Štědronín

Do Štědronína jsem se vypravil v pátek po poledni. Z Prahy po "dálnici " na Příbram. Od Dobříše na přehradu Orlík a dále na Milevsko a Štědronín. Počasí krásné, cesta mimo Středočeský kraj (Ráthov) super.

 Jen mně dělala trochu starost ta 13 v datu.....

Ke kempu vede odbočka úzkou lesní cestou. Po asi 1,5 km se objeví řeka.....

 

Kemp je hodně veliký a nabízí ubytování ve zděných "chatách", dřevěných chatách a chatičkách, i možnost stanování

 

Prvního jsem potkal našeho milého Vendu Maraudera , jinak našeho předsedu

 

Pak jsem se ohlásil vrchnímu organizátoru Milošovi, který se rekreoval s Jarkou na terase. Fotil jsem je raději z dáli, abych nepřivedl Jarku v plavkách do rozpaků....

 

Miloš neměl zatím co dělat, protože jeho ovečky jsou mladé a tudíž v pátek ještě makají , to náš tajemník Petr musel makat již od časného odpoledne

 Dirigoval přijíždějící k recepci a k chatičkám.  Ubytovaní se už usazovali v baru a na terase. Ti v baru ne proto, že by museli hned pařit, ale chystal se přenos hokeje našich se Švédy..... Jak to dopadlo víme. Chvíli jsem poseděl u 1. třetiny a pak raději přešel na terasu. Já totiž vždy když koukám na hokej přinesu našim smůlu a rupnou, stejně tak tentokrát. Asi jsem utekl pozdě.

Když se asi v půl šesté na terase začala probírat současná politická situace, zvedl jsem kotvy. Je zajímavé, že nejvíce nadávají ti s drahými motorkami... Vydal jsem se nocovat na chatičku. Cesta okolo 25 km v podvečer byla nádherná. Jen ten rojící se hmyz zlobil. Ani se mně do nablýskané chatičky moc nechtělo, abych jí neznečistil. Ale večeřet se musí a tak byl guláš z konzervy a chléb. Po večeři knížka s kapučínkem a v 11 spaní.    Ráno v 6 budíček. Venku 4 stupně a šedá studená rosa. Takže  na záchod cca 100 m , do koupelny cca 70 metrů (od chaty), jen v tílku a trenclích, rychlá sprcha , v chatě umýt nádobí , poklidit, aby Babču po návratu neranila mrtvice a honem do drézu. Na navigaci zadávám, že chci nejkratší cestu. V cíli zjišťuji, že byla 2x tak dlouhá než ta moje včerejší Štědronín - chata. 

 

Tak Miloš už má v kempu také své pracující členy. Včera to vypadalo, že pojede s Jarkou sám

 

Prvního potkávám našeho tajemníka s jeho úřadem 

 

Hned za ním naše dámy , Domi a Marťanku

 

Jaques se sluní po ránu a chce po mně abych se před focením spojil s jeho tiskovým mluvčím

 

Na srazu byly vidět různé stroje. Zde hezká Jawka Makáji  

až po Vendu s jeho krasavcem. Zde nad námi ohrnuje nos, ale jen z legrace

Miko ve svém stylovém klobouku už spěchá ke svému stroji

 

Miloš startuje Jarce její Savage. To je jediný stroj, který mě z těch co jezdí jen rovně zajímá. Jednoválec 650ccm, super

 

 Už vrčí i Milošova krasavice a je čas se jít řadit k vyjížďce

 

 

Postavit stroje do fronty a ještě něco prohodit s přáteli

 

Kde jsou mladé ženské, tam je Karlík Čimelice

 

Nepočítal jsem stroje, ale bylo jich dost

 

Ještě posledních pár slov a nasedat

Byl to takový fofr, že jsem ani vedoucí Jarku nestihl. Hledal jsem ztracený futrál na foťák.

Poslední odjel a tak vyrazím také. Ptal jsem se Miloše kde že budou parkovat. Zda na přehradě u Kostlínku. Prý ano. Ale vše bylo jinak.  Vzal jsem to zkratkou, že nafotím příjezd skupiny.

 

Nájezd na přehradu

 

Jezero

 

Přehrada

 

Ukládání plachetnic na vodu

 

Předpokládané parkoviště

 

Kostlínek

Vše bylo ale jinak. Chápalo nás blbě víc. S Kamilem  jsme tam prostáli hodinu a půl a měli  v tom čase o účastníky strach. Přijeli další, které za námi poslali s kempu. Po telefonátu jsme se dozvěděli, že neparkují na přehradě, ale pod přehradou u elektrárny. My jsme chodívali na exkurze shora a tak se to nepovedlo.... Sjeli jsme tedy dolů a bylo vše OK, jen Kamil, který jel kvůli exkurzi přes 100 km se na ní nedostal....

Poprvé se přijel ukázat i Kulala se svým krasavcem

Elektrárna 

Voda jde turbínami - melou, jak jsme říkali

Závěrem: Přes malé nedorozumnění to byl krásný srazík. U elektrárny jsme čekali ještě asi půl hodiny. Pak na mě začal doléhat hlad a když jsem si uvědomil, že bych musel cca 15 km zpátky na Onen Svět na jídlo, čekat až udělají pro všechny minutky a pak zase zpět do stejných Solenic, rozhodl jsem se jet přímo domů k mamině na koprovku. Tu miluju.....  Byl jsem hezky rozježděný a tak hezky zadem na Dobříš a pak zrychleným přesunem po dálnici domů. 

Hlavnímu organizátoru, Milošovi,  velký dík za skvělou práci, našemu tajemníkovi za projevené starosti i přes vítku, že jim svou fotkou hyzdím stránky, díky všem milým účastníkům za společnost.  Těším se na za rok...

1715 km od jara + 1. den 151 km + 2. den 153km = 2019 km