Anetka (8,5,2 roky). Všichni mají jednu chybu: příliž rychle stárnou. Na jejich rodičích to není tak vidět, ale ty děti.... 

Neodolal jsem a vyrazil do lesa hned 2. den po příjezdu, co kdyby nějaká zatoulaná houba. Ale ti lesní skřítci je mají asi vychované a žádná se jim nezatoulala. Pak párkrát sprchlo a tak mně to po týdnu opět chytlo. V lese se práší a nerostou ani pařezovky. Znám pár míst kde rostou když nerostou, ale nyní nerostly ani tam kde jinak rostou když nerostou.... Když byla vnoučata na výletě, nastupovala opět e-knihaa po večerech filmy z noťase. Tentokrát ke čtení byl Šmíd se svými Proč bychom se...., takových 5 hnih o jedné dobré partě lidí. Lehké čtení do horka, taková malá reportáž z přírody do horkého počasí, když se člověku nechce nic podnikat. K tomu nějaký Švandrlík, Hrabal, Borovička.  Mé čtení musí být pohodové, žádné drasťáky, snad mimo Borovičky, ale to je spíše literatura faktu a s tím člověk nic nenadělá. 

 

V přírodě je už asi podzim. Padá listí. Trnky jsou velké jako hrách a tvrdé a suché také tak

 

V Židovce jsou místy ještě tůně

 Listá šustí pod nohama

 

Motorky jsou zaparkované včetně té Fandovy

 

Tady bývá obvykle okolo 30 cm vody. Teď člověk přejde suchou nohou

 

Louky jsou už spálené všude kam může slunce

 

To bývalo zánovní kolo. Včera Matýsek chytil větší silniční lišej. Naštestí šlo do betonového sloupu jenom kolo. Rám je hnutej, zadní kolo šišatý. Matýsek se dost sedřel a prohlásil, že do smrti nechce kolo vidět. Jak dlouho mu to vydrží...?

Na dnešek bylo v noci hrozné horko. Všichni jsme byli ještě celí rozrušení z Matýskovy nehody a následného čištění ran s příslušným koncertem a tak se spát moc nedalo. Nespali ani v sousedství. Dali si televizi před chatu a ještě ve 2 hodiny byla slyšet poměrně dobře. Usnul jsem tak ve 2,15 s nadějí, že popeláři přijedou okolo 4. hodiny. Naděje se ukázala jako špatná, přijeli  za 5 min 3 , snažil jsem se zabrat, ale po cca 10 minutách se vraceli a opět spaní nikde. To se totiž chata třese v základech a usne jen otrlý jedinec. Okolo 4. jeli rybáři na stanoviště. Mají to cca 100 m , ale to se přece nedá jít pěšky (nechytili stejně nic...) . Okolo 5. jel soused do práce... , okolo 6. další 2. Vstával jsem v 7... Chtěl jsem vyrazit k domovu okolo 9. Už zase čekají galeje...:-)  

Moc jsem toho nenajezdil, jen nákupy. 

1663 + 262 =  1925 km

Konečně i houby

 Cesta k vodě byla dost mokrá. S úplně novou zadní gumou to i mírně klouzalo když na přehradě začalo pršet. Pršelo až do Milevska a pršelo dost. Směrem k Bechyni déšť slábl. Kalhoty Hubík mám stejně staré jako bundu Nazran. Spodek mám vždy suchý, ale vršek byl skrz. Na chatě mysleli, že jsem se schválně namočil, tam totiž nepršelo ani trochu. To už se stalo několikrát, že v Bechyni, to je 3 km vzduchem, lilo a v Nuzicích ani kapka. Rád jsem se převlékl do suchého, bylo totiž dost chladno. V těch 10 dnech se počasí střídalo a zažili jsme počasí jarní, 2 dny léta a pak to spíše připomínalo suchý podzim. Tráva žlutá, louky holé. 

Jednou jsem prošel jen louky kolem lesa a viděl jen 3 polosuché špičky. Před léty jich tam bylo... 

Po druhé jsem šel to mé 4 km kolo nad Židovkou. Myslel jsem , že už ho letos nezvládnu (je nutné přelézt óbršutr u Židovky), ale s jedním posezením to šlo dobře. V lese nad kempem Židovka jsem našel pouze 3 úplně sežrané holubinky mandlové. Jinak nic. Až cestou z lesa jsem ještě slezl k potoku, kde bývají lišky.  A stal se zázrak, ony tam byly... a poměrně dost. Celá plná miska na salát.(Rostou v tom lese za mostem na Táborsku) Odvezl jsem je domů a až doma byly fleky s liškami a okurkou. Super. Na druhé straně mostu je Budějovicko a tam bydlíme...

