Tak konečně poprvé venku

Dal jsem se do údržby zahrádky a v tom mně volal zeťák, zda bych nechtěl s nimi jet zkontrolovat chatičku. Prý jen tak na obrátku. Počasí krásné, ale od rozdělané práce se neutíká. Říkám to Babče a ona na to, že proč bych nejel, že se údržba ještě stihne. Mladým jsem už nevolal a vyrazil s tím, že je najdu u vody. Ještě tam nebyli, zato tam byli naši přátelé z Budějic 

 

Tak jsem s nimi hodil řeč a společně jsme čekali na naše mladé. Když se neobjevili ani za hodinu, zavolal jsem jim. Oni jezdí Táborskou a na Sibiři je přepadla zima a tak se vrátili. Když jsem jim volal, byli už doma v teple.

 

Takže dokumentární obrázky o stavu vody na našem toku v den 1 vyjížďky a rychle na průzkum  dolní čínské restaurace v Týně, jestli zvládnou v květnu oběd pro 50 lidí po návštěvě Temelína. Dohadování s čínskou servírkou bylo úděsné. Nevěděla co je to květen...

 

Pak už jen k mému Číňanovi do horní restaurace, ten mně rozumí a vždy srdečně vítá . Jeho kuřátko nemá chybu (toto je staršího data, ale dnešní bylo stejně vynikající) Z dálky vyfotit  Temelín s jeho věžemi a domů. Pro lepší zážitek přes přehradu a Solenice.

 

Nebylo už nejlepší světlo. Benzin jsem bral v Milevsku za 35,40Kč, což nebylo proti R4 s 38,60Kč  tak zlé .

 

Řídítka s navigací. Proč jí vozím i na známé trase? Loni na ní bylo mnoho uzávěr a s navigací se lépe orientuji...

Takže: 0 + 256 km = prvních 256 km letos