čtvrtek 13. srpna 2009

Příroda

Byli jsme s Babčou několik dní u vody. Pobyt nic moc. Houby tam nerostou, ryby šly , ale přestaly včera zároveň s včerejší tlakovou níží a průtrží mračen. Dnes už jsme začínali balit k návratu, brblali jak se nám to nevydařilo. Bylo trochu po poledni, když si Babča šla před cestou ulevit na WC. To je od chatičky asi 60 m (když má člověk fofr, nestíhá ,ona stíhala v pohodě). Při cestě zpátky se jí naskytl pohled na pasoucího se srnce. Ten jí zcela ignoroval i když na něj promluvila. Byl vzdálen od cesty tak 8-10 m. Zapadla tedy mezi chaty a vnitřkem tábora šla pro mne. Nevěřil jsem, že je srnec tak klidný a první fotku dělal zpoza chatičky.


Srnec se ani nepřestal pást. Vydal jsem se na cestu za chatami. To je ten světlý pruh.


To už na mne srnec koukal. Reagoval na závěrku foťáku. Byl jsem od něj těch maximálně 10 m.



Ještě přiblížení a srnec se otočil a klidným krokem odkráčel do smrčků nahoře. Snesl jen 3 cvaknutí závěrky. Třeba mu to něco připomnělo. Celý pobyt dostal ihned jiný rozměr. Takto zblízka jsem ve dne tady srnčí ještě neviděl. Žijí tu v okolí poměrně hojně. Na louce za záchody jsem jich loni na podzim napočítal 8. Obyvatel našeho kempu se evidentně nebojí. Pustí si nás tak na 50 metrů bez problému, ale takhle blízko to nepamatuji. V noci se pasou i mezi chatičkami a není problémem se s nimi , třeba po cestě z "občerstvení" z místní hospody, setkat.

Tady jsme zcela spjati s přírodou. Nejhezčí zážitky jsou s ledňáčky, norky, vydrami, holuby hřivnáči, drobným zpěvným ptactvem, srnčí zvěří, na jiných svých stránkách jsem popisoval Babčino setkání s nebojácným zajícem.



I zde, mezi chatami, se na trávník chodí v noci pást srnčí zvěř. Kolem chatiček vede betonový chodníček. Od žluté budovy v pozadí šel (hopsal) po chodníčku zajíc. Okolo protějších chat , pak chat v čele a odbočil po našem chodníčku směrem zpět. Tak slušného zajíce, který nešlape po trávě , jsem ještě neviděl. Sledovali jsme ho celou trasu až do čela tábora. Pak už to Babču přestalo bavit a chtěla dojít k řece pro vodu na zalití... Najednou, zajíc proti ní na cestičce... Oba se proti sobě zastavili a ona na něj kškškškš. Zajíc seděl na chodníčku koukal na ní. Na její dotaz jestli nemá vzteklinu, když se nebojí, jsem se rozchechtal velice hlasitě. Zajíc a Babča byli od sebe méně než 5 metrů. Zajíc poskočil jedno hopnutí dopředu a Babča krok zpět. Skok byl asi delší a tak si brzy koukali do očí z maximálních 3 metrů. Zajíce to přestalo asi bavit a tak udělal vpravo vbok, a udělal 3 skoky do trávy, vlevo vbok a 5 skoků vpřed, tím minul Babču, která také udělala vlevo vbok, aby ho neztratila z očí. Já řval smíchy, protože zajíc se evidentně bál o hodně méně než Babča. To nebylo vše. Zajíc opět vlevo vbok a na chodníček. Po něm dokončil okruh po kempu. Mne, sedícího před chatou u stolu, minul asi o 2 metry. Zážitek to byl na celý život. Hlavně ty natažené břišní svaly od smíchu.... Zvířata, hlavně mimo sezonu, jsou velice málo plachá a pozorovat je zblízka není problém.





sobota 8. srpna 2009

Měl to být minisraz...

ale nakonec to byl monstrsraz, na dědkovské poměry. Kluci vybrali krásné prostředí u penzionu v obci Žilina u Kladna.



