Konečně i houby

 Cesta k vodě byla dost mokrá. S úplně novou zadní gumou to i mírně klouzalo když na přehradě začalo pršet. Pršelo až do Milevska a pršelo dost. Směrem k Bechyni déšť slábl. Kalhoty Hubík mám stejně staré jako bundu Nazran. Spodek mám vždy suchý, ale vršek byl skrz. Na chatě mysleli, že jsem se schválně namočil, tam totiž nepršelo ani trochu. To už se stalo několikrát, že v Bechyni, to je 3 km vzduchem, lilo a v Nuzicích ani kapka. Rád jsem se převlékl do suchého, bylo totiž dost chladno. V těch 10 dnech se počasí střídalo a zažili jsme počasí jarní, 2 dny léta a pak to spíše připomínalo suchý podzim. Tráva žlutá, louky holé. 

Jednou jsem prošel jen louky kolem lesa a viděl jen 3 polosuché špičky. Před léty jich tam bylo... 

Po druhé jsem šel to mé 4 km kolo nad Židovkou. Myslel jsem , že už ho letos nezvládnu (je nutné přelézt óbršutr u Židovky), ale s jedním posezením to šlo dobře. V lese nad kempem Židovka jsem našel pouze 3 úplně sežrané holubinky mandlové. Jinak nic. Až cestou z lesa jsem ještě slezl k potoku, kde bývají lišky.  A stal se zázrak, ony tam byly... a poměrně dost. Celá plná miska na salát.(Rostou v tom lese za mostem na Táborsku) Odvezl jsem je domů a až doma byly fleky s liškami a okurkou. Super. Na druhé straně mostu je Budějovicko a tam bydlíme...

Ostatní dny byly zasvědceny pouze čtení a jídlu. Ke čtení byl Hašek, znovu Remarque, Jirásek. Tedy nesourodá směs. K jídlu byla nosným uzená krkovice s bramborovým knedlíkem a zelím, stejným dílem jako koupené veliké karbanátky s bramborovým salátem vlastnoručně vyrobeným. Salát je mým jídlem, na kterém ujíždím. Nikdy neodhadnu potřebné množství a tak ho byla plná mísa jako pro celou rodinu. Byl den ze dne lepší a vydržel více než týden... :-) Ne že by se zkazil, ale nevydržel mou salátožravost

Motorka stála celou dobu a málem zarostla travou

 

Za chatou ještě existuje voňavá pivoňka, která přežívá mé hospodaření. Sázela jí Babča před léty, kdy jí ještě chata občas vítala.

Nemám tak velký futrál na motorku a tak dostává , chudák, počasové šoky. Proto nechci brát Fazera . Před odjezdem soused Jarda počal sekat trávu a posekal jí i u mě.

 

To já už balil a dělal všechny mně protivné činnosti, jako je mytí nádobí, vytírání chaty... Krásných asi 10 dní . Po cestě opět začalo u Milevska pršet,ale tentokrát nepromokla ani bunda.

1407+256= 1663Km

Krásný a klidný týden

V týdnu jsme byli v kempu pouze 3. O víkendu to bylo o něco horší a v sousední chatičce pro 4 lidi bylo lidí 8. 4dospělí a 4 děti.  Dětský hlahol mně nevadí, ale babička těch dětí je velice hlučná a stále děti okřikuje. Něco podobného pamatuji ze své praxe na autobusech u DP Praha. Nastoupila školní třída do vozu a učitelka je začala okřikovat a překřikovat. Někdy jsem nevydržel a učitelku upozornil na to že je hlučnější než děti. To se ale nedá praktikovat na sousedku, s kterou musí člověk léta vycházet v dobrém... Vše odjelo v neděli do 3 hodin PM. To pak člověk bádá jestli neohluchl, když je takové ticho. U vody jsem seděl 2x po cca 1,5 hodině a neviděl jsem záběr, stejně jako všichni, kteří "chytali" v kempu a okolí. Jen pan podnikatel, který chytal o 2 km níže po vodě nad jezem u Červeného mlýna, chytil 2 kapry ( 68 a 72 cm) . Kde jsou časy kdy ryby braly na každé nahození. Že se kamsi odstěhovaly se dá poznat z toho, že neskáčí z vody... Co , že je to za blbost? Ne, je to pravda. Dříve skákaly, nevím proč, pokaždé když někdo bouchl  dveřmi u auta. Ne že by skákaly na břeh, ale jen nad vodu a voda se přímo vařila. Na jiný rámus nereagovaly. Teď můžeme mlátit dveřmi o stošest a vyskočí tak 2-3 na 100 metrech.  Bílá ryba zmizela úplně. 

