Po stopách dětství

Jelikož ne jen motorkou je živ člověk, vydal jsem se jednoho dne po cestě, kterou mě vozili a později vodili na nedělní výlety či spíše procházky mí rodičové. Je zajímavé, že ač se nachází v Praze, která se stále rozpíná, převážná část té trasy se moc nezměnila. Jen začátek vede místo polní cestou se zpěvem skřivánků, sídlištěm. To jsem nefotil, protože do mého dětství nepatří.

Z domu vyrazím naší ulicí kolem lesa našeho mládí či spíše dětství. Když jsme si do něj , jako malí, chodili hrát, byl ještě velmi mladý. Vysadili ho těsně před  2. sv. (ne svatou) válkou v létech 37-38. Nyní už jen dožívá a mizí díky ochráncům přirody. Podléhá kácením neléčené nemoci jehličňanů a následně kůrovci. Teď už se zachránit nedá a dnes už je , oproti fotce , zcela řídký.

Ten les do dětství patří, ty obrubníky, chodníky a lampy ne. Ba ani ty ploty

a domy za nimi. Cesta byla prašná, jak to v těch dobách bývalo. Bydleli jsme v téže ulici o 200 metrů dál, u dědy. 

To byla ta naše parta v roce 1947 před dědovým domkem. Téměř polovina je už na onom světě. Dědův domek dnes vlastní má dcera a žije tam se zetěm a dvěma dcerkani. Kluci se už odstěhovali.
Ulice asi po dalších 200 metrech končí v sídlišti. Projet se ale do něj nedá. Hned na konci ulice stávala opuštěná dřevěná chata. Kam její majitelé zmizeli nikdo neví. Snad zahynuli ve válečném období, nebo jí z nějakého důvodu opustili. Ti větší ji využívali k různým "hrátkám". Byly tam postele, peřiny, nábytek. My malí jsme se tam báli, oni ti starší nás vždy postrašili abychom je nesledovali a nerušili v jejich činnosti. 

Za tou chatou už byla pole a v nich , asi 300 metrů od naší ulice byly 2  samoty. Jedna skoro v lese a druhá u polní cesty na Lipina asi 100 metrů od ní. Kobkánovi a Sirotkovi.  Poblíž Sirotků stála u cesty kaplička. Stojí tam dodnes, ale je součástí areálu školy. Tou jsou i oba pozemky bývalých samot (ty byly vyvlastněny a zbourány) , tak je areál veliký.  Školu je nutno obejít po pravé straně a už má člověk přes kilometr z domova za sebou. Za školou už je příroda téměř nezměněna.  

 

Školní areál odděluje od nedotčené přírody ten lesík vpravo. Cesta vede přes Lipina na Beránek. Projde se chatami na Cholupickém vrchu a objeví se vodní plocha. Býval to takový malý rybníček a chataři z něj dnes berou vodu na zalévání  

Nikdy nebýval oplocen. Je památečný tím, že mě u něj "zajali" i s kočárkem osvoboditelé v květnu 1945 a vozili mě. Rodiče měli strach , že už mne nikdy neuvidí, ale asi jsem je omrzel a tak mě vrátili.. Dokonce dali rodičům nějaké dárky. 

Od rybníčka vede cesta směrem na Cholupice, Písnici a dá se z ní odbočit i na Libuš.

V polích se zachovaly ještě některé samoty. Z jedné je jízdárna na koních , kde se můžete za 800 Kč hodinu projet, z druhé údajná stanice pro poraněné dravce. Ale, jak jsem viděl, hlavně pro "sokolnictví". Když jsem byl dále, vyslali jakéhosi dravce za zajícem na poli. Že by to nebyla pytlačina?

Po cestě bývalo více rybníčku a tady byl jeden z nich, ale komančské meliorace je zničily a voda bez užitku odtéká do potoka.