Ostatní dny byly zasvědceny pouze čtení a jídlu. Ke čtení byl Hašek, znovu Remarque, Jirásek. Tedy nesourodá směs. K jídlu byla nosným uzená krkovice s bramborovým knedlíkem a zelím, stejným dílem jako koupené veliké karbanátky s bramborovým salátem vlastnoručně vyrobeným. Salát je mým jídlem, na kterém ujíždím. Nikdy neodhadnu potřebné množství a tak ho byla plná mísa jako pro celou rodinu. Byl den ze dne lepší a vydržel více než týden... :-) Ne že by se zkazil, ale nevydržel mou salátožravost

Motorka stála celou dobu a málem zarostla travou

 

Za chatou ještě existuje voňavá pivoňka, která přežívá mé hospodaření. Sázela jí Babča před léty, kdy jí ještě chata občas vítala.

Nemám tak velký futrál na motorku a tak dostává , chudák, počasové šoky. Proto nechci brát Fazera . Před odjezdem soused Jarda počal sekat trávu a posekal jí i u mě.

 

To já už balil a dělal všechny mně protivné činnosti, jako je mytí nádobí, vytírání chaty... Krásných asi 10 dní . Po cestě opět začalo u Milevska pršet,ale tentokrát nepromokla ani bunda.

1407+256= 1663Km

Krásný a klidný týden

V týdnu jsme byli v kempu pouze 3. O víkendu to bylo o něco horší a v sousední chatičce pro 4 lidi bylo lidí 8. 4dospělí a 4 děti.  Dětský hlahol mně nevadí, ale babička těch dětí je velice hlučná a stále děti okřikuje. Něco podobného pamatuji ze své praxe na autobusech u DP Praha. Nastoupila školní třída do vozu a učitelka je začala okřikovat a překřikovat. Někdy jsem nevydržel a učitelku upozornil na to že je hlučnější než děti. To se ale nedá praktikovat na sousedku, s kterou musí člověk léta vycházet v dobrém... Vše odjelo v neděli do 3 hodin PM. To pak člověk bádá jestli neohluchl, když je takové ticho. U vody jsem seděl 2x po cca 1,5 hodině a neviděl jsem záběr, stejně jako všichni, kteří "chytali" v kempu a okolí. Jen pan podnikatel, který chytal o 2 km níže po vodě nad jezem u Červeného mlýna, chytil 2 kapry ( 68 a 72 cm) . Kde jsou časy kdy ryby braly na každé nahození. Že se kamsi odstěhovaly se dá poznat z toho, že neskáčí z vody... Co , že je to za blbost? Ne, je to pravda. Dříve skákaly, nevím proč, pokaždé když někdo bouchl  dveřmi u auta. Ne že by skákaly na břeh, ale jen nad vodu a voda se přímo vařila. Na jiný rámus nereagovaly. Teď můžeme mlátit dveřmi o stošest a vyskočí tak 2-3 na 100 metrech.  Bílá ryba zmizela úplně. 

Ptáci už vyvedli mladé a tak se trochu zvedl stav ptactva, které decimují přemnožení dravci. Polodivoké kočky, kuny, lasičky.... V okolí se teď drží 2 dospělé kočky a 3 koťata. Norci letos nejsou vidět a ani jejich stopy na břehu jsem neviděl. Kuny navštěvují motor kladenského Franty mladšího v jeho Dačii. Téměř každý den má na motoru nové stopy... Na štěstí mu neokusují kabely, jak činily dříve. Rumunské jim chutnaly... Kosové mají mladé s bílými fleky, stejně jako jejich táta. Už nebude možné říkat : černý jako kos, jen strakaté jako kos. Ani na Lužnici nejsou včely. Sice jsem jich tam pár letos viděl, ale proti dřívějšku je to slabší o dost...  V úterý jsem musel domů, protože jsem byl na středu objednán na přezutí zadního kola. Našel jsem na netu firmu JAPNET na Libuši , která má pobočku i v Říčanech. Ceny mírné, chování na 1*. Takže už by mohla motka na STK projít. Přiznám se, že jsem na tak ojeté gumě nejezdil desítky let... 

Doma mě čekala fotka mého bývalého žigula s novým majitelem, vnukem, který se s ním účastnil srazu vozidel socialistické provenience. K srazu patřil dobový ohoz.... Sluší jim to oběma :-)
Kdy pojedu ven nevím. Čeká mě řidičská prohlídka, STK na motorku, nějaké stavění a od 20.6. hlídání doma, protože Babča jede s mladými zkoumat (I)Taliány  Dostal jsem pozvání k návštěvě Majka, ale s mými zažívacími potížemi, nevím... Rád bych Majka viděl, ale byla by to asi cesta od záchodu k záchodu.... Určitě bych tu cestu nezvládl najednou. I před těmi léty jsem toho měl v tom horku plné kecky.

