

Bufet čeká také na léto

Na jezeře je ještě škraloup ledu, ale vidět to moc není. Na kraj do sněhu se mi nechtělo.

Ani tady přes roští to není lepší

Za Chlumcem přišla nucená zastávka. Došlo mně proč ženské touto dobou nejezdí. Už jsem si představoval jak se dostávají ze zimního oblečení někde na škarpě, protože ze silnice se pro sníh a bláto nedá slézt.

Když už jsem stál, vyfotil jsem zastávku obce s velice podivným jménem: Oukřtalov
No nic, už je mi jasno kam dojedu. Je krásně, teplo, silnice od okresu Příbram výborné a bez šotoliny, tak proč se neprojet. Dál tedy: Petrovice, Milevsko, Bernartice. Mezi Sedlčany a Milevskem je před Petrovicemi zakletá (pro mne) vesnice s názvem Vilasova Lhota. Tam jsem kdysi dostal varování, jaké to nemá smysl psát ( Kdysi jsem to popisoval na jinak zaměřeném blogu.), ale nedržet se ho, tak jsem tam byl asi 5x mrtvej a dnes po 6. Průjezd tou vesnicí je nepřehledný a není vidět ani do jedné zatáčky. Ta první od Sedlčan je nejblbější a jezdím jí krokem i v létě. Dnes mě dostala ale ta druhá. Asi 15 m přede mnou se stalo přesně to, co mě před garáží, tedy sjel se střechy sníh a zasypal půl silnice. Naštěstí tu naproti... Do Bernartic už to bylo bez problému.Tady jsem váhal, zda mám jet po 105 rovnou do Týna k Číňanovi na oběd, nebo na Bechyni, s rizikem, že to bude v lesích hustý. Rozhodl jsem se udělat kolečko: Bernartice, Bechyně, Nuzice , Týn nad Vltavou, Bernartice, jako normálně. Do lesa za Bernarticemi se najíždí v té době z protisvětla a já mám ještě podřené plexi ( letos jsem nějak výprodeje přileb nestihl) a tak jsem moc neviděl, ale ty tři tmavé podivnosti ano. Byly to koleje ve směsi toho nejprotivnějšího, poloroztátého sněhu a šotoliny, vysoké tak 15 cm. Vybral jsem si tu u pankejtu, protože ta prostřední byla "společná" a potkat auto , a samozřejmě jelo, tak bych musel přes ten hrb. Kolej měla tak 50cm x 2 km. Pak už zase suchá krásná silnice. V Bechyni honem k pumpě pro čerstvý benzin, ten v nádrži je od podzimu. Fotil jsem Bechyni, Bechyňský most, ale kde že ty fotky jsou. K chatě se zajet nedalo. Tam ještě leží souvislá vrstva sněhu , a tak jsem jel rovnou do Týna. Protože mě jízda moc bavila, vynechal jsem i oběd u oblíbeného Číňana. Není to Vietnamec, ale pravý Mao... Cesta domů rychle ubíhala , jak vždy ubíhá cesta zpátky. Ve Vilasovce asi do sněhu někdo najel autem, protože hromada byla roztažená asi 30 metrů, ale že by se jí někdo snažil uklidit, tak to ani náhodou. Doma jsem necítil levačku, protože jsem si nechal dát silnější pružiny do spojky. Zabírá lépe a také dává lépe zabrat. Ale to je jen tím, že je člověk po zimě ještě nerozježděný a zesláblý...
Ale bylo to super. Jen to mytí bude zabíračka.