Dnes ráno už jsem to nevydržel a vyrazil s YAMOU ven. Měl jsem oči na stopkách, protože každý říká jak jsou rozbité cesty po zimě. Je toho plná telka, internet, noviny.... Původně jsem ani neměl chuť jet někam dál, když je to taková mizerie... Tak jsem si řekl, že do Štěchovic snad dojedu. Na štěchovické pár malých direk, pár potůčků přes cestu a tak si říkám, kouknu se na Slapy. Tam jsem 28.12 2009 ukončil sezonu, tak proč tam nezačít novou. Od Slap k přehradě jsou vyjeté koleje v šotolině, zbylé po posypu. Díry v silnici nikde.. , takže Rabyně a vyhlídka nad ní
Na tomto parkovišťátku si dávají motorkáři s oblibou srazy. Teď je v popředí vidět koleje v šotolině.
Bufet čeká také na léto
Na jezeře je ještě škraloup ledu, ale vidět to moc není. Na kraj do sněhu se mi nechtělo.
Ani tady přes roští to není lepší
Tak když to není jako v novinách, vezmu to dál, asi do Neveklova. V Neveklově je silnice jedna louže. I když jedu pomalu, vidím v zrcátkách kolmý sloup vody za mnou. Budu muset namontovat nějakou zábranu, takhle mám kufr samý písek a bahno. A v létě, až dožije tato pneu, musím vybrat lepší vzorek. Tento připomíná korečkový bagr. V Neveklově už jsem na mé zamilované okresce č. 105. Na té najezdím velkou část kilometrů, protože tudy jezdím na chatičku do Nuzic. Tak co kdybych jel do Křečovic , známé Vesničky Střediskové z výborného Menzelova filmu. Odtud už je to skok do Sedlčan. Také tam tečou potoky z tajícího sněhu. A co takhle Vysoký Chlumec? Tam je mimo zámku také pivovar. Jeho výrobky jsem nikdy nemusel, ale jen do doby než uvařili Démona, což je polotmavá třináctka s vyrovnanou chmelovou chutí. Prostě báseň. Když jedu kolem autem vždy beru 4-6 basiček. Démona si dá i má Babča i když pivo jinak nemusí. Nemám sebou batoh a tak nemohu vzít vzoreček sebou. Jednou jsem jich 6 dal do kufru a i když byly pečlivě proložený, domů dojely ve zdraví jen 3. Zbytek byl tak natlakovanej vibracemi, že protékal pod korunkami.
Za Chlumcem přišla nucená zastávka. Došlo mně proč ženské touto dobou nejezdí. Už jsem si představoval jak se dostávají ze zimního oblečení někde na škarpě, protože ze silnice se pro sníh a bláto nedá slézt.
Když už jsem stál, vyfotil jsem zastávku obce s velice podivným jménem: Oukřtalov
No nic, už je mi jasno kam dojedu. Je krásně, teplo, silnice od okresu Příbram výborné a bez šotoliny, tak proč se neprojet. Dál tedy: Petrovice, Milevsko, Bernartice. Mezi Sedlčany a Milevskem je před Petrovicemi zakletá (pro mne) vesnice s názvem Vilasova Lhota. Tam jsem kdysi dostal varování, jaké to nemá smysl psát ( Kdysi jsem to popisoval na jinak zaměřeném blogu.), ale nedržet se ho, tak jsem tam byl asi 5x mrtvej a dnes po 6. Průjezd tou vesnicí je nepřehledný a není vidět ani do jedné zatáčky. Ta první od Sedlčan je nejblbější a jezdím jí krokem i v létě. Dnes mě dostala ale ta druhá. Asi 15 m přede mnou se stalo přesně to, co mě před garáží, tedy sjel se střechy sníh a zasypal půl silnice. Naštěstí tu naproti... Do Bernartic už to bylo bez problému.Tady jsem váhal, zda mám jet po 105 rovnou do Týna k Číňanovi na oběd, nebo na Bechyni, s rizikem, že to bude v lesích hustý. Rozhodl jsem se udělat kolečko: Bernartice, Bechyně, Nuzice , Týn nad Vltavou, Bernartice, jako normálně. Do lesa za Bernarticemi se najíždí v té době z protisvětla a já mám ještě podřené plexi ( letos jsem nějak výprodeje přileb nestihl) a tak jsem moc neviděl, ale ty tři tmavé podivnosti ano. Byly to koleje ve směsi toho nejprotivnějšího, poloroztátého sněhu a šotoliny, vysoké tak 15 cm. Vybral jsem si tu u pankejtu, protože ta prostřední byla "společná" a potkat auto , a samozřejmě jelo, tak bych musel přes ten hrb. Kolej měla tak 50cm x 2 km. Pak už zase suchá krásná silnice. V Bechyni honem k pumpě pro čerstvý benzin, ten v nádrži je od podzimu. Fotil jsem Bechyni, Bechyňský most, ale kde že ty fotky jsou. K chatě se zajet nedalo. Tam ještě leží souvislá vrstva sněhu , a tak jsem jel rovnou do Týna. Protože mě jízda moc bavila, vynechal jsem i oběd u oblíbeného Číňana. Není to Vietnamec, ale pravý Mao... Cesta domů rychle ubíhala , jak vždy ubíhá cesta zpátky. Ve Vilasovce asi do sněhu někdo najel autem, protože hromada byla roztažená asi 30 metrů, ale že by se jí někdo snažil uklidit, tak to ani náhodou. Doma jsem necítil levačku, protože jsem si nechal dát silnější pružiny do spojky. Zabírá lépe a také dává lépe zabrat. Ale to je jen tím, že je člověk po zimě ještě nerozježděný a zesláblý...
Ale bylo to super. Jen to mytí bude zabíračka.
Za Chlumcem přišla nucená zastávka. Došlo mně proč ženské touto dobou nejezdí. Už jsem si představoval jak se dostávají ze zimního oblečení někde na škarpě, protože ze silnice se pro sníh a bláto nedá slézt.
Když už jsem stál, vyfotil jsem zastávku obce s velice podivným jménem: Oukřtalov
Tady už mě zase z důvodů podchlazení opustil foťák v mobilu. Stejně jako loni v Sušici. Po příjezdu domů začal fungovat cca za hodinu. Fotek v něm ale zůstalo uloženo jen 6.
No nic, už je mi jasno kam dojedu. Je krásně, teplo, silnice od okresu Příbram výborné a bez šotoliny, tak proč se neprojet. Dál tedy: Petrovice, Milevsko, Bernartice. Mezi Sedlčany a Milevskem je před Petrovicemi zakletá (pro mne) vesnice s názvem Vilasova Lhota. Tam jsem kdysi dostal varování, jaké to nemá smysl psát ( Kdysi jsem to popisoval na jinak zaměřeném blogu.), ale nedržet se ho, tak jsem tam byl asi 5x mrtvej a dnes po 6. Průjezd tou vesnicí je nepřehledný a není vidět ani do jedné zatáčky. Ta první od Sedlčan je nejblbější a jezdím jí krokem i v létě. Dnes mě dostala ale ta druhá. Asi 15 m přede mnou se stalo přesně to, co mě před garáží, tedy sjel se střechy sníh a zasypal půl silnice. Naštěstí tu naproti... Do Bernartic už to bylo bez problému.Tady jsem váhal, zda mám jet po 105 rovnou do Týna k Číňanovi na oběd, nebo na Bechyni, s rizikem, že to bude v lesích hustý. Rozhodl jsem se udělat kolečko: Bernartice, Bechyně, Nuzice , Týn nad Vltavou, Bernartice, jako normálně. Do lesa za Bernarticemi se najíždí v té době z protisvětla a já mám ještě podřené plexi ( letos jsem nějak výprodeje přileb nestihl) a tak jsem moc neviděl, ale ty tři tmavé podivnosti ano. Byly to koleje ve směsi toho nejprotivnějšího, poloroztátého sněhu a šotoliny, vysoké tak 15 cm. Vybral jsem si tu u pankejtu, protože ta prostřední byla "společná" a potkat auto , a samozřejmě jelo, tak bych musel přes ten hrb. Kolej měla tak 50cm x 2 km. Pak už zase suchá krásná silnice. V Bechyni honem k pumpě pro čerstvý benzin, ten v nádrži je od podzimu. Fotil jsem Bechyni, Bechyňský most, ale kde že ty fotky jsou. K chatě se zajet nedalo. Tam ještě leží souvislá vrstva sněhu , a tak jsem jel rovnou do Týna. Protože mě jízda moc bavila, vynechal jsem i oběd u oblíbeného Číňana. Není to Vietnamec, ale pravý Mao... Cesta domů rychle ubíhala , jak vždy ubíhá cesta zpátky. Ve Vilasovce asi do sněhu někdo najel autem, protože hromada byla roztažená asi 30 metrů, ale že by se jí někdo snažil uklidit, tak to ani náhodou. Doma jsem necítil levačku, protože jsem si nechal dát silnější pružiny do spojky. Zabírá lépe a také dává lépe zabrat. Ale to je jen tím, že je člověk po zimě ještě nerozježděný a zesláblý...
Ale bylo to super. Jen to mytí bude zabíračka.
Žádné komentáře:
Okomentovat