Do Lán i na Kladno je to kousek



Samozřejmě jsem přijel zase první a tak bylo vše ještě zavřené a byl čas na fotky penzionu



i slunečníky ... Tady jsme měli rezervované místo



Parkoviště jsme nechali volné, protože se uvnitř penzionu konala svatba



Druhý přijel Mann53



3. byl Kocour , který vše zařizoval



pak už to šlo ráz na ráz



Luso se maskoval



prvně se účastnily i ženy



Jarka sice nedosáhla potřebného věku, ale všichni a všechny jsou vítáni



pak se objevil i předseda Venda Marauder se svým mluvčím a doprovodem



Objevili se i nováčci a " mladí"čekatelé



Předseda Venda si všechny kontroloval



Takto to vypadalo později



účastníci přibývali a konečný stav byl , myslím, 28 motorek a to se nám ještě nikdy nepovedlo.



Byl to šrumec, ale stál za to.... Tentokrát nemám žádnou společnou fotku a musím jí někomu líznout. Pak jí zveřejním.....



Tady je ta uloupená: Autorem je Arthus a snad mě nezbije, že jsem mu jí líznul. Proniň...



stále bylo o čem diskutovat



své si řekly i Jarka s Martinou



Martinin silostroj... Klobouk dolů, zvládá ho....



Tentokrát přijeli i bratři se slovenského klubu



Od 3. hodiny se začali jednotliví účastníci podle potřeby vytrácet.



Mezi posledními odjela Martina



a Kocour



poté i ostatní "tvrdé jádro"



dojedeno, dopito, jede se domů

Dnešní den se velice vydařil. Místo minisrazu to byl maxisraz. Tolik se nás ještě nikdy nesešlo. Výběr penzionu byl také výborný, škoda jen, že se nedaly zase dát stoly do řady jako v Hořovicích. Tvořily se tak u jednotlivých stolů skupinky a když vše probrali, sestava se změnila... Jídlo a pití se ani nedá popsat. Už polévka s tajuplným názvem Žilinská rajbovačka byla něco. Typický vyprošťovák, ale nebylo z čeho vyprošťovat.... Pálivá, česnek , paprika,sýr....
Krkovice XXL v 5 druzích také byly bez chyby. Porce jako hrom. Poté kafčo, zmrzlina, kofola....
Neslyšel jsem od přítomných žádné kritické slovo. Prostě super.

sobota 1. srpna 2009

Minisrázek 2

Dnes, 1.8.2009 jsme si dali srázek v Týně u Číňana s jihočeskou částí motodědků 60+. S Jardou a Karlem jsme vyjeli na mou oblíbenou okresku 105.

První zastávka byla ve Vesničce střediskové, Křečovicích. Mann 53 si udělal dokumentaci účinkujících objektů, statku , kostela a Otíkovy chalupy. Zapomněl jsem mu ukázat stodolu, kam to pan doktor napasoval...




po chvíli jsme raději vyklidili pole, protože se tu konala jakási maxisvatba s asi 50 auty a kočárem s koňmi a nevěstou. Ta přijela až když byly foťáky ve futrálu.

Další zastávka byla na přehradě Slapy u vodníka



Karel u své motorky



Stroje s Jardou v pozadí



Já a Jarda v uměleckém pojetí Karlově

Od přehrady jeli kluci na oběd do Slapského Motorestu a od něj já pospíchal domů. Vezl jsem totiž s chaty batoh s 15 l limonády. V Praze tak dobrou nemáme. Je to značka JOY s ananasovou příchutí v 5 l balení.
Pěkná vyjížďka, hezká silnice.

Jardovy fotky na Rajčeti

pátek 24. července 2009

Minisrázek v Týně

V pondělí po Orlové jsem měl volno k nakrmení hadů. Toho jsme využili s Karlem Čimelice a Mannem 53 na minisrázek v Týně nad Vltavou se společným obědem v Čínském bistru.




Mann53 u svého divocha



Zase na mně chtěli pozici.... Tak jak jinak než vystrčit břicho



Teď zase pozice obou Jihočechů...



