Západ

Zdraví je jak na houpačce a tak je nutné využít každou dobu , je jich stále méně, kdy je možné vyjet na motorce. Letos jich moc nebylo. Jedna se naskytla včera a tak jsem jí popadl za pačesy. Každý rok, začátkem září, jezdívám takovou trasu západem Čech, Chodskem, Šumavou, Lipenskem, odtud Povltavím do Nuzic, jak je zde několikrát popsáno. Chatičku v Nuzicích jsem pustil a tak mně tento záchytný bod zmizel a je nutné dojet až domů, což je o cca 120 km dál. Jelikož se i termín letošní cesty posouvá z důvodů Babčiny cesty do slunné Itálie , v tom termínu, musel jsem sáhnout k úpravám. Rozdělil jsem trasu na 2 části a včera vyrazil na tu první, dlouhou 409 km. Původně jsem vždy začínal na Přimdě, ale proč to nevzít obráceně....

Tedy Praha, Milín, Březnice, Lnáře, Horažďovice, Klatovy, Domažlice, Poběžovice, Bělá nad Radbuzou, Přimda a po D5 ku Praze, ale jelikož mě zajímala ještě jedna odbočka, vzal jsem to na Hořovice, kde jsme měli jeden z prvních srazů Motodědků 60+, dále Hostomice, nad nimiž, na Studeném vrchu,  bývávalo za dob Svazarmu naše stanoviště radistů, jestli se nemýlím tak OK1 KBW. Jezdil jsem tam spíše jako obsluha agregátu. Pípání mně moc nešlo... Dále na Dobříš krásnými lesy, kam jsme chodívali za mlada na houby.  Tam jsem dojel 3 skútrařky, matku a 2 dcery. Jel jsem kus za nimi a sledoval jejich jízdu. Všechny jely velice ukázněně. Když jsem je pak předjížděl , matka  mazácky pozdravila nohou. Líbilo se mně , jak vychovává motodorost.  Pak už jen na Dobříš a po D4 domů. Na Jílovišti u pumpy jsem tankoval a bolely mě nohy jak za mlada po 50 km pěšky. Málem jsem nedošel ke kase :-)

409 + 710 = 1119 km celkem letos

Ještě pár fotek z cesty:

Sluníčko je nízko, svítí přesně do zrcátek

Já myslel, že to bývalé letiště jsou Lnáře a on Kadov

Cíl se blíží

Svačina

Bylo krásně

Blíží se Přimda. Tento kostel byl prý zničený už za Němců a hraniční pásmo na něm  nemá žádné zásluhy 

Přimda

Tankování na cestu k domovu