1129 + 278 =  1407 km

Květen u vody...

Plány jsou od toho aby se neplnily. Letošní sezona je jedna z posledních, ba možná poslední v Nuzicích. Zdraví neslouží, což se projevilo hned po tomto příjezdu na chatičku. Arytmie je potvora a člověk neví zda srdce ještě bude v příštím okamžiku pumpovat, nebo se na to vykašle. Jelikož mám ještě jednu nemoc dlouhodobější a protivnější, arytmii si šetřím a hýčkám. Třeba mne zbaví finále té protivnější. Při arytmii  neomdlévám, ani mně neodchází myšlení a tak mě doktoři nechávají jezdit bez problému. Šetřil jsem se.

A tak byly první houby, podtrnky, a týden s knihou. Jelikož nikde nikdo, super týden i přes zdraví. Jo, a jaké že jsem měl plány a nesplnil je? Chtěl jsem být u vody celé jaro, ale doktoři mě chtěli tento měsíc 6x vidět a nestojí za to jezdit sem a tam na dobu kratší týdne..... 

867 + 262 = 1129

Krásných , ale chladných 10 dnů

Bylo to opravdu krásné slunečné počasí. Slunce svítilo, ale nehřálo. Údolím se hnal ledový vítr a proto nejvhodnějším oblečením byla zimní bunda. Pršelo jen jeden den

 Celou zimu jsem váhal zda koupit či nekoupit povolenku na ryby. Nakonec jsem jí koupil a poprvé letos zasedl k vodě. Ve středu nebyl vidět ani záběr. Ve čtvrtek jsem chytil 2 pěkné cejny. Ryby šly od 1/2 11. do 1/4 12. 

Chtělo by to jít nad jez k Červenému mlýnu. Tam se ještě ryby po zimě držely. Soused Karel chytil nad jezem kapra 53 cm v tu samou dobu jako já ty cejny. Na rozdíl ode mne sedával u vody každý den od rána do večera. I oběd si bral sebou. 

Nevím zda jsem se už zmínil, ale koupil jsem starý noťas a tak už jsou večery příjemnější. Koukám totiž na filmy na DVD. Ve dne, když nejsem na rybách, převážně čtu. To se mně zase hodí další vymoženost techniky - čtečka e-knih. O ní už jsem se zmínil určitě. Tentokrát jsem četl Dvořáka (O), Borovičku , Dumase, a ještě nějaké drobnosti. Mám v ní celou knihovnu a tak mohu vybírat podle to na co mám zrovna "chuť". 

Letos toho moc asi nenajezdím. Za těch 10 dní to bylo i s nákupy 307 km. Stárnu a je to cítit. Přichází to nějak moc rychle... Bude to asi mými dvorními nemocemi, že slábnu a uznávám, že dvoumetrákové  šestikilo začíná být pro mne těžké.

Ještě jsem letos neukázal jakou tam držím dietu. Huba mně šla rundem a tak jsem použil námět kamaráda Miloše na plněnou cmundu.

 

Plňka

 

Cmunda

                                                                            Výsledek
Přiznám se, že jsem jich tam snědl asi 20, ale za pár dní, ne najednou. Že jsem se nepřejídal (moc) svědčí to, že jsem se vrátil o 1,5 kg lehčí....
Teď musím , bohužel, být doma a navštěvovat doktory všech kategorií a tak pojedu k vodě po 12.5.  Ještě v květnu bych chtěl projet mou milou Šumavu a počátkem června milou Jižní Moravu. Od 20.6. mám zase doma "službu" a to bude na 14 dní s ježděním a rybami šlus ...

560 + 307= 867 km

První letošní noclehy na chatičce.

Konečně bylo tak krásně, že jsem u vody i přenocoval. Nějak mě Nuzice neuvítaly vlídně, protože hned po příjezdu nastaly problémy a to dost značné. Zastavil jsem, sklopil policajta a šel pro prkénko k podložení. Je to 5 kroků tam a 5 zpět. Už po otočení k návratu s prkýnkem jsem uviděl jak policajt pomalu zajíždí do měkké půdy. Ani rychlý krok nezabránil problému. Ještě nikdy, za těch 14 let co tam jezdím, nebyla půda tak měkká, aby se stojan zabořil tak rychle. Už delší dobu vím, že Yama je pro mě už moc těžká a síly mně chybí. Na suchu jí ještě zvednu, ale se zabořeným stojanem ani náhodou. Tak jsem povolal mládí , které máme přímo v Nuzicích a ono si s tím problémem poradilo. Díky za pomoc... 

