neděle 25. března 2012

Jarní Zduchovice

Na zahájení ve Zduchovicích jsem se moc těšil. Jak správně napsal Miloš1 na vlákně: Nasát tu motoatmosféru pro letošní rok. Ale od začátku.
V týdnu mě schvátil návrat chřipky a nebylo zcela jisté zda pojedu, ale touha překonala nemoc a já v pátek odpoledne vylezl  a šel na nákup, abych nesedal na motorku v sobotu rovnou z postele.  Tam a zpět je to něco přes kilometr, ale byl jsem po té procházce jak po výstupu na Sněžku s bagáží na zádech. Ve Zduchovicích bývám většinou první a fotím příjezdy, ale tentokrát mně nebylo dáno. V pátek při prohlídce a šlechtění Yamy jsem přehlédl značně měkké zadní kolo. Dohustit ho není problém, mám kompresor, ale najít místo úniku se mně nepodařilo. Přes to jsem vyrazil a na místo dorazil. Sice jako asi 15. , ale dorazil. Od Dobříše bylo v lesích dost mokro a bylo vidět, že tam dost pršelo. Vysvětlily se Milošovy obavy o déšť v jeho poznámce o účasti. U nás bylo totiž nebe bez mráčku.



Motorek už bylo ve dvoře moc, ale "našich" nic moc. Není se co divit. Všichni se už cpali prdelačkou...


Po chvíli se začali vracet , zde Čimelice s Jarkou. 

Nikdy bych nevěřil kolik se sejde na tom prvním minisrazu lidí. Takovou účast Zduchovice ještě nezažily. Přijeli kluci i dost zdaleka. A holky také...


Vznikaly skupinky podle zájmů a známosti. Mě vždy mrzí, že se nedají obsáhnout všechny a nestačím poznat všechny nové lidi . Parta je to super. Zajímala mě Lusova nová motka. Napínal mě a nakupoval dlouho. Je krásná...

Byla ale zastrčená mezi ostatními a nemohlo se moc k ní. Byly tam i další zajímavé motorky a mnoho lidí přes zimu změnilo stroje. Ba i někteří  choppráci dostali rozum a přešli na motocykl :-))) . Moc se mně tam líbil jeden modrý stroj. Je to vzpomínka na mládí...




Ano Royal Enfield. Krásná klasika i když v novém vydání. Prý trochu zlobí na silnici, ale co by člověk nevydržel pro krásu.... Obdivovatelů bylo dost.





Po dvanácté se to začalo řadit k odjezdu. Někteří domů, někteří na pruzkum Číňana do Týna, co se oběda na 1. srazu týče. Miloš je ve vyjednávání lepší než já. Prý ten oběd dojednal. Buď jednal s někým jiným, nebo umí čínsky...  
Když všichni odjeli, vydali jsme se k domovu i my se sousedem z Libuše. Do Týna jsem nejel ze dvou důvodů. Za prvé mně bylo ještě blbě a za druhé mně utíkala zadní guma.  Tu jsem před návratem oklep a zdála se ještě dobrá. Vyrazili jsme mou cestou přes Hbity a Obořiště k Dobříši. Tam jsem předal vedení sousedovi a jelikož byla Voznice, kudy jsme chtěli jet, uzavřena , vzali jsme to na N.Knín a Slapy. Při sjezdu ze Slapáku mně začal trochu plavat zadek, jak guma měkla, ale vydržela až domů. Líbí se mně mladí lidé , kteří jsou rozvážní a jezdí hlavou, což soused je. Jezdím nerad ve skupinách, ale s ním kdykoliv. Nejde o rychlost, jezdili jsme podle předpisů, ale žádné riskantní předjíždění, žádné nepatřičné reakce. Díky kámo, bylo to super.....  

520 + 141 = 661 km
 
 



Žádné komentáře: