čtvrtek 22. července 2010

Také jízda z nutnosti

Návštěvníci ostatních mých stránek jistě vědí, že mne před časem opustil Evžen, což byl sameček korálovky Campbellky. Byl dvouletý, ale od malička neduživý. Sháněl jsem staršího, ale nikde nic. Tak jsem koupil v Rozdělově mlaďase. Kdyby se někdy našel starší, koupil bych ho k mé Evičce a tohoto mlaďase bych nechal nějaké holce z jejich rodu. Ale k motorce.
Každou cestu spojuji s projížďkou nějaké zajímavé cesty. Teď většinou prohlídkou mých oblíbených míst. Tak to bylo tentokrát přes Radotín a Třebotov. V Třebotově býval sběrný tábor pro navrátilce , kteří utekli po 68. roce. Do tohoto tábora, původně plicní léčebny, jsem za mlada vozil pitnou vodu cisternou a přes to, že jsme se nesměli stýkat s navrátilci a STB je od nás držela na distanc, objevil se sem tam v autě nějaký lístek k odeslání. Mnoho lidí litovalo, že se vrátili.... Dále cesta vede přes Nučice a Rudnou do Kladna. Nemít navigaci tak nevím. Tolik objížděk jsem tam neviděl. Koupil jsem hada a trochu se projel po Kladně. Chtěl jsem původně navštívit Kocoura, ale had by se mi přehřál a tak rychle domů. Pro změnu Nučice, Tachlovice, Kuchař, Řevnice, Radotín... Super je ta chobotnice silnic u Zbraslavi. Je hezky zamotaná, ale přehledně značená. Už se těším na ten otevřený most v září.

4090 + 102 = 4192 km letos

středa 21. července 2010

Konečně Velehrad

Původně mělo být toto povídání ze srazu spíše reportáží ze zpáteční cesty, kudy jinudy než Jižní Moravou, protože o srazu je vždy napsáno tolik povídání, že už to pak nikdo nečte. Ale mračoun tomu chtěl, že k podobnému povídání nejsou fotky. Vybalovat foťák do ceďáku by byla škoda... Tak tedy pokorně zpět ke srazu...
Sraz na Velehrad, do hezkého kempu Salaš, s výbornými a starostlivými pracovníky, svolal náš kamarád Majkys



Jak se uličník umívá. A má proč. Neslyšel jsem jedinou zápornou větičku k jeho srazu.
O prvním dnu, tedy pátku, nevím skoro nic, jen pár věcí z doslechu. Sám jsem vyrazil až ráno v sobotu. Budíček v 1/2 4. a ve 4,10 odjezd. ( To víte, než se člověk namaluje, napudruje, načeše kudrny...) Na motorku sotva lezu - opět mě vzal houser... Proti své zásadě vyrážím po dálnici D1 , na kterou najíždím v Průhonicích okolo půl páté. Hned od počátku různé žlutě značené, tedy " obchádzkové", pruhy. Proti předpokladu je dálnice v tuto dobu dost plná. Nasazuji pravidelné tempo mezi 130 a ... nevím už kolika :-)) , samozřejmě podle předpisů. Oceňuji sluneční clonu v nové přilbě od Lídla , protože celou cestu proti jízdě vychází slunce. Jak jsem bez ní mohl jezdit?




Do kempu dojíždím v 7 hod. 10 minut , tedy přesně za 3 hodiny. Lezu s motorky a houser je pryč. Boule na D1 ukázaly svou léčivou sílu. Najeto mám 298 km a při tankování jsem kecal s pumpařem pod Buchlováky asi 10 minut. Tedy za 2hod.50' 298km = 105,3 km/hod. Když uvážím , že cca 80 km bylo mimo dálnici, na 67 letého dědka ten průměr jde . Vše by bylo dobré, jen se v kempu dozvídám od kluka, který přijel za mnou, že na Buchlovákách upadl při předjíždění auta motorkář. Z novin pak jsme se v pondělí dozvěděli, že nepřežil. Musel jet tak maximálně 10 minut za mnou....



