Chatička čeká a tak opět na jih. Vše připravené, motka umytá a naleštěná, kalhoty oblečeny a najednou problém. Boty jsou nějaké těsné. Jezdím v nich 2. sezonu a nikdy problém nebyl. Svádím to na oteklé nohy, byť se takovými nezdají. Narvu nohy do bot, doobléknu se a vyrážím. Cesta krásná, počasí ještě lepší, jen ty boty. Levačka při řazení dře tak, že volím cestu co nejméně složitou a na řazení méně náročnou. Stejně po příjezdu zjišťuji palec shora odřený do krve a prodřenou ponožku. To už je podezřelé a tak se dávám do bližšího průzkumu. V levé botě je po nártu k palci jakási ostrá podélná hrana. Kde se tam vzala nechápu. V pravé je podobná hrana příčná. Podezřívám Motoskřítka, že mě za něco trestá, když mně upravil boty za 4 litry na mučící nástroj. Pátrám v paměti co že se botám nelíbí. Při poslední cestě jsem promokl , ale boty suprově držely a byly uvnitř suché. Přes to dostaly vycpávku z novin. Jediná možnost tedy byla, že se srazila na obou botách výztuha, která chrání vršek boty při řazení a je po celém obvodě našita na nárt. Zkoušel jsem zborceninu uvnitř bot nějak vytlačit, ale nic. Pomohla až indulona. Nášivka se nabumbala a zvětšila do své bývalé velikosti a výdutě uvnitř bot se napnuly. Nechápal jsem jak se může něco takového po více jak roce srazit, když materiál vypadá jako guma. Cestou domů už zase sloužily dobře i když to ještě není úplně ono...
Houby nerostly, ryby nešly a tak uvažuji zda nemám do popisu obsahu tohoto blogu napsat také knížky. Přečetl jsem za ten týden 5 menších a jednu pětisetstránkovou.
Po příjezdu domů jsem zjistil, že zlobí počítač. Zamrzal a nechtěl makat. Potom mně konečně došlo, že to není počítačem , ale pouze myší. Odešla do věčných lovišť. Ještě že mám doma jednu prastarou, kuličkovou. Ta maká spolehlivě i když je trochu nepřesná.
Doma čekalo ještě jedno překvapení. Stejně jako posledně to byli nově vylíhnutí hadíci : 3 červení
A tohle klubko albínků
Žádné komentáře:
Okomentovat