sobota 22. března 2014

Ostuda na rybách

Jako správný rybář pouštím 1. rybu chycenou v novém roce. Tu jsem si dal za cíl ulovit. Cíle si může člověk dávat, ale .... Tu 1. rybu mám nejraději nějakou maličkou, protože povinně pouštět 3 a více kg kapra je podivné (5 let je to ale normální protože pouštím vše). Ale zvyk je zvyk. Koupil jsem bílé červy a vytáhl feeder. Tímto způsobem se vždy bavím velice dobře. Ve čtvrtek odpoledne ani ťuk. v pátek ani ťuk. To už jsem přibral i prut na položenou a střídal na něm žížaly s pařenou houskou.


 Asi v půl páté přijel soused Jirka a provedli jsme obvyklý rituál ( no jo, Pražák tu zase zaclání, do pytle, už jsou tu zase Budějičáci) Pak dotazy typu "co to dělá". Přiznávám , že ani ťuk. Odpovědí je , že nemůžu vědět že mně bere když nekoukám na pruty. Otočím se a policajt skáče jak šílenej. Počkám na napnutí vlasce a sekám. Na háčku je netknutá žížala a ryba nikde. Jirka je známá vydra a tak ho asi nějaká ryba zdravila mým policajtem. Když jsem mu netknutou nástrahu ukázal , hrozně se smál. Zašel si dát kafe a připravit se na ryby a od té doby zase ani ťuk. Tak jsem to zabalil. Ráno na můj dotaz cože chytil mně sdělil, že to co já.... Prostě nešly.

už vyráží travička

Vzpomněl jsem si na zážitek s rybí vrtošivostí když byl náš Honza asi desetiletý. Byli jsme na Orlické přehradě v kempu Popelíky. On tam kamarádil se stejně starým chlapcem. Přišli za mnou na ryby a že si dají závody. Každý si sedl k jednomu prutu, tak jak byly nahozeny. Do 5 minut vytáhl Honza 1. cejna a kamarád nic.  Stručně, když měl Honza 10 cejnů, začal kamarád protestovat, že má lepší prut. Bez řečí si místa vyměnili. Kamarád měl tedy čerstvě nahozeno na tom úspěšném prutu a Honza si sedl k tomu, který se hroznou dobu ani nehnul. Opět do 5 minut tento prut ožil a ten původně úspěšný ani ťuk. Bylo to v době kdy bylo ještě cejnů v Orlíku hrozně moc. Honza chytil dalších 5 cejnů a kluky to přestalo bavit. Příští rok si udělali papíry a bylo po úspěších. "Pytlákům" berou víc. Kdo má na povolenku , může si ryby koupit :-)   
Kdysi jsem četl podobný příběh od velkého rybáře, pana Šimka, a myslel, že jde o rybářskou latinu. Tam si měnili čeřeny( bylo to z dob kdy se do nich chytalo profesionálně) a jednomu rybáři přicházely úlovky ať stál u toho či onoho. Ryby přelstili až fintou když řekli, že si čeřeny opět vymění a nevyměnili. Od té chvíle chytal pouze ten druhý.... 


518+261=779 km letos

čtvrtek 13. března 2014

Nepoužívám hlavu....