V dáli jsou vidět sídliště, ale tady je příroda netknutá

Po projítí Cholupicemi  jsou za mnou více jak 4 km. Objevuje se kopec nad letištěm Točná. Nohy, chůze nezvyklé a borelkou zdeptané, se na hrbaté cestě začínají ozývat. No nic. ještě něco přes 3 kiláky .

Plocha na okraji letiště slouží modelářům. Vzorně se o ní starají (foto převzato z  WWW. Modeláři Točná)

Letiště samotné má v současné době zaracha a je upravováno podle podmínek k zahájení provozu. Většinou zde budou jen muzeální exponáty a jen v menší míře létání. I modeláři smějí používat jen elektro pohon.  

 Dále zbývá už jen cesta přes les dolů do Komořan. Tam pro mne procházka končí i když se od tamtud v mládí muselo pěšky až domů. Nebyl tu totiž autobus, což dnes je. Teprve doma jsem zjistil důvod svých problémů. Byl v botě. Vydržela na čínskou dost dlouho, celé 3 roky. Ale na těch hrbech jí praskla podrážka a úplně mně prožvejkala ponožku, aniž bych to nějak moc cítil.

Tato ulice mě dovedla až k autobusu, který mne popovezl blíže k domovu....

Když už vždy uvádím ty kilometry, tak to dalo cca 8 km pěšky, 3 autobusem

Na rybách

Letos asi nebude moc popsaných cest, protože je zbytečné popisovat stále stejné trasy. Většinou jedu na chatičku a zpět. Pokaždé sice jinou trasou pro změnu, ale teď ponejvíce po Strakonické a buď přes Písek aTýn, nebo Dobříš, Solenice a  Milevsko, nebo Milín, Orlík - přehrada , Bernartice, Týn a mnohé jiné kombinace. Trasy přes Tábor nebo Sedlčany odpočívají, protože jsou projety už tolikrát, že nudí.

Budu se tedy většinou věnovat zážitkům u vody a v lese. Jak už jsem psal, mé lásky jsou též houby a ryby. V lese či spíše okolo něj už se sem tam objeví nějaká houbička. Teď by měly začít smržovité houby a májovky. Sem tam se už nějací "prckové" objevili, ale ty já neznám a tak na ně jen koukám.. Zato ryby se už hlásí. Ale po pořádku.

V úterý jsem vyrazil z Prahy už po ránu. Cestou dost foukalo a předjíždět kamiony na dálnici nebylo nic moc. Napřed člověka přicucnul, jak odstínil boční vítr, pak facka od rozráženého vzduchu a k tomu ten boční vítr. A hned byl člověk o 2 metry jinde. V úterý dále jen lehké ubytování a nákupy zásob. Chatička je totiž v zimě prázdná. Posledně jsem přivezl věci na spaní, v úterý na ryby. V Týně mají suprové žížalky na  jarní rybí jedlíky a i když jsem si doma nějaké nasbíral,musel jsem pro ně. Je zajímavé, že na ty moje, ať kopané či hnojní, nic nejde. Na ty kupované ano. Asi proto, že jsou jihočeské.

Pak bylo na čase upravit lože. Vyfasoval jsem doma povlečení, přiměřené mému věku i rozumu. S méďou se fakt dobře spí... :-)))

Ještě honem na chvíli k vodě s feederem a malou žížalkou (ne tou mojí).

Všude je ještě mnoho listí s dubů. Hrabat ho nemá cenu , když je takový vítr. To jsem zjistil při prvním pokusu o úklid okolí.