I když se mnou personál nepočítal , dostal jsem snídani...



Účastníci "zájezdu"



Odjezd na vyjížďku na Buchlov



Po cestě zastávka na Velehradě.


Ten vydřiduch na parkovišti chtěl 40 Kč za každého. Když chceš moc, nedostaneš nic. Ten na Buchlově chtěl jen 10 a dostal je ode všech bez problémů...



Katedrála byla ještě ve stínu



Uvnitř zákaz fotografování...



Parking pod hradem Buchlov



Ti zdatní se vydali na hrad. Já poseděl raději u výborné Kofoly. Byla jak za mlada...



Nedá mi abych se nezmínil o tomto novém živlu v dědkopartě...



Zde v sukni či šatech. Při nápojích různého typu jsme se všichni bavili po návratu do kempu skutečně dobře. Moře vtipů, příběhů.

Další fotky toho dne nemám. Do hospody foťák neberu. Vždy jsem byl kritizován pro mé chlapácké chrápání. Nevím, jestli se mi chtěl předseda Venda pomstít (zdědil jsem jeho postel), ale naproti spal kdosi, na koho s chrápáním skutečně nemám.
Ráno v 7 snídaně. Občas prokouklo sluníčko po noční bouři a tak rozlučka a hurá na jih. To si to ale vychutnám...



Vyrazil jsem směr Kyjov



To už se honily mraky a po sluníčku ani vidu...



Začalo se stmívat
Už od loňska vím, že od Majka se přes Kyjov nemá jezdit. I loni mne tam chytil déšť a vydržel až na chatičku. Letos tam začalo pouze mžít. Den před tím musela ale ta milovaná J.Morava dostat hezky zabrat, protože v polích opět stála voda, silnice připomínaly tankodrom po dešti a písku bylo moc. Začalo to za Pálavou...


Pak už se fotit nedalo. Jel jsem původně opět na chatičku, ale po těch cca 200 km mi tekla voda rukávy a nohavicemi ven... a tak když jsem uviděl nad Bechyní slunce, bylo mé rozhodnutí vše cestou usušit a tak z toho bylo dalších 120 km domů. Mimo rukavic bylo doma skutečně vše téměř suché.
Sraz byl super, mnoho milých lidí. Jen mě mrzí, že jsem neukecal Letňáka.... Co se dá dělat, on je samá návštěva. Jinak podezírám Majka, že má nahoře předplacenej ceďák pro účastníky na zpáteční cestu.... Budu to muset prověřit.....