To jsem se dozvěděl na webu Motorkáři , 60+ od podstatně mladšího kolegy motorkáře. Proč? Prý, že všichni co jezdí podle počasí a ne podle kalendáře jsme nemyslící lidé. Absťák po motorce prý mají jen mlaďasové. Asi jsem mlaďas, protože jindy mívám absťák už kolem Vánoc. Tuto zimu jsem ho neměl, protože jsem se svezl v prosinci i lednu. V únoru by to bylo šlo také, ale zdravotní problémy mně to nedovolily. Nebyla to žádná rýma ani chřipka, ty jsem neměl 2 roky, ale daleko horší nemoc.... V březnu už zase funguji jak zdraví dovolí. Zařadil jsem se, podle onoho kritika, mezi nemyslící menšinu mezi motorkáři. Rád bych se o té menšině trochu zmínil.
V mládí jsem jezdíval motocyklové a branné soutěže a ty se jezdily i na sněhu. Po vzoru mého otce se myji každý den, celý život, ráno ve studené vodě a většinou při otevřeném okně. Tak se otužuji už cca 60 let a skutečně se musím smát lidem, v tomto čase zabaleným do šál a zimních bund. Já nedal tuto "zimu" do motohadrů ani civilních šatů zimní vložku a že by mně byla zima jsem nepocítil. Nemám rád když někdo odsuzuje někoho za jeho chování a myšlení. Každý máme k svému chování nějaký důvod a myslím, že někoho nazvat nemyslícím jenom proto, že se chová jinak než většina, je při nejmenším neslušné. A co my nemyslící otužilci?  Je nás poměrně dost. Hlavně letos, kdy teploty nebyly vůbec zimní, jsme se potkávali ve vyšším počtu. Všiml jsem si, že my zimně nemyslící jezdíme bez letní agrese, prostě rozumněji. Nepamatuji na jedinou zprávu, že by se motorkář od prosince do března naboural vlastní vinou, ale nezažil jsem ani agresivní chování plechovkářů vůči mně, tak jako je tomu v létě od některých účastníků silničního provozu. Je také pravda, že jezdí v zimě více skútristů než motorkářů. Asi to bude tím, že kapotáž lépe chrání kolena. Letos jsem toho moc nenajel a moc toho asi nenajedu, i když plány byly veliké, ale vůbec se netěším na dobu , kdy vyjedou ti myslící letňáci..... To zas bude dílo. Nemyšlení zdar.....  

pondělí 10. března 2014

Podruhé letos na jihu

Po zdravotních problémech jsem se dostal opět na projížďku. Cesta byla prakticky shodná s tou první. Bude tomu tak letos dosti často. Nemám v plánu, kvůli zdraví, mnoho jiných  cest a budu letos raději spíše u vody než na silnici. Už pomalu nemám z Nuzic o čem psát, co fotit. Je to stejné jako 12 sezon před tím. Krajina je stále stejná a mění se pouze likvidovaný les. 
V pátek jsem byl ještě na převazu po menším zákroku a jelikož už se to nedalo bez svezení vydržet, sbalil jsem teplé noční oblečení , něco na zub, a vyrazil. Silnice krásně suché, posyp pryč, sluníčko usměvavé... Asfalt ještě studený a tak gumy ještě naplno nedržely. Ale na ostřejší svezení to stačilo. Kemp byl prázdný a až k večeru přijeli nějací noví hosté. U vody je pokaždé větší zima než nahoře ve vsi, chatička vymrzlá a tak jsem i na chvíli zatopil. Topení v noci nesnáším, protože mě budí svým ventilátorem. Bez topení je v chatičce nepředstavitelné ticho. Tedy nepředstavitelné pro Pražáky, kde je hluk ve dne v noci. Zima mně většinou nevadí. Ještě  se asi projevují pozůstatky tréningu z čundrání za mlada a zvyk mytí celého těla  studenou vodou každé ráno. Tentokrát byly ale vymrzlé matrace a topení se jich ani nedotklo, takže po zalehnutí a přikrytí se spacákem, fungovaly jako chlazení.....  Také tvrdé lože, stoleté slehlé matrace na prknech, udělaly své stejně jako každý rok na začátku.  Člověk je zvyklý v zimě na určitou polohu těla při spaní a tady je mu vnucena násilím poloha úplně jiná.... Páteř i svaly se musí přeorientovat. To ale po pár dnech ustoupí. 
Ráno přijeli Budějičáci a bylo velké povídání na téma jak kdo přezimoval a tak nedošlo k žádným, původně plánovaným, procházkám. 
Druhá noc už byla výborná. Matrace prohřáté na snesitelnou míru a tak nebylo nutné ani večerní přitápění. Přečetl jsem za ty 2 dny 3 e-knihy. Krásně jsem se vyspal, bez štěkání sousedovic psa, bez pražského všudy přítomného hluku....  V neděli jsem musel, kvůli pondělnímu převazu, domů. Mohl bych sice jet v pondělí ráno, ale vyhlídka na cestování při teplotě kolem nuly, nebyla moc lákavá. 
Tak ještě pár obvyklých pohledů na jarní kemp


Zmrzlé kapky uvnitř chatičky v neděli ráno 



Jarní šedivák


Budějičáci

  
Březnový kemp


256 + 262 =    518 km