neděle 25. března 2012

Jarní Zduchovice

Na zahájení ve Zduchovicích jsem se moc těšil. Jak správně napsal Miloš1 na vlákně: Nasát tu motoatmosféru pro letošní rok. Ale od začátku.
V týdnu mě schvátil návrat chřipky a nebylo zcela jisté zda pojedu, ale touha překonala nemoc a já v pátek odpoledne vylezl  a šel na nákup, abych nesedal na motorku v sobotu rovnou z postele.  Tam a zpět je to něco přes kilometr, ale byl jsem po té procházce jak po výstupu na Sněžku s bagáží na zádech. Ve Zduchovicích bývám většinou první a fotím příjezdy, ale tentokrát mně nebylo dáno. V pátek při prohlídce a šlechtění Yamy jsem přehlédl značně měkké zadní kolo. Dohustit ho není problém, mám kompresor, ale najít místo úniku se mně nepodařilo. Přes to jsem vyrazil a na místo dorazil. Sice jako asi 15. , ale dorazil. Od Dobříše bylo v lesích dost mokro a bylo vidět, že tam dost pršelo. Vysvětlily se Milošovy obavy o déšť v jeho poznámce o účasti. U nás bylo totiž nebe bez mráčku.



Motorek už bylo ve dvoře moc, ale "našich" nic moc. Není se co divit. Všichni se už cpali prdelačkou...


Po chvíli se začali vracet , zde Čimelice s Jarkou. 

Nikdy bych nevěřil kolik se sejde na tom prvním minisrazu lidí. Takovou účast Zduchovice ještě nezažily. Přijeli kluci i dost zdaleka. A holky také...


Vznikaly skupinky podle zájmů a známosti. Mě vždy mrzí, že se nedají obsáhnout všechny a nestačím poznat všechny nové lidi . Parta je to super. Zajímala mě Lusova nová motka. Napínal mě a nakupoval dlouho. Je krásná...

Byla ale zastrčená mezi ostatními a nemohlo se moc k ní. Byly tam i další zajímavé motorky a mnoho lidí přes zimu změnilo stroje. Ba i někteří  choppráci dostali rozum a přešli na motocykl :-))) . Moc se mně tam líbil jeden modrý stroj. Je to vzpomínka na mládí...




Ano Royal Enfield. Krásná klasika i když v novém vydání. Prý trochu zlobí na silnici, ale co by člověk nevydržel pro krásu.... Obdivovatelů bylo dost.





Po dvanácté se to začalo řadit k odjezdu. Někteří domů, někteří na pruzkum Číňana do Týna, co se oběda na 1. srazu týče. Miloš je ve vyjednávání lepší než já. Prý ten oběd dojednal. Buď jednal s někým jiným, nebo umí čínsky...  
Když všichni odjeli, vydali jsme se k domovu i my se sousedem z Libuše. Do Týna jsem nejel ze dvou důvodů. Za prvé mně bylo ještě blbě a za druhé mně utíkala zadní guma.  Tu jsem před návratem oklep a zdála se ještě dobrá. Vyrazili jsme mou cestou přes Hbity a Obořiště k Dobříši. Tam jsem předal vedení sousedovi a jelikož byla Voznice, kudy jsme chtěli jet, uzavřena , vzali jsme to na N.Knín a Slapy. Při sjezdu ze Slapáku mně začal trochu plavat zadek, jak guma měkla, ale vydržela až domů. Líbí se mně mladí lidé , kteří jsou rozvážní a jezdí hlavou, což soused je. Jezdím nerad ve skupinách, ale s ním kdykoliv. Nejde o rychlost, jezdili jsme podle předpisů, ale žádné riskantní předjíždění, žádné nepatřičné reakce. Díky kámo, bylo to super.....  

520 + 141 = 661 km
 
 



středa 21. března 2012

Prvně s pruty

Ne že bych čekal nějaký úlovek, na to je moc studená voda, ale nějak tam ty rybí potřeby musím dostat. Vyrazil jsem v pátek cca v 10 hodin s rancem uvázaným na sedle před kufrem. Také kufr byl plný, ale jak jsem se snažil, topení se nikam nevešlo. Náklad byl složen na chatičku a rychle na oběd k Číňanovi,  pro zásoby a k pí Koberové koupit povolenku. Nejtěžší úkol jsem dostal od Vaška z Budějic: koupit krátký červený Sparty. Po projítí asi 6 krámů, kde na mě, nekuřáka, všichni koukali jako na s nebe spadlého to vypadalo, že jdu pro 10 dkg Semtele...  Pak jsem ale vlezl do COOPU a tam uspěl. Ty různé řetězce česká cigára nevedou.  Cesta k pí Koberové byla na nic-letos prý povolenky neprodávají. Možná to bude tím , že jen u nás v kempu byly loni 3 špatně vydané (jedna bez platného státního lístku a 2 se špatnými daty platnosti. Tak zpět přes most na náměstí do rybářství, které zrovna nemusím, ale povolenka je v pořádku. Mezi tím se dost oteplilo a já, blbec, chodil v černém motoohozu i když v rozepnutém. Hic byl k nesnesení.  K chatičce jsem přijel propocený skrz na skrz. Rychlé ubytování a opalovačka jen v trenclích. Ještě je moc brzo tma a chlad, takže od čtvrt na 7 chatička, večeře a knížka od ing. Šimka s názvem "Sportovní rybolov". Spát můžu až tak v 11, protože jinak jsem brzy vzhůru. Sedět se dlouho nedalo , protože teplota venku a uvnitř bez topení je rozdílná maximálně o 4 stupně a rychle klesá. V 10 bylo venku 8 stupňů a uvnitř tedy okolo 12. Nic se nedalo dělat a rychle pod spacáky a číst v posteli. Při své postavě se dovnitř nevejdu a tak je používám jen rozepnuté , jako deku. Mám jeden, starý asi 30 let a jeden asi 10 letý. Ten starší je lepší. Nemá sice už v sobě skoro žádnou vycpávku, ale hezky přiléhá k tělu. Když hrozí zima beru si na sebe oba. A tentokát hrozila...


