Konec absťáku

Tak už se to nedalo vydržet. V 11 jsem se oblík do černého a vyrazil. Kam má člověk jet v takové době? Nikde ani kousek zeleně, ale sluníčko v Praze hezky svítilo a na jihu bylo jasno. Tak tedy na jih. Beru to opět přes Slapy a Neveklov, kde je hezky malý provoz, člověk se může vyblbnout a zahnat motorkářské chmury. Mám obuté BT 45 vpředu i vzadu a docela držejí i na silnici s teplotou okolo 5 stupňů. Po teoretickém ohřátí zkouším větší náklony. Na tu zimu, perfektní. V Neveklově chytají policajti, ale na mě jen koukají a dávají mi pokoj. Mají v práci nějakou blondýnku. Jo , k blondýně: Při průjezdu Štěchovicemi, už u nájezdu na Slapák, stojí vpravo ve vedlejší ulici světlemodrý favorit. Řidička kouká mým směrem, ale asi dostali v konzumu ultratenký vložky nebo co a tak se mi rozjela do cesty. Když byla přes celou silnici a já už gumoval oběma brzdama, tak jí to došlo, zabrzdila a zůstala stát přes celou vozovku. Zastavil jsem u ní s motorkou napříč silnice asi 50 cm. Začal jsem jí nadávat do hovad, ale ona za to vlastně nemohla. Mohl jsem si za to já, přecenil jsem blondýnu a její schopnosti... A to prý jsou ta lepší část řidičstva. Dále už byla cesta idylkou. Sedlčany, Milevsko , Bechyně, Nuzice, Týn nad Vltavou, Bernartice,... Praha. V Praze bylo +8, v Nuzicích u vody +4. Dalo to zase 258 km. Je po absťáku a jestli bude zítra alespoň stejně, tak vyrazím zas.