Z Balkánu jsem se vrátil o něco dřív než byl předpoklad a tak mně zbylo cca 10 dnů do převzetí rodinného zvířectva. Ty jsem užil u vody. Naše chatička zatopená nebyla a tak odpadlo vylovení,odbahnění, vysušení (Jáchyme, hoď...) a na rozdíl od chat v dolní části kempu bylo vše ok. Věnoval jsem se hlavně čtení a lesu.
Cesta po modré značce, což je příchopd do lesa, byla ještě hodně podmáčená
Na louce tráva do pasu
Kvete Janovec metlatý, který měla moc ráda babička (říkala mu Janofík)
Tady bývají jarní houby a přes dostatečnou vláhu , nikde nic
Od poslední návštěvy řepka poskočila o metr
Houby nebyly ani v keřích trnek
Nad loukou se při závanu zvedala mračna pylu. Bylo to proti slunci a tak to není moc vidět
Po dvou létech nám označili díru v cestě , hlubokou cca 50 cm o průměru 20cm, kterou tenkrát vymlela voda.
Zato tento utržený asfalt je letošní
Počasí bylo dobré, až ve čtvrtek pršelo, pak mně došly baterky v telefonu a bylo po focení. Tak jsem ani nezaznamenal v pátek nalezené houby. Bylo to asi 12 křemenáčů různých velikostí, hrst lišek a u Židovky hrst malých Vávlavek, což je v této době zázrak. Na víkend přijelo hodně lidí a tak jsem v sobotu před polednem vyrazil k domovu. Nějak mě ten ruch už nedrží. V pátek nás navštívila Nuzická pravnoučata a pobyla celé odpoledne. Po dlouhé době jsme si jich (s babičkou Janou) užili.
6507 km + 256 = 6763km