Nový pár kačenek mě připlaval přivítat a loudil něco k snědku. Ani to nevypadalo, že něco chytím, ale přišel takový  tloušť cca 30 cm

Pak přišli na pokec noví správci kempu a bylo po chytání. Kecali jsme u vody asi do půl deváté tak, že jsem zapomněl i na večeři. Jak jsem dříve psal, chatičky nejsou odizolované a tak je uvnitř teplota asi o stupeň vyšší než venku. Takže k ránu byly uvnitř asi 4 stupně. Spí se v ní krásně, jen to chce něco na pleš, aby nezábla. Ráno byl na louce šedivák, ale krásně jasná obloha. Takže uvařit snídani a k vodě. Není ale kam spěchat, protože touto dobou jdou ryby až k poledni. Měl jsem sebou 2 hezké knížky: Aura v barvě a Muž, který nakreslil Londýn ( O Václavu Hollarovi). Vždy ve volné chvilce jsem pár kapitolek utrhl i u vody. Správce  sledoval mé chabé lovecké úsilí a bylo vidět, že by kaprem nepohrdl. Místní rybáři, kteří jeli k vodě když jsem byl ještě v posteli, už mířili k domovu s prázdnou, ale radit jim? Vždyť to tam znají,ne? První zaťukání přišlo ve tři čtvrti na dvanáct. Byl to kapr 46 cm, ale byl nějaký zjizvený a ani správci se nelíbil, tak šel zpět plavat. Druhý, 45 cm, přišel ve čtvrt na jednu. Ten se správci líbil a byl okamžitě zpracován. Třetí a poslední přišel v půl druhé. Měl opět 46 cm a šel zpátky do vody. Jak jsem řekl, já ryby nejím. Středa dala 137 cm kaprů a 0 km

Fotka je pouze ilustrační a nevím který to už byl. Kolem 3. se začali vracet místní, aby večer kolem 7. zase odjeli bez úspěchu. Byl hrozný vítr a tak jsem seděl pod mezí a četl a četl. Na ryby už bylo pozdě. Asi v 6 byla večeře (pixla maďarského guláše s chlebem). To už lítaly větve vzduchem a venku se ani číst nedalo, tak jsem na tu spoušť koukal okénkem četl uvnitř... Noc byla ale teplejší tak o 5 stupňů.

Ráno polívčička k snídani, zprávy o počasí na Blaníku, které nevěštily utišení větru. Nikdy jsem v takovém vichru nic nechytil a nedoufal v to ani ve čtvrtek. U vody jsem seděl sice od cca 9,30 , ale až do 12,05 ani ťuk. Pak kapr 47 cm(vrácen), 12,40 kapr 43 cm (vrácen), a v 13,10 kapr  46 cm (vrácen). Tedy 136 cm kaprů.  Že jsou kapři hodně podobní velikostí? Ano, před loni na podzim tam svaz vysadil 2 auta kapříků okolo 33 centimetrů a oni se nám trošku zvětšili. Dva místní opět vyšli na prázdno. V tu vhodnou dobu byli na obědě....  Všichni kapři přišli na malou žížalku z Týna, malý háček, 3 metry od břehu a feeder. Na děličce byla téměř stejná sestava a nic... Jak jsou ty bestie vybíravé...  Seděl jsem přes to u vody do 18. hodiny a pět minut před odchodem se mi oběsil na děličce pěkný tloušť 49 cm. I on šel zpět do vody.

Při balení jsem si odskočil za keřík a hned byl u mého kbelíku se zbytkem krmení hladový kačer. Ten zbytek je vždy pro ně, ale málokterý si jde do kbelíku sám.



V pátek už jsem k vodě nešel. Zachytal jsem si krásně, jako už dlouho ne (zima byla dlouhá a na podzim moc nešly). Pak už jen úklid chatičky, vyčištění přední zahrádky Babče, zasetí kytiček ( málem bylo opomenuto- to by bylo řečí). Oblečení a cesta domů. Jezdím na víkend domů skoro vždy, protože se tam sjede moc rybářů, není na ryby ten pravý klid. K tomu stále nějaké oslavy a musím žalovat, nutí mě pít alkohol, heč.... Také je dobré se po pár dnech zpacifikovat, aby člověk z té divočiny nezvlčil.       