Na cestě mně vyrobili zase objížďku kvůli mostu u Obořiště a tak jsem se svezl po neznámých okreskách , jiných směrem tam, jiných směrem domů. U vody byly  3 krásné dny , jen ve středu byla dopoledne jinovatka, jako každý rok touto dobou. Není divu, bylo -6 st i když v Praze prý bylo na 0... 

278 + 282 = 560 km

Loučení

Toto jsou sice Motocesty, ale mám (měl jsem) ještě jedno funkční vozidlo, Žigulíka Barču. Sloužil nám cca 20 let a když k nám přišel, byl už desetiletý. Narodil se  v Togliati, v tehdy slavné automobilce VAZ, když ještě VAZ dělal pořádná auta,  v roce 1985. Byl jedním ze 3 posledních kombíků 2102, k nám dovezených.  Jak to vím ? Koupil ho , asi výhodně, pracovník kteréhosi podniku PZO pro svou manželku (když člověk světa znalý koukne na SPZ, je vše jasné. Také mě na tuto výhodu původní vlastník upozornil. Je fakt, že mě poldové moc nezlobili). Ta s ním moc nenajezdila, ale svezla se s ním i po střeše. To byla má příležitost. Koupil jsem ho havarovaný v roce 1995 za 5000,- Kč. Sloužil nám ke všem možným činostem. K rekreaci i ke stavební činnosti při stavění domu.... Odtahal veškeré potřeby. Cement, vápno, obklady, prostě vše co se do něj vešlo. Aby to neměl tak jednoduché, tahal i značně velký vlek.

Dnes dozrál čas k tomu, aby začal sloužit novému pánu. "Stařešiny" zajímají mého vnuka od Šumavy.....

Budíček byl ve 4 hodiny ráno. Před odjezdem 2 snímečky:

Proč tak brzo? Vnuk má tento týden  noční, ráno přijede domů, tak aby mohl jít spát. Já potřebuji větší místo v garáži, abych mohl dokončit velkou jarní údržbu. Proto ten kvalt s odvozem... Dálniční známku nemám a tak jsem musel až do Dubence okreskami. Sice jsem si říkal, že v noci tam nikdo hlídat nebude, ale Celní zpráva mě vyvedla z omylu. Stáli na Cukráku a když jsem na Jílovišti sjížděl z R 4 . jeli už za mnou a pokračovali k placené "dálnici".  Na konci jsem je pak viděl kasírovat nějakého provinilce. Cestu, kterou jedu na motorce chvíli, jel jsem objížďkami hodinu. 

                                            Pak začalo svítat , ale měsíček byl ještě vysoko...

                                                     Když vylezlo sluníčko, byl jsem u Strakonic

 

Toto zrcátko se mnou jezdilo od roku 1960. Napřed v Octavii super, pak ve Š 100, Š105 a teď v Žigulu. Tak výborné zrcátko jsem už nikdy nenašel ... Tlumí v noci oslnění zezadu a zabere přes 180 st. Nahradí obě venkovní zrcátka . V roce 1960 jsem ho koupil za 40 Bonů v Tuzexu

 

Tak ještě posledních pár fotek: Z boku

 

Zadek

 

Předek

 

Znovu rozsah zrcátka

 

Tacho

 A nový majitel

Po předání  jsem procoural centrum Sušice. Už jsem tam dlouho nebyl

 

V tomto bufíku měli dobrou Frankfurtskou polívku. Trvalo dost dlouho než jsem našel český bufet. Kolem náměstí je však 6 kebabových

 

Otava má málo vody. Moc toho sněhu nebylo....

 

Z 6 jezdí Pražák

   10 hodin, jede se domů .... krásnou Setrou

Ještě malý postřeh. Cestou jsem předjel několik aut o několik generací mladších. Žádný z jejich řidičů to neunesl , musel dopředu a raději mě zdržoval, než by před sebou  snesl o málo rychlejší dědky, mě a žigula. Kdyby předjeli a jeli dál, nevadí, ale oni se zařadili dopředu a dál se courali. Dvanáctistovkový motor s 1100kg (a něco) těžkou karoserií nění žádné letadlo a tak je snadné Barču udržet za sebou. Mám na podobné řidiče svůj vlastní názor -  syndrom mladší + novější. Však jim to na motorce vrátím.... :-)