Pohled z okénka v sobotu ráno 


Na teploměru venku -1 , což se rovná uvnitř cca 5 st, což odpovídá téměř teplotě v lednici... Nejhorší je, když ten napěchovaný spacák začne odstávat a dostane se pod něj zima. S tím většinou přijde potřeba venčení, což je při těchto teplotách dost protivné. Než se člověk znovu zahřeje... Říkal jsem si, že to měli letos bezdomovci určitě těžší., ale že bych se jím stát i mohl. Chtělo by to víc tréningu.


Na této fotce je vidět vpravo takový špalek. Tam si dávám umývadlo v případě, že ještě nefunguje koupelna a udělal jsem to i teď. Voda měla teplotu noční chaty, venku tak +2 , sousedi z Budějic jeli na nákup... takže do naha a mýt se. Jak jsem fofroval abych byl brzo, nevšiml jsem se, že po cestě za chatami se blíží skautíci. Ale nebyli připraveni (Vždy připraven) , nic neviděli. Byl jsem rychlejší a skryl se za sousedovou chatou než se rozkoukali. 

 
Venku v  láhvi byla ráno tříšť.
 
Šedivák byl skoro dopoledne , ale u vody bylo hezky už v 10.  Sedl jsem si tedy s pruty, ale bez očekávání nějakého úspěchu a fotky dělal z jiného místa, aby nebyly stále stejné.


Tentokrát jsem se usadil v dolní části areálu


U takové staré vrby


Proud byl značný 


Hned za plůtek nám zarazili ceduli, že jsme evropsky důležití

Odpracoval jsem na slunci asi 2 hodiny, za které jsem přišel o jednu žížalu, kterou mně sežral nějaký nezodpovědný švec. Před obědem  slunění jen tak, oběd studený ( česneková slanina chléb a okurky, , neboť se mně nechtělo vařit. Po o zase opalovačka a prohřívání staré kostry před nocí, ale ta už byla v pohodě. Bylo totiž +6 st. venku a 10 v chatě je na spaní akorát.( čtení opět v posteli)
Ve zprávách večer oznámili poldové, že budou rozmlouvat s motorkáři o začátku sezony. O žádnou rozmluvu jsem nestál a proto vyrazil v neděli před polednem domů. Super 3 dny.   Kéž by to vše vždy vyšlo....


256 + 264= 520 km letos

neděle 4. března 2012

Dodatek ke včerejšku

Silnice byly celkem ve stavu jako před zimou. V Ráthově (SČ) plné boulí po flikování, v JČ dobré. Nejvíce posypového materiálu na vozovce tradičně v Koubalově Lhotě-souvislá vrstva tak 3 cm. V lese mezi Bernarticemi a Bechyní v lese mokrá silnice , posypaná  kopaným pískem v úseku asi 3 km. Tedy veškerá očista motorky je v čudu. 
Dnes ráno jsem se probudil jako po celodenním kopání krumpáčem.Od toho bolí celé já, ale mě bolel jen vršek.... Člověk celou zimu nic nedělá a pak se diví. Ale stejně -  super. Ta čistá hlava .....

sobota 3. března 2012

Tak konečně poprvé venku

Dal jsem se do údržby zahrádky a v tom mně volal zeťák, zda bych nechtěl s nimi jet zkontrolovat chatičku. Prý jen tak na obrátku. Počasí krásné, ale od rozdělané práce se neutíká. Říkám to Babče a ona na to, že proč bych nejel, že se údržba ještě stihne. Mladým jsem už nevolal a vyrazil s tím, že je najdu u vody. Ještě tam nebyli, zato tam byli naši přátelé z Budějic 


Tak jsem s nimi hodil řeč a společně jsme čekali na naše mladé. Když se neobjevili ani za hodinu, zavolal jsem jim. Oni jezdí Táborskou a na Sibiři je přepadla zima a tak se vrátili. Když jsem jim volal, byli už doma v teple.




Takže dokumentární obrázky o stavu vody na našem toku v den 1 vyjížďky a rychle na průzkum  dolní čínské restaurace v Týně, jestli zvládnou v květnu oběd pro 50 lidí po návštěvě Temelína. Dohadování s čínskou servírkou bylo úděsné. Nevěděla co je to květen...


Pak už jen k mému Číňanovi do horní restaurace, ten mně rozumí a vždy srdečně vítá . Jeho kuřátko nemá chybu (toto je staršího data, ale dnešní bylo stejně vynikající) Z dálky vyfotit  Temelín s jeho věžemi a domů. Pro lepší zážitek přes přehradu a Solenice.


Nebylo už nejlepší světlo. Benzin jsem bral v Milevsku za 35,40Kč, což nebylo proti R4 s 38,60Kč  tak zlé .


Řídítka s navigací. Proč jí vozím i na známé trase? Loni na ní bylo mnoho uzávěr a s navigací se lépe orientuji...

Takže: 0 + 256 km = prvních 256 km letos