 Výsledky: 79 cm tloušťů, 273 cm kaprů , 268 km najeto (tam, po nákupech a zpět)  

268 + 538 = 806 km letos







   

2. vyjížďka

Tak jsem opět vyrazil do přírody. Opět na jih. Potřeboval jsem si odvézt na chatičku vařič,  etavíru a spací potřeby. Jelikož bylo krásné až nádherné počasí, nejel jsem mou oblíbenou 105, ale Praha, Příbram, zadem na Haldu, zastávka u kámoše

Posezení v parku s výhledem na YAMU

Dále do mého milovaného Písku. "Dálnice" už je v provozu a tak už mě tam nes**** ta mnoha kilometrová padesátka, naprosto zbytečná a léta předepsaná. Pískem jsem se jen tak projel. Měl jsem totiž na zádech "ruchcak" , jak říkala naše babička. Je to krásné město. Dále výpadovkou na ČB s odbočením na Tálín. Rybník se nenaháněl, ale ty zatáčky kolem jsou super až do Albrechtic n/Vlt. Zadní guma už po zajetí drží a tak je to nádhera.  V Neznašově je zase uzavírka a tak jsem se dostal až do Temelína. Teda objížďka nic moc silnice.... Do Týna tedy příjezd z druhé strany. Zastávka u Zemana s koupí obligátní dršťkovky a dalšího na zub.  

Na dalších snímcích byl pokus zachytit hledající ptactvo, což se občas podařilo... 

Pásli se tam hlavně konipasové. Byl tam drozd, kos, ba i pár špačků. Ti se ale drželi dost daleko.

Stromy za chatičkami mizí každou zimu. Za pár let tam nebude nic a my se upečeme...

Staří lidé by neměli hubnout

Vypadají blbě když jim visí kůže a když se k tomu sami vyfotí odspoda, není co řešit... 

Řeka je ještě stále hodně vysoko, břehy rozmáčené a tak ani rybářský cajk nešel ven.
Cesta domů proběhla po obvyklé trase.
272 + 266 =   538Km letos

Tak konečně na silnici.

Tak jsem konečně dodělal mou milou Yamu a ač jsem chtěl vyjet až ve středu, nevydržel jsem a vyrazil už dnes. Nejdříve opatrně po okolí. I když je člověk nadržený , měl by respektovat nové gumy, nové destičky na odrbaných kotoučích a dokonce i po ránu velice studenou silnici. Proto ta opatrnost. 

První zastávka byla nad novým dálničním okruhem u Cholupic. Provoz opět stál, tak jako velmi často v tomto čase.

Když se dívám na tento úsek okruhu a vidím krásné nájezdy , které lidé  z okolí nemohou využívat, stejně jako obyvatelé Komořan a Modřan, kvůli pár idiotům, kteří si nevidí na špičku nosu, mám vztek. Měl bych návrh: Co takhle dát k uzavřeným nájezdům fotografie lidí, kteří se o tuto zhovadilost zasloužili?

Další zastávka byla v Davli na výhledu na "Remagenský" most. Dostal jsem se tam ne klasickou cestou přes Zbraslav, ale přes Břežany, Zvole, Zahořany. Když poslouchám ty novinářské blafy mám pocit, že ty okresky budou jedna nová díra vedle druhé. Kecají. Kde byly díry na podzim, jsou větší, což je logické. Kde byly silnice opravené před zimou, je nových děr minimum. Hlavně, že pisálkové už vykřikují do světa o škodách za miliardy, které tato zima způsobila... 

Pak jsme zastavili u přehrady na Slapech 

Hladina je ještě zamrzlá

Kam teď? No přece čelem vzad.  Směr Nová Rabyně, Neveklov ( na mou zamilovanou silnici 105) Ve vesničce Borovka mě stavějí Pomahači a ochránci. Dva mladí kluci. Celkem přísně kontroluje papíry, gumy, úniky kapalin a pak s úsměvem požaduje abych si rozsvítil světlo, že mně svítí jen parkovačka. Po ujištění , že zapnuté je, požaduje přepnutí na dálkové. To svítí a tak mně radí abych jel na dálkové až domů a tam to opravil. Nemusel jsem se na nic vymlouvat, protože sám prohlásil, že se nediví, že praskají vlákna na takových silnicích.  Policajtů bylo všude jak nakadíno, ale já už je nezajímal. Takže obligátní tankování v Bechyni (32,20 Kč) , kontrola chatičky - vše v pořádku i loď zaparkovaná na svém místě   

Pak už jen naše stará vrba. Kolem břehu ještě led...  

Lukáš s partičkou se už rekreuje. Dále jedu do Týna na kuřátko k Číňanovi, pro dršťkovku k Zeman a Zeman, pocourání po městě a otáčím  domů. Milevsko, Kovářov...

V Milešově potkávám (opožděný) Masopustní průvod. Za Milešovem lesík k úlevě. Ještě pohled po okolí

u lesa ještě sníh

Sluníčko už zalézá za kopec, jezero je  zamrzlé a tak rychle k domovu. Jedu pouze na dálkové a po tmě by to byl problém. Takže Solenice, Obořiště,Dobříš, a po dálnici domů

Byla to krásná vyjížďka. Motorka jela krásně, guma si hezky sedla, stejně jako nové destičky. Domů jsem přijel v tak krásné náladě a  šťastný. Nestavěl jsem na žádnou kávičku, nemusel nikde klábosit, močit šel jen jednou a v době kdy to na mě přišlo, jel svým tempem, svou oblíbenou trasou . To je styl, který mě plně uspokojuje a naplňuje......  Když jsem přijel domů, nesvítilo už ani to dálkové světlo....  

Na první cestu slušná porce km :  272



Je tady konec února

Motorka je na kolech. Podvozek je v pořádku. Konečně došly brzdové destičky, které kdesi zabloudily a musel jsem je objednávat znovu a jinde. Ještě že jsem neposlal peníze předem. Zadní pístky byly od minulého majitele značně pokurvené , ale se starými destičkami gumičky nedřely. Teď však musí být nové a když nové pístky, tak i nové gumičky. Neprozřetelně jsem se zeptal na celý třmen, ale to jsem neměl. Má totiž cenu odpovídající polovině celé mé motorky ....  Když už jsem se dal do brzd, tak i přední gumičky nové. Tam jsou pístky celkem dobré. Za těch 8 kroužků do předních brzd jsem dal 1730,- a když jsem se zeptal na cenu destiček, rychle jsem vycouval a šel do "neznačkových". Sada za 1530 vpředu. to se zdálo ještě výborné, jenže sada je myšlena pro jeden kotouč a 2002 má vpředu 2.  Zadní za tutéž cenu. Kdybych nakoupil v Yamaze všechny díly, přesáhla by cena časovou cenu motorky.

Musel jsem koupit pár různých příchytek a šroubků (4+4), na kterých se podepsala dřívější údržba.  Také 3 guferka (12-18-4 2ks a 12-22-5 ) k řadičce, kde to trochu slzelo a občas ukáplo. Nesl jsem to v kapse a nebyla zdaleka plná. Cena 3800 bez pár korun. Doufám, že tam už nebudu muset delší dobu jít, protože by mně to zhuntovalo rozpočet. Když připočtu gumu a díly předtím, vyplázl jsem letos asi čtvrtinu současné ceny celé motorky. Nevadí,  na benzín ještě zbyde. Příští zimu čekají ložiska v hlučné převodovce, snad vydrží celou sezonu.

To by byla zpráva o stavu Yamy a přípravách na sezonu. V březnu už musím vyrazit....

Problémy pokračují

Tak jsem se dal do údržby. Po zjištěném ne zrovna dobrém ložisku u rozety jsem se rozhodl vyměnit všechna v zadním kole, když už to mám rozebraný. Také gufera  raději vyměním. Chci přezout  zadek, ale sehnat motopneu v lednu je problém. Dnes bylo krásné teplo (+14) a mít motku pohromadě, určitě bych vyjel. Škoda......