Ptáci už vyvedli mladé a tak se trochu zvedl stav ptactva, které decimují přemnožení dravci. Polodivoké kočky, kuny, lasičky.... V okolí se teď drží 2 dospělé kočky a 3 koťata. Norci letos nejsou vidět a ani jejich stopy na břehu jsem neviděl. Kuny navštěvují motor kladenského Franty mladšího v jeho Dačii. Téměř každý den má na motoru nové stopy... Na štěstí mu neokusují kabely, jak činily dříve. Rumunské jim chutnaly... Kosové mají mladé s bílými fleky, stejně jako jejich táta. Už nebude možné říkat : černý jako kos, jen strakaté jako kos. Ani na Lužnici nejsou včely. Sice jsem jich tam pár letos viděl, ale proti dřívějšku je to slabší o dost...  V úterý jsem musel domů, protože jsem byl na středu objednán na přezutí zadního kola. Našel jsem na netu firmu JAPNET na Libuši , která má pobočku i v Říčanech. Ceny mírné, chování na 1*. Takže už by mohla motka na STK projít. Přiznám se, že jsem na tak ojeté gumě nejezdil desítky let... 

Doma mě čekala fotka mého bývalého žigula s novým majitelem, vnukem, který se s ním účastnil srazu vozidel socialistické provenience. K srazu patřil dobový ohoz.... Sluší jim to oběma :-)
Kdy pojedu ven nevím. Čeká mě řidičská prohlídka, STK na motorku, nějaké stavění a od 20.6. hlídání doma, protože Babča jede s mladými zkoumat (I)Taliány  Dostal jsem pozvání k návštěvě Majka, ale s mými zažívacími potížemi, nevím... Rád bych Majka viděl, ale byla by to asi cesta od záchodu k záchodu.... Určitě bych tu cestu nezvládl najednou. I před těmi léty jsem toho měl v tom horku plné kecky.

1129 + 278 =  1407 km

Květen u vody...

Plány jsou od toho aby se neplnily. Letošní sezona je jedna z posledních, ba možná poslední v Nuzicích. Zdraví neslouží, což se projevilo hned po tomto příjezdu na chatičku. Arytmie je potvora a člověk neví zda srdce ještě bude v příštím okamžiku pumpovat, nebo se na to vykašle. Jelikož mám ještě jednu nemoc dlouhodobější a protivnější, arytmii si šetřím a hýčkám. Třeba mne zbaví finále té protivnější. Při arytmii  neomdlévám, ani mně neodchází myšlení a tak mě doktoři nechávají jezdit bez problému. Šetřil jsem se.

A tak byly první houby, podtrnky, a týden s knihou. Jelikož nikde nikdo, super týden i přes zdraví. Jo, a jaké že jsem měl plány a nesplnil je? Chtěl jsem být u vody celé jaro, ale doktoři mě chtěli tento měsíc 6x vidět a nestojí za to jezdit sem a tam na dobu kratší týdne..... 

867 + 262 = 1129

Krásných , ale chladných 10 dnů

Bylo to opravdu krásné slunečné počasí. Slunce svítilo, ale nehřálo. Údolím se hnal ledový vítr a proto nejvhodnějším oblečením byla zimní bunda. Pršelo jen jeden den

 Celou zimu jsem váhal zda koupit či nekoupit povolenku na ryby. Nakonec jsem jí koupil a poprvé letos zasedl k vodě. Ve středu nebyl vidět ani záběr. Ve čtvrtek jsem chytil 2 pěkné cejny. Ryby šly od 1/2 11. do 1/4 12. 

Chtělo by to jít nad jez k Červenému mlýnu. Tam se ještě ryby po zimě držely. Soused Karel chytil nad jezem kapra 53 cm v tu samou dobu jako já ty cejny. Na rozdíl ode mne sedával u vody každý den od rána do večera. I oběd si bral sebou. 