Fotil nás i sám výborný kuchař. Jeho jídla stojí za to i když tentokrát se mu moc nepovedlo ohřívané kuře.



Křupavé i voňavé kuře. Porce velice slušné



A to je ten kdo kuřátko stvořil...



tak honem kuře do bříška a domů...


čtvrtek 23. července 2009

Odjezd a cesta "domů"

Kvůli dědkování jsem odjížděl o den dříve než většina ostatních. Po krásné noci (jen trochu zlobili komáři, ale to nás bývalé čundráky přece nezlomí ) na Majkově houpačce




jsem se probudil do krásného rána. Celou noc byla sice připravená plachta kdyby začalo pršet, jak prorokovali meteorologové, ale ráno bylo jak vymalované.



Snídaně, jako vše po celý pobyt , suprová



Naposled jsme se všichni sesedli a někteří se připravovali na odjezd. Již před tím odjel JVK. Před devátou pak Venda Marauder se svým tiskovým mluvčím a po nich já.



a tak jsem se rozloučil s velice praktickou zahradní sprchou



milým vodníkem



všemi kamarády



i s naším hostitelem , kamarádem Majkem. Stále nevím jak mu poděkovat za krásné chvíle a velice poučnou vyjížďku.



Poslední pokec a odjezd.......

Na cestu jsem se , stejně jako do Orlové, vydal sám. Nikdo z našich tou trasou nejel. Měl jsem strach jestli se dobře dostanu na 56 , ale šlo to hladce. Provoz od Ostravy byl poměrně silný, ale po odbočení na 35 a následně na 481 už jsem jel skoro sám. Dále Vizovice, Zlín, Bilovice. Před vjezdem do UH jsem natankoval a koupil kuřecí bagetu a můj oblíbený broskvový "tea". Odstavil motorku na parkoviště a dal se do jídla. Svah byl sice malý, já blbý, a tak jsem tam nenechal rachlost. Policajt cvakl a YAMA lehla na zem. Řídítkem do trávy, blinkrem na obrubník (prasklé sklíčko) a škrtla hranou blatníku o obrubník ( pár čárek - půjdou zaleštit). Vynadal jsem si do debilů, zahodil zbytek výborné bagety a odjel. Cestou jsem přemýšlel jak může vlastní blbost pokazit dojem z nádherného zážitku....
Za UH už se začaly objevovat mraky. Vlezl jsem do textilu a poručil se tomu nahoře. Asi mně chtěl ochladit, protože před Kyjovem spustil hezký ceďák i s drobnými kroupami. Ty sice netrvaly dlouho, tak 1 km, ale déšť neustával.



U Brumovic znám jednu šikovnou čekárnu s vjezdem (v tuto dobu chvíli pršelo méně a tak jsem vylezl fotit)






Tady se mi snad už klepaly ruce

Poseděl jsem skoro hodinu a když déšť trochu zeslábl, vyrazil jsem. Ne, že by to bylo dobré, ale co tam. Uvažoval jsem i o přespání někde v ubytovně, ale kde by mě v takovém stavu přijali? Dalo to skoro 300 km v ceďáku, ale byla to krása. Jen to bahno a písek, tekoucí s polí na silnici nebylo nic moc. Vzhledem k tomu, že jsem na této motorce nejel nikdy ani na mokru, byla nutná trocha opatrnosti. Když však vezmu, že i tak byl rychlostní průměr i s hodinovou zastávkou 50 km/hod, nebylo to asi zase tak pomalé



Do kempu jsem dorazil skoro za šera.



a vypadalo to tak jako vždy (tyto fotky nejsou z toho dne, na focení už nebyla nálada). Byl veliký grog, panák kořalenky, večeře a spaní. Díky tomuto postupu nemám ani rýmu i když jsem jel celý déšť promočený na pravé straně. Hledal jsem důvod zatékání a vůl jsem si blbě zavřel větrání v bundě...




Druhý den "doma": Slunce, krásné počasí...




Konečný stav po výletu do Orlové: 35561
- 34479
---------
1.082 Km ujeto celkem

Byl to super výlet díky Majkovi. Díky mu za něj