Jak v novém roce?

Již delší dobu mně neseděly příspěvky na Motodědcích 60+. A k tomu v  posledních dnech se tam začala opět probírat politika, kterou jsme tam odtud již dříve vyloučili, a tak dneškem končím s odběrem příspěvků tohoto vlákna na Motorkářích. Tím pádem končím se srazy s Motoděsdky 60+, protože poslouchat večer u ohně nějakou bolševickou propagandu skutečně nemusím. Už se mi to jednou stalo, ale organizátor toto téma razantně, díky bohu, utnul.

Co že mně na vlákně vadí ? Je plné odkazů na nesouvisející témata. A dle názoru jiných , jsou některé cílové objekty zavirované. Dále jsou to stále se opakující narážky a vtipy určitých jakoby pubertálních jedinců a nyní i politika. Když někdo řekne, že se musejí na tomto vlákně problémy dnešní doby probrat jelikož se nás starých týkají, je to buď blbec nebo dělá blbce z ostatních, protože napravit něco nadáváním na tomto zastrčeném vlákně se prostě nedá. K tomu jsou weby na tyto problémy zaměřené. Z původních přispívatelů na tomto vlákně jich už moc nezbylo. Občas napíše Kocour1, Majkys, málokdy zřizovatel vlákna. Já se snažil udržet příspěvky okolo tématu, ale nejde to. Tak končím i s příspíváním na toto vlákno. Dost se projevují lidé, které nikdy nikdo na srazu neviděl a s těmi si nemám skutečně co říci, protože záměrně provokují.

Tak tedy do nové sezony jako samotář. Když budou naši mladí chtít, tak i s nimi, ale převážně sám. Má to tu výhodu, že nemusím stavět na kávičku, když jí nepiju, stavět každých 150 km, protože chopperákům dochází benzin, půjdu čůrat kdy budu potřebovat a ne na povel....   Těch výhod je více. Nemám nic proti výborným kámošům jako jsou Majkys, Střelec, Čimelice, Miloš1, Miko, Domi1, Viragodědek, Mann53, Kocour1, JVK, Letňák, BobyShrekOld, Marťanka, Motodědek Tonda a Mahulenka, Petrolka, Mirda6299, Jaqes, Jarka, Motobaba, Jirboz a několik dalších (omlouvám se, že mně teď zrovna nepřišli na mysl), už vím na koho jsem zapomněl : Vašek - Venda Marauder a jeho milý syn Merlin (dříve Arthus) a s nimi pojedu kdykoliv kamkoliv, ale oficielní srazy už asi ne. Možná ty Rakovice, budu-li zván od Iron Dogs.  

Co tedy plánuji? Jestli budu živ a zdráv, chci hned na jaře, mimo chatičky, projet tu mou trasu západ-jih  ( od Tachova, přes Šumavu, Lipno , Český Krumlov, Budějice...) jako jednodenní vyjížďku. Tu jsem loni nestihl. Jako druhou bych rád zajel tu Jižní Moravu s návštěvou na hrobech předků. Všechno bude začínat nebo končit na chatičce v JČ. Tam se budu také věnovat rybám a Babče. Ona je letos poprvé v důchodu a tak tam se mnou občas bude. Později bych rád navštívil  Jizerky, Krkonoše,  možná i Beskydy a Jeseníky. Beskydy skoro určitě, protože je prostě miluju. Jezdit chci letos na mé Yamě i když jsem jí málem vyměnil za Fazera, ale pak mi Majk vysvětlil, že v tomto věku nepotřebuju motorku o 100 k , což se při jeho třináctistovce hezky poslouchá... Je ale fakt, že on je ještě mlaďas....

Tak to by asi byly letošní novinky. Přejmenovávat se oficiálně nebudu, ale Samotář už jsem teď....