3358 + 732= 4090 km

pátek 16. července 2010

Když se vše se**

Za tu dobu od posledního zápisu jsem si užil milých vnuček u vody, hodné Babči, která nám vařila, ale i absťák od motorky, housera, zánět v očích, hezké projetí žigulem, nějaké to pivko (asi 3), nákup či vlastně shánění motobot, nefunkční jednu stranu přední brzdy, znovu housera, ale tentokrát i s pro boreliozu typickými křečemi ve stehnech, nákup nové přilby a ještě mnoho dalších zážitků, jež mi skleroza nezachovala....Vše sice nebylo v tomto pořadí, ale paměť chce své.... Ale přece jsem vyjel.
První týden prázdnin na chatičce s Babčou a vnučkami byl super. Letos byla s námi kuchařka a tak jsem alespoň nevařil. Ona si chudák vůbec neodpočinula, což měla v úmyslu, ale ona musí stále něco dělat. Pouze 2x jsme byli na jídle v Týně u oblíbeného Číňana. V Týně jsem také narazil na vyklápěčku mé velikosti. Vím, že to není za cenu 1500,- i s náhradním plexi žádný zázrak, ale už se objevily stejné za cenu téměř dvojnásobnou. Obchodník levně nakoupí a draho prodá...
Vše bylo u vody nádherné, jen ryby jsem zanedbával. Tento týden jsou vnučky u "druhé" babičky a tak byla snaha Yamu trochu prohnat.Když pominu prvního "housera"a po několika dnech nějaký zánět v očích, který jsem vyléčil doma dělanou tinkturou, když profi přípravky selhávaly, byla doba na vyjížďku ideální. Až do doby, kdy jsem chtěl natáhnout boty. Jsou jim 3 roky, něco mají za sebou (i Honzovo letecké vystoupení) , ale že by jim praskl šev na zadním dílu pro úplně shnilou nit, to jsem nečekal. Jelikož se chystám na Velehrad na sraz a těch problémů už bylo moc, nechal jsem Yamu Yamou a šel na net hledat motoboty pro důchodce (kvalita za rozumnou cenu :-)). Poslal jsem mail s dotazem na velikosti v kamenném obchodě fy Geneze, která se nachází asi 5 km od nás. Jsou tak zákazníkochtiví, že jsem se odpovědi nedočkal. Tak jsem tam vyrazil. Paní byla velice vytížena. V krámě ani noha, ostatně jako vždy. O mém mailu věděla, ale co by se snažila. Tak jsem zjistil, že velikost, kterou bych obul, nemají. V tom horku zbytečná cesta. Tak honem do Vrbovky. Vyšlapal jsem do 3. podlaží do Bikers Crownu a zájem prodavačů byl stejný jako v Genezi. Prodavač za pultem se přehraboval v nějakých papírech a prodavačka také neviděla, že někdo stojí u pultu. Asi po 3-5 minutách jsem byl dotázán co chci..... Když to byly boty za rozumnou cenu, bylo mi řečeno, že mám asi vysoký nárt a bude problém. A byl, za to boty nebyly. Vlastně jedny by byly, ale koupit boty za 5000,- s špatně chodícími umělohnotnými zipy a bez možnosti stažení nohy jakoukoliv přezkou, dobré tak na zimní turistiku, nepotřebuji. S takovým přístupem jsem se v Crownu nikdy nesetkal a asi dlouho nesetkám , protože ve stejném areálu se nachází Yshop. Tam, přes to, že jsem starý dědek a na velkou tržbu jsem nevypadal, byl u mne prodavač ihned po vejítí do prodejny s dotazem co si přeji a jak mně může pomoci. Ó, jaký rozdíl v přístupu proti Crownu.... Zadal jsem požadavek (kvalitní motoboty, za cenu vhodnou pro penzistu, bez umělohmotných zipů a platbu kartou). Prodavač řekl s úsměvem , že to je úkol velice těžký, ale za 5 minut jsem odcházel s botami, vhodnými na mé , pro Crown vysoké, nárty. Nebyly sice za tak docela důchodcovskou cenu (3070,- Kč), ale nohu solidně zpevní, dá se nastavit šíře "komínu" podle potřeby. Při odchodu mi mladý prodavač popřál mnoho šťastných km a příště prý něco složitějšího, uličník :-)))) Tam budu chodit místo Crownu. Chtěl jsem vyzkoušet boty i přilbu v praxi před Velehradem a tak z toho byly Jižní Čechy, kam jinam také jet, že? Z helmy je dobře vidět , krásně sedí, netlačí, nezafukuje. Za tu cenu, super. Jen těch much na ní hned 1. den.... Boty jsou také dobré. Dobře se v nich brzdí i řadí. Jen potřebují trochu ochodit (jsou ještě tužší v ohybu), ale to se poddá za pár cest. Stačilo by kdyby bylo včera po cestě domů zapršelo... Jo, a včera se mi vrátil houser i křeče ve stehnech , tak typické pro lékaři zanedbanou Boreliozu. Jo, a brzdil jen jeden kotouč.
Tolik problémů ( a to jsem určitě na nějaký zapomněl) před Velehradem má být snad na odstrašení, ale musím jet. Snad to dobře dopadne....
3102 + 256 = 3358 km letos