Nevím zda jsem se už zmínil, ale koupil jsem starý noťas a tak už jsou večery příjemnější. Koukám totiž na filmy na DVD. Ve dne, když nejsem na rybách, převážně čtu. To se mně zase hodí další vymoženost techniky - čtečka e-knih. O ní už jsem se zmínil určitě. Tentokrát jsem četl Dvořáka (O), Borovičku , Dumase, a ještě nějaké drobnosti. Mám v ní celou knihovnu a tak mohu vybírat podle to na co mám zrovna "chuť". 

Letos toho moc asi nenajezdím. Za těch 10 dní to bylo i s nákupy 307 km. Stárnu a je to cítit. Přichází to nějak moc rychle... Bude to asi mými dvorními nemocemi, že slábnu a uznávám, že dvoumetrákové  šestikilo začíná být pro mne těžké.

Ještě jsem letos neukázal jakou tam držím dietu. Huba mně šla rundem a tak jsem použil námět kamaráda Miloše na plněnou cmundu.

 

Plňka

 

Cmunda

                                                                            Výsledek
Přiznám se, že jsem jich tam snědl asi 20, ale za pár dní, ne najednou. Že jsem se nepřejídal (moc) svědčí to, že jsem se vrátil o 1,5 kg lehčí....
Teď musím , bohužel, být doma a navštěvovat doktory všech kategorií a tak pojedu k vodě po 12.5.  Ještě v květnu bych chtěl projet mou milou Šumavu a počátkem června milou Jižní Moravu. Od 20.6. mám zase doma "službu" a to bude na 14 dní s ježděním a rybami šlus ...

560 + 307= 867 km

První letošní noclehy na chatičce.

Konečně bylo tak krásně, že jsem u vody i přenocoval. Nějak mě Nuzice neuvítaly vlídně, protože hned po příjezdu nastaly problémy a to dost značné. Zastavil jsem, sklopil policajta a šel pro prkénko k podložení. Je to 5 kroků tam a 5 zpět. Už po otočení k návratu s prkýnkem jsem uviděl jak policajt pomalu zajíždí do měkké půdy. Ani rychlý krok nezabránil problému. Ještě nikdy, za těch 14 let co tam jezdím, nebyla půda tak měkká, aby se stojan zabořil tak rychle. Už delší dobu vím, že Yama je pro mě už moc těžká a síly mně chybí. Na suchu jí ještě zvednu, ale se zabořeným stojanem ani náhodou. Tak jsem povolal mládí , které máme přímo v Nuzicích a ono si s tím problémem poradilo. Díky za pomoc... 

Na cestě mně vyrobili zase objížďku kvůli mostu u Obořiště a tak jsem se svezl po neznámých okreskách , jiných směrem tam, jiných směrem domů. U vody byly  3 krásné dny , jen ve středu byla dopoledne jinovatka, jako každý rok touto dobou. Není divu, bylo -6 st i když v Praze prý bylo na 0... 

278 + 282 = 560 km

Loučení

Toto jsou sice Motocesty, ale mám (měl jsem) ještě jedno funkční vozidlo, Žigulíka Barču. Sloužil nám cca 20 let a když k nám přišel, byl už desetiletý. Narodil se  v Togliati, v tehdy slavné automobilce VAZ, když ještě VAZ dělal pořádná auta,  v roce 1985. Byl jedním ze 3 posledních kombíků 2102, k nám dovezených.  Jak to vím ? Koupil ho , asi výhodně, pracovník kteréhosi podniku PZO pro svou manželku (když člověk světa znalý koukne na SPZ, je vše jasné. Také mě na tuto výhodu původní vlastník upozornil. Je fakt, že mě poldové moc nezlobili). Ta s ním moc nenajezdila, ale svezla se s ním i po střeše. To byla má příležitost. Koupil jsem ho havarovaný v roce 1995 za 5000,- Kč. Sloužil nám ke všem možným činostem. K rekreaci i ke stavební činnosti při stavění domu.... Odtahal veškeré potřeby. Cement, vápno, obklady, prostě vše co se do něj vešlo. Aby to neměl tak jednoduché, tahal i značně velký vlek.

Dnes dozrál čas k tomu, aby začal sloužit novému pánu. "Stařešiny" zajímají mého vnuka od Šumavy.....

Budíček byl ve 4 hodiny ráno. Před odjezdem 2 snímečky:

Proč tak brzo? Vnuk má tento týden  noční, ráno přijede domů, tak aby mohl jít spát. Já potřebuji větší místo v garáži, abych mohl dokončit velkou jarní údržbu. Proto ten kvalt s odvozem... Dálniční známku nemám a tak jsem musel až do Dubence okreskami. Sice jsem si říkal, že v noci tam nikdo hlídat nebude, ale Celní zpráva mě vyvedla z omylu. Stáli na Cukráku a když jsem na Jílovišti sjížděl z R 4 . jeli už za mnou a pokračovali k placené "dálnici".  Na konci jsem je pak viděl kasírovat nějakého provinilce. Cestu, kterou jedu na motorce chvíli, jel jsem objížďkami hodinu. 

                                            Pak začalo svítat , ale měsíček byl ještě vysoko...

                                                     Když vylezlo sluníčko, byl jsem u Strakonic

 

Toto zrcátko se mnou jezdilo od roku 1960. Napřed v Octavii super, pak ve Š 100, Š105 a teď v Žigulu. Tak výborné zrcátko jsem už nikdy nenašel ... Tlumí v noci oslnění zezadu a zabere přes 180 st. Nahradí obě venkovní zrcátka . V roce 1960 jsem ho koupil za 40 Bonů v Tuzexu

 

Tak ještě posledních pár fotek: Z boku

 

Zadek

 

Předek

 

Znovu rozsah zrcátka

 

Tacho

 A nový majitel

Po předání  jsem procoural centrum Sušice. Už jsem tam dlouho nebyl

 

V tomto bufíku měli dobrou Frankfurtskou polívku. Trvalo dost dlouho než jsem našel český bufet. Kolem náměstí je však 6 kebabových

 

Otava má málo vody. Moc toho sněhu nebylo....

 

Z 6 jezdí Pražák

   10 hodin, jede se domů .... krásnou Setrou

Ještě malý postřeh. Cestou jsem předjel několik aut o několik generací mladších. Žádný z jejich řidičů to neunesl , musel dopředu a raději mě zdržoval, než by před sebou  snesl o málo rychlejší dědky, mě a žigula. Kdyby předjeli a jeli dál, nevadí, ale oni se zařadili dopředu a dál se courali. Dvanáctistovkový motor s 1100kg (a něco) těžkou karoserií nění žádné letadlo a tak je snadné Barču udržet za sebou. Mám na podobné řidiče svůj vlastní názor -  syndrom mladší + novější. Však jim to na motorce vrátím.... :-)

Sezona 2015 začala....

Tak to dnes konečně vyšlo, což se v předchozích krásných dnech nepodařilo. Potřeboval jsem dovézt vrátit olej do Písku, firmě pochybné pověsti, jak se nakonec ukázalo... Ten olej byl jiný než jsem objednal. Po reklamaci poslali správný, ale ten původní, nepotřebný , zde leží už přes měsíc a firma nekomunikuje. Vzal jsem tedy olej do kufru a vyrazil směr Písek , ulice Národní svobody 436 , kde měla firma podle faktury sídlit, ale nesídlí tam už několik let a lidé ji ani nepamatují. Naštěstí byl u faktury i telefon a od pana majitele jsem se v něm dozvěděl, že firmu přestěhovali do  Mostů u Jablůnkova . Sám  majitel je k pobytu přihlášen na MÚ Písek. Už poněkolikáté slíbil pan majitel , že odvoz oleje zařídí sám....

K cestě: Mám několik věšteckých programů na počasí v PC i telefonu, a ty předpovídaly, že zmoknu na 70%. Bylo však celou cestu krásné sluníčko.

 

V Písku jsem byl na nervy a nic nefotil. Pak už to šlo zcela klasicky. Kontrola Chatičky a milované Lužnice

 

Řeka má stav jako v létě. Ono toho sněhu moc nebylo

 

Krtci už úřadují, ale fotka je moc malá aby to bylo vidět :-)

 

Chatička nevyloupená

 

Nikde nikdo

 

Cesta k domovu byla opět slunečná a vedla přes Solenice

Tam jsem si dal chvíli přestávku. Bolely mě totiž hrozně ruce. Jsem po zimě nějak zesláblý a netrénovaný, nebo že by stáří?

Po dlouhé době proběhlo tankování za cenu pod 29 Kč. (28,80) . Kéž by tak zůstalo...

Ujel jsem prvních  